Hlavní obsah

Státní zdravotní ústav nesouhlasí s hodnocením opalovacích krémů v dTestu

Novinky, Dana Sokolová

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Předposlední vydání českého dTestu o opalovacích prostředcích pro děti vzbudilo obrovský rozruch. Rodiče sázející na renomované značky se začali doslova bát o zdraví svých dětí. Jenže nic není tak černobílé, jak se na první pohled zdá. Proti zmíněnému testu se ohradili nejen výrobci, dermatologové, ale i Státní zdravotní ústav, v jehož laboratořích jsou kosmetické výrobky testovány.

Foto: Profimedia.cz

Pokožka každého z nás je naprosto jedinečná. Zatímco někomu mohou vadit chemické filtry, někomu jinému ty fyzikální. Jednoduše neexistuje jedinečný krém vyhovující všem.

Článek

Každý výrobek, než se dostane na trh, musí mít zpracováno tzv. zhodnocení bezpečnosti, které zohledňuje nejen bezpečnost kosmetických ingrediencí zapracovaných v receptuře výrobku v určité koncentraci, ale i bezpečnost výrobku za podmínek výrobcem deklarovaného použití cílovou skupinou osob, pro kterou je určen, včetně tzv. zranitelných skupin populace, např. dětí do tří let věku.

Použití některých látek, které mohou představovat zdravotní riziko, např. látek toxických pro rozmnožování, mezi které patří i některé endokrinní disruptory, a dále látek karcinogenních a mutagenních, je explicitně závazným předpisem zakázáno.

Kam patří parabeny

A tady je podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) první pochybení zmiňovaného dTestu, který doslova uvádí, že takzvané endokrinní disruptory, jež narušují hormonální systém jedince, jsou parabeny s dlouhým řetězcem (propyl či butylparaben) a také sluneční filtr ethylhexyl methoxycinnamát (OMC). Ty uváděly na obalu hned tři výrobky (Dětský sprej na opalování Nivea, Mléko Sun for kids Lancaster a Daylong).

Podle SZÚ jsou ale látky propylparaben a butylparaben legálně používané konzervační látky, které prošly opakovaně hodnocením bezpečnosti ze strany VVBS (Vědeckého výboru pro bezpečnost spotřebitele), a nebyla u nich prokázána žádná toxicita pro rozmnožování. "Jejich označení ze strany dTestu za endokrinní disruptory je nejen vědecky nesprávné, ale protiprávní a klamavé," uvádí pro Novinky.cz vedoucí Centra toxikologie a zdravotní bezpečnosti NRC pro kosmetiku MUDr. Dagmar Jírová, CSc.

Což zdůvodňuje lékařka i dalším předpisem EU, a to nařízením č. 655/2013, které stanovuje společná kritéria pro odůvodnění tvrzení používaných v souvislosti s kosmetickými přípravky, které musí být objektivní a nesmějí očerňovat konkurenci ani legálně používané složky. V tomto kontextu je označení uvedených parabenů za endokrinní disruptory přestupkem proti nařízení a je protiprávní.

Taktéž zmiňovaný Ethylhexyl methoxycinnamate (OMC) je jedním z výhradně povolených UV filtrů a jeho označení za endokrinní disruptor je odborně nesprávné, protiprávní a klamavé pro spotřebitele. Je legálně povoleným UV filtrem, a to až do koncentrace 10 %.

Pochybení i v dalších kritériích hodnocení

Předně dTest dělí UV filtry na minerální a fyzické, přičemž oficiálně se dělí na fyzikální a chemické, kdy členění vychází z jejich účinku. Zatímco fyzikální UV filtry záření odrážejí, chemické jej pohlcují a přeměňují na teplo. "Mezi fyzikální filtry patří například titanium dioxide (oxid titaničitý). Není pravda (jak je uvedeno v článku dTestu), že musí být ve formě nanomateriálu - tedy jako látka s minimálně 50 % částic menšími než 100 nm, aby mohla působit jako UV filtr. Oxid titaničitý působí jako fyzikální UV filtr vždy! Jen ve formě nanomateriálu nevytváří na kůži bílý film, neboť částice menší než 100 nm jsou transparentní," upřesňuje Jírová.

Za nerelevantní považuje Státní zdravotní úřad i měření ochranných vlastností přípravků proti UVB a UVA složkám, kdy dTest použil u UVB měření Colipa 2006 a UVA Colipa 2009. Obě tyto metody již byly dávno nahrazeny novějšími EN/ISO, které Česká republika převzala za své normy, a tedy zastaralé a všechny ostatní metodiky nepovažuje za relevantní, jelikož za důkazní prostředek je nutné dle nařízení č. 655/2013 vždy používat "nejpokrokovější postupy".

Právě na tyto normy se odkazoval český dTest v souvislosti s měřením voděodolnosti, přičemž norma ISO 24444:2010 (E) se vztahuje pouze na stanovení SPF (vyjadřuje celkovou míru ochrany před UV zářením).

Problém vidí SZÚ i v tom, že dTest neuvádí konkrétní naměřené hodnoty výše SPF a UVA PF včetně intervalu spolehlivosti. Uvádění dosažené hodnoty slovním označením "dobře" s uvedením procentuálního vyjádření není nejen v souladu se závaznými normami, ale je neprůhledné, zavádějící, nevysvětlené a neinformuje relevantním způsobem čtenáře o skutečně naměřené výši ochrany. Z odborného hlediska je tento způsob vyjadřování výsledků nesprávný a odporuje Doporučení Komise 2006/647/ES.

Doporučení přesně specifikuje formu označování ochranného slunečního faktoru číselnou hodnotou "SPF" a současně slovně uváděnou kategorií ochrany, tedy "Nízká/Střední/Vysoká/Velmi vysoká ochrana" podle naměřené hodnoty SPF. "V tomto kontextu je tvrzení uvedené v článku, že 'se dnes namísto číselných ochranných faktorů používají stupně ochrany od nízké po velmi vysokou', nepravdivé, zavádějící a klamavé. Rovněž v případě stanovení voděodolnosti článek neuvádí žádné konkrétní naměřené hodnoty, metodický postup a podklad pro klasifikaci výrobků," dodává lékařka.

Na obranu výrobců pak Státní zdravotní ústav dodává, že všechny výrobky, které jsou dostupné na trhu ČR, byly v minulosti opakovaně předmětem dozoru ze strany kontrolních orgánů a pomocí závazných metod zkoušení shledány jako bezpečné a poskytující relevantní výši ochrany proti UVB i UVA složkám slunečního záření. Rovněž značení a dikce upozornění pro spotřebitele uváděná na obalu byla shledána jako legislativně vyhovující.

Německý dTest dopadl jinak   

Nelze opomenout ani výsledky německého dTestu, na které upozorňuje Matěj Majba ze společnosti Galderma-Spirig Czech & Slovak republic. Ačkoliv na český trh dodává naprosto shodné opalovací krémy, v německém dTestu výrobek dosáhl lepších výsledků. Zatímco v českém testu v hodnocení kvality dosáhl výrobek klasifikace "nedostatečný", a tedy testem neprošel, v německém testu byl ohodnocen známkou 3,1, a tedy dostatečně. Zatímco přednost výrobku byla shledána v mikrobiologické kvalitě a obsažených látkách, jeho nedostatek byl shledán stejně jako v českém dTestu ve voděodolnosti.

Přestože i německý dTest při stanovení voděodolnosti používá tzv. sprchovací metodu, která je finančně dostupnější, ale již zastaralá, na rozdíl od českého dTestu alespoň definuje správnou délku procedury (2x20 min - odolnost vůči vodě a 4x20 minut u extrémní voděodolnosti.) Zatímco v českém testu si postačili s 20 minutami odolnosti vůči vodě a 2x20 minutami u extrémní voděodolnosti. Navíc dTest zveřejnil, že používá sprchovou metodu (1994), s výsledky se odvolává na aktuálně schvalovanou metodu Colipa (2005).

O tom, že se v německém testu nikdo nezmínil, že by přípravky obsahovaly jakkoliv nebezpečné UV filtry, pak jen dokládá, jak moc v konečném důsledku mohou být výsledky českého dTestu matoucí.

Český dTest si za svými výsledky stojí

"V našich testech často jdeme i nad rámec povinností stanovených legislativními předpisy. Jsme toho názoru, že splnění legislativních požadavků je minimální úroveň, na kterou by měl každý výrobek dosáhnout. Výše zmiňované sloučeniny jsou sice dosud ve vymezeném množství povoleny, nicméně na jejich rizikovost ve smyslu poškození hormonálního systému již upozornila řada studií," říká pro Novinky.cz Vanda Jarošová z dTestu a dodává:

"Ethylhexyl methoxycinnamát (OMC) patří mezi potenciálně rizikové látky zvané endokrinní disruptory – látky narušující hormonální systém (patří k nim také například parabeny s dlouhým řetězcem: propyl- či butylparaben). Riziko narušení hormonálního systému je u filtru OMC dostatečně prokázané. Opalovací přípravky se navíc používají v relativně velkém množství a opakovaně.” Právě to ale napadá Státní zdravotní ústav.

"Testování voděodolnosti v dTestu probíhalo tak, že se při měření ochranného faktoru vychází z normy ISO 24444:2010 (E). Zjišťuje se, jaký je rozdíl mezi ochranným faktorem změřeným před vystavením pokožky s naneseným testovaným prostředkem vodě a po něm. „Pro test se využívá tzv. sprchové metody, kdy působení vody simuluje speciální sprcha, která zajišťuje rovnoměrné působení vody na celou testovanou oblast části lidského těla. Doba působení vody je dvě a půl minuty pro voděodolné a pět minut pro vysoce voděodolné přípravky. Na plochu 7x7 cm je použito sedm litrů vody o teplotě 23 stupňů Celsia," vysvětlila Vanda Jarošová.

Proč výrobci používají chemický filtr?

Zmiňovaný OMC filtr je jedním z nejefektivnějších absorbátorů UVB záření. Zároveň funguje jako látka, na kterou se dobře vážou i jiné UV filtry. Tudíž je z technologických důvodů využíván ve výrobcích s kombinovaným účinkem několika UV filtrů.

Co určuje voděodolnost na výrobcích

Bohužel není pravdou, že voděodolnost na výrobcích znamená, že děti jsou zcela chráněné i při pobytu ve vodě. Voděodolnost  znamená, že produkt po 2x20 minutách ve vířivé koupeli poskytuje stále minimálně 50% ochranu deklarovanou na obale (SPF). Tudíž nelze spoléhat, že dítě u moře namažete dvakrát za den v domnění, že je zcela chráněné. To neplatí u žádného výrobku. Po koupeli je dobré dítě opět natřít, ať už používáte jakýkoliv výrobek.

Pokožka každého z nás je naprosto jedinečná. Zatímco někomu mohou vadit chemické filtry, někomu jinému ty fyzikální. Jednoduše neexistuje jedinečný krém vyhovující všem.

Endokrinní disruptory
Exogenní látky účinkují jako hormony a narušují fyziologické funkce endogenních hormonů zvířat i člověka. Zasahují do syntézy, sekrece, transportu, vazby, působení i vylučování přirozených organismu vlastních hormonů. Mohou poškozovat vývoj, neurologické, rozmnožovací a imunitní funkce organismu.Do skupiny endokrinních disruptorů se řadí celá škála nejrůznějších chemikálií, na příklad některé léky, dioxin, chlorované bifenyly a DDT. Tyto látky se nacházejí v mnoha běžných výrobcích, jako jsou plastové lahve, plechovky na potraviny, potraviny, hračky, čisticí prostředky, kosmetika a pesticidy. První studie naznačují, že tyto látky mohou vést k poruchám plodnosti, podporovat vznik endometriózy, nádorových onemocnění a vývojových vad.

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám