Hlavní obsah

Brambory: v jednoduchosti je krása

Novinky, Jitka Zavadilová

Bylo by nejspíš nošením dříví do lesa připomínat, že brambory se do Starého světa – tedy Evropy – dostaly ze světa Nového, přesněji Jižní Ameriky, a to teprve ve 2. polovině 16. století. Za těch několik stovek let se staly potravinou, bez níž si mnozí nedokážeme představit život, natož stolování.

Foto: Milan Malíček, Právo

Článek

Stejně jako před čtyřmi stoletími, i dnes chápeme Inky a jejich oblibu brambor – ač to tehdy nejspíš nevěděli, nebyly brambory jen zdrojem vlákniny a bramborového škrobu, který se v organismu přeměňuje na energii, ale také vitaminu C, který posiluje imunitu. Ony obyčejné žluté plody různých odstínů a chutí jsou v neposlední řadě zásobárnou železa (z čehož má v první řadě radost naše krev), draslíku a hořčíku (díky nimž mj. správně funguje náš nervový systém a pravidelně tepe srdce), a pak i vitamínů B1, B2, B3 a B6. Nejsou tedy jen tak nějakou přílohou, nad kterou bychom měli ohrnout nos. I když, naši evropští předkové se jich zpočátku obávali. Přesvědčil je až hladomor. Nedílnou součástí jídel se tak staly teprve v 18. století.

Brambory mají obrovskou výhodu: rodí se snad všude a navíc rychle rostou – v tropických oblastech se sklízejí už po dvou měsících. A ještě jeden doslova životně důležitý údaj: brambor se na světě sklízí tolik, že jsou nejcennější neobilnou plodinou. Když už jsme zmínili různé odrůdy, pak vězte, že v peruánské Limě byste jich v genové bance našli víc jak šest tisíc.

Nejen že jsou zajímavé z historického hlediska, ale svou cenu mají i jako materiál, s nímž si v kuchyni hodně vyhrajete. Zkuste se zeptat třeba v Polsku. To je v Evropě na 3. místě v rozloze pěstovaných brambor. Ty jsou tam také nesmírně oblíbené: údajně se u našich sousedů upravují na tolik způsobů, že je problém je spočítat! Nemusejí být zdaleka jen přílohou. Najdeme je i v polévkách, v podobě hlavních chodů nebo v salátech. Jejich kladem je široká variace různých odrůd – asi jednoduše nemáte šanci se brambor přejíst. Zkuste prolistovat různé kuchařky, oči vám budou přecházet, a to nejen z receptů českých, ale třeba i španělských, balkánských i nejrůznějších mimoevropských.

Někomu se dech zatají nad „obyčejnou“ českou bramboračkou, nebo naopak nad bramborovým salátem s lístky salátu, kešu oříšky a ovčím sýrem, jinému nad pizzou s bramborami, mozarellou, rozmarýnem a rajčaty podle Jamieho Olivera. K zahození není ani indické zapékané sabdží a špatně nezní ani španělská tortilla, kterou „dělají“ právě brambory.

Brambory zkrátka do jídelníčku patří – a to nejen toho zdravého. Vždyť kdo by alespoň jednou neochutnal pořádně mastné hranolky různých tvarů, opečené brambory nebo chipsy? Ale nenechte se mýlit – i hranolky, jsou-li správně připravené, mohou být zdravé a s klidem je mohou jíst i ti, kdo se řídí pravidly vyvážené stravy. Jak je to možné? Sáhněte po těch, které se připravují v troubě. Samy o sobě už totiž od výrobce obsahují dostatek rostlinných tuků, díky nimž už nemusíte přidávat olej. Jejich přípravě tak věnujete jen několik sekund mezi vysypáním na plech a vložením do trouby, čímž můžete veškerou svou invenci věnovat přípravě toho jídla, jemuž budou hranolky úspěšně sekundovat.

Hranolky jsou tak zase o krok dál: neloupete se s brambory, nemáte strach z přepáleného tuku a šetříte čas. To vše s vědomím, že hranolky, které jíte, obsahují jen 6 % tuku a žádné konzervační látky. Navíc jsou díky kvalitnímu oleji s obsahem nenasycených mastných kyselin omega 6 a 9 v principu podobně zdravé a energeticky hodnotné jako ony „obyčejné“ brambory.

Výběr článků

Načítám