Hlavní obsah

Příběh mýdla s jelenem

Právo, Lucie Jandová

Až tři sta milionů kusů mýdla dodával ročně na rakousko-uherský trh úspěšný liberecký továrník Johann Schicht, přezdívaný druhý Baťa. O znovuzrození legendární bělavé kostky s vyraženým jelenem ve skoku, od jehož uvedení na trh uplynulo loni 170 let, se nyní pokoušejí v Olomouci. „Je to silná tradice. Vždyť mýdlo s jelenem dříve nechybělo v žádné domácnosti,“ tvrdí zdejší manažer Martin Dušek.

Foto: archiv firmy Schicht (2x)

Firma Schicht věnovala už na počátku 20. století mimořádnou pozornost reklamě.

Článek

Z mýdlostroje z roku 1956, dovezeného přede dvěma roky z anglického Manchesteru, vylézá voňavý mýdlový had. Na výrobním páse na něj již čeká ozubené kolo, které ho rozseká na dvěstěgramové kostky. Měkká hmota zamíří do lisu, kde se poddá formě a na závěr do ní raznice vyrazí známé logo. Další mýdlo s jelenem je na světě.

Mýdlostroj obsluhují čtyři dělnice. Jedna z nich právě sype do hnětače další dávku surovin. Není jich mnoho: mýdlové vločky, parfém, glycerin, titanová běloba, to aby mýdlo bylo bělostné, a kyselina ethylendiamintetraoctová.

„Mýdlostroj je tak výkonný, že jej pouštíme jen několikrát do měsíce,“ upozorňuje Martin Dušek. „Za směnu hravě zvládne vychrlit deset tisíc kousků. Je to už trochu dědeček, což se však k produktu, který křísíme, hodí.“

Svou slávu si mýdlo s jelenem získalo již za dob Rakousko-Uherska, kdy bylo neodmyslitelnou součástí domácnosti snad každé hospodyně v monarchii. Díky svému složení dobře odmašťuje a jeho využití je velmi široké.

„Vím o nábytkářské firmě, která s ním maže panty, aby dobře klouzaly. Stejně tak cyklisté jím čistí třeba řetěz u kola. Novinkou pro mě bylo, že jej rozstrouhané v roztoku používají vinaři na hubení mšic,“ vypočítává Dušek.

Mýdlárna ve sklepě

Kdy přesně sedlák, řezník a uzenář Georg Schicht vyrobil první kostku mýdla, není přesně známo, o mydlářskou živnost však požádal v roce 1848. „Nakupuj levně suroviny, prodávej levně dobré zboží!“ znělo heslo podnikavého Němce, který si první výrobnu mýdla z glycerinu zřídil ve sklepě svého domu v Rynolticích u Liberce. Zaměstnal v ní celou rodinu a podnik začal brzy vzkvétat a prosperovat.

V roce 1878 Georg Schicht předal podnik nejpodnikavějšímu ze svých čtyř synů, Johannovi. Ten si vedl opravdu výborně. Trvalo ale několik let, než Johann rodinu přiměl ke stěhování, a když dosáhl svého, psal se rok 1882. O rok později se Schichtovi přestěhovali na ústecký Střekov do prvního patra jedné z prvních továrních budov.

V roce 1891 se na mýdle objevil jelen, který se stal jeho logem, a Johann Schicht získal ochrannou známku na Schichtovo jádrové mýdlo s jelenem. Proč právě s ním? Snad že jich je v severočeských lesích mnoho, snad pro sílu, kterou jelen ztělesňuje. Mýdlo s jelenem se časem stalo synonymem pro celou skupinu mýdel, používaných i k praní prádla.

Foto: archiv Schicht, s.r.o.

Mýdlo s jelenem se stalo již v době svého vzniku nedílnou součástí mnoha domácnosti.

Když v roce 1907 zemřel, podnik již dávno nebyl rodinným byznysem. Zaměstnával dva tisíce zaměstnanců a přesídlil do rychle se rozvíjejícího Ústí nad Labem, jehož fungující lodní doprava výrazně zlevňovala transport surovin.

Největší tukové závody s nejvyšším komínem

Schichtovy závody začaly expandovat. Vedle Bati nebo Škody patřil Johann Schicht k nejznámějším průmyslníkům své doby. Mýdlárnu rozšířil o několik dalších provozů: na zpracování palmového jádra, výrobu vodního skla, kartonážku, glycerinku, strojírnu a kovárnu. Zřídil také vlečku, říční vodárnu a vlastní elektrárnu. Přikoupil i několik uhelných dolů.

Prudce se rozvíjející podnik dbal příkladně i na své zaměstnance. K podnikovému lékaři, sociálnímu pojištění, závodní jídelně, školce či kadeřnictví později přibyl také bazén, byty či rekreační objekty, kde se zaměstnanci zotavovali.

Za zmínku stojí i důsledně rovný přístup k německým i českým zaměstnancům. Ti na úřednických postech například museli zvládnout oba jazyky. Běžně jim přicházelo na pět tisíc objednávek denně. Pod Johannovým vedením se z původně rodinné mýdlárny staly největší tukové závody v Evropě s nejvyšším komínem v celé monarchii.

Jak by postupovala Jelenova babička?

Hospodářská krize, dvě světové války a vyvlastnění, které proběhlo v roce 1946, Schichtovu firmu výrazně poznamenalo. Majitelé odešli z Čech a podnik byl na dlouhou dobu zařazen do koncernu Tukový průmysl.

Až v roce 2016 byla značka Schicht oprášena. Česká společnost Spolpharma přenesla výrobu z Ústí nad Labem do Olomouce a ke známé kostce mýdla začala postupně přidávat další výrobky. Těch je v současnosti 26 včetně pracích prášků, aviváže, přípravku na mytí nádobí s výtažky z kapradí či octového čističe.

„Vycházíme vstříc dnešním ekologickým požadavkům,“ připomíná Martin Dušek. „Ačkoli ctíme tradice, nabízíme moderní produkt, který splňuje všechny důležité požadavky dneška. Receptury inspirované našimi předky jsou ekologické, a přitom účinné. Když přemýšlíme nad novým výrobkem, klademe si otázku, jak by k očistě přistupovala hospodyňka v minulých dobách. Říkáme jí Jelenova babička. Hospodyně si dříve při úklidu vystačily s mýdlem, octem a sodou. I my vycházíme z podobné jednoduchosti.“

Foto: Petr Horník, Právo

Mýdlostroj v obnovené výrobě vychrlí denně až 10 tisíc tradičních kostek mýdla.

Jádrové mýdlo s jelenem, které se vyrábí z živočišných tuků, označuje spojení mýdla, vody a soli. Obsahuje pouze přírodní látky, které se ve vodě přirozeně rozkládají. Díky tomu je vhodné pro alergiky či miminka. Žádné syntetické látky, umělá barviva, bělidla ani fosfát v něm nenajdete.

„Asi proto máme nejvíc zákaznic mezi mladými maminkami se silně ekologickým cítěním. Některé si dokonce vyrábějí samy prací prášky či mýdlové vločky z přírodních produktů. Těm chceme ušetřit práci,“ podotýká Martin Dušek.

„Je však i mnoho starších žen, které si na tradiční mýdlo s jelenem pamatují z dob minulých. Jsem moc rád, že na ně hospodyně nezanevřely!“

Může se vám hodit na Zboží.cz:

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám