Spodní prádlo z plastů a syté barvy s těžkými kovy, i tak výrobci šetří

I plastové lahve mohou posloužit k výrobě spodního prádla, konkrétně k jeho šití. Problémem je jedovatá látka bisfenol A, obsažená v polykarbonátu, která se uvolňuje do těla a může způsobit vážné zdravotní komplikace. Tato látka se přitom používá i k výrobě obrovského množství dalších produktů, nejen oblečení.

„V březnu 2011 vstoupila v platnost směrnice Evropské unie, která zakázala používání této látky při výrobě kojeneckých lahví. Závažnost vlivu bisfenolu A na zdraví potvrzuje i fakt, že EFSA (European Food Safety Autority) zahájila kroky k přehodnocení této látky a rozšíření omezení jejího využití ve výrobě,“ vysvětluje Petr Laška ze společnosti Pleas.

Stálost barev je jedním z ukazatelů kvality prádla a oblečení. Pokud při praní prádla nějaká věc pouští barvu, pak je obvykle něco špatně.

„Například syté barvy, jako temně červenou či azurově modrou, nelze vyrobit při splnění povolených hladin mědi a těžkých kovů. Proto je např. kojenecké zboží vyráběno jen v pastelových barvách, aby splnilo přísná kritéria,“ vysvětluje Laška.

Kvalitu spodního prádla lze pak rozpoznat i při doporučeném praní. Málokdo si uvědomuje, že minimální teplota, při níž hynou mikroorganismy, plísně a kvasinky, je šedesát stupňů, zatímco mnohé spodní prádlo je nutné prát maximálně při teplotě vody 30 stupňů. A to především proto, aby nevybledly barvy – výrobci totiž nemusí používat drahé barvy s větší stálostí. Prádlo je tak sice na první pohled čisté, ale s dokonalou hygienou nemá mnoho společného.

Přeživší mikroorganismy se mohou dále množit v bubnu pračky a usadit se na suchém nebo vlhkém oblečení, se kterým se dostanou dále do kontaktu.