Před 40 lety se narodilo první dítě ze zkumavky

Rodiče Louise se snažili o miminko dlouhých devět let, než lékaři zjistili důvod, proč se jim to stále nedaří - na vině byla neprůchodnost vejcovodů její matky a tedy problém, který v té době nebyl nikterak řešitelný. Gynekolog Patrick Steptoe a fyziolog Robert G. Edwards z britské Oldham General Hospital se tak rozhodli zařadit pár do svého výzkumu.

Nejprve laparoskopicky odebrali Lesley Brownové z vaječníků její vajíčka, která pak v Petriho misce laborant Jean Purdy spojil se spermiemi jejího manžela. Společně pak sledovali, jak se embryo vyvíjí. A protože vše probíhalo v pořádku, vložili lékaři embryo do dělohy Lesley.

Samotní vědci byli tenkrát velmi překvapeni, jak dobře se embryo v děloze ženy uchytilo a dál se v pořádku vyvíjelo. Dělo se tak poprvé po deseti letech jejich společného výzkumu, na kterém usilovně pracovali. O to větší zadostiučinění pak prožívali po narození Louise. Do té doby totiž museli čelit celé řadě obvinění, například že pracují na vzniku Frankensteinova dítěte apod.

Louise přišla na svět 25. 7. 1978, a to pomocí císařského řezu. Její porodní váha byla 2600 g. V porodnici pak zůstala 12 dní, během nichž podstoupila, jak později sama řekla pro Daily Mail, snad stovku vyšetření a testů, včetně otisku prstů. Lékaři chtěli mít od začátku jistotu, že je vše v naprostém pořádku. A bylo. U ženy se nikdy neobjevily žádné větší potíže, ani odlišnosti od ostatních jedinců.

O tom, že se narodila pomocí IVF, tedy umělého oplodnění, se dozvěděla od svých rodičů. Když jí byly 4 roky, pustili jí film z jejího příchodu na svět a řekli jí, že se narodila trošku jinak než ostatní děti. A když bude mít k tomu někdy nějaké otázky, ať se nebojí za nimi přijít.

Krátce na to se narodila její sestra Natalia, která na svět přišla opět pomocí IVF.

Brownovi byli s vědci, kteří jim pomohli k oběma dcerám, v neustálém kontaktu. I proto si Louise k profesorovi Robertu Edwardsovi utvořila velmi blízký vztah, v podstatě jej považovala za svého dědečka.

Dnes Louise slaví své čtyřicáté narozeniny, žije v anglickém Bristolu a sama je již matkou dvou synů - Camerona (11) a Aidna (4), které se svým manželem Wesleym počala přirozeně. Považuje se za naprosto normální maminku, která pracuje na plný úvazek v kanceláři u dopravní společnosti. Svůj volný čas pak věnuje osvětě kolem neplodnosti a metodě IVF.

Občas ji někdo zastaví a poděkuje jí, že i díky ní má děti, které by jinak nemohl mít. Stejně tak, jak se to dělo jejím rodičům, kterým dlouhá léta chodily děkovné dopisy z celého světa, stejně tak všem objevitelům metody IVF.

Tehdejší laborant Jean Purdy je dnes považován za prvního embryologa na světě. Profesor Robert Edwards zase za nejlepšího odborníka na plodnost. Ne náhodou obdržel v roce 2010 za rozvoj metody IVF Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství.

Od roku 1978 se pomocí metody IVF na světě narodilo více jak 8 miliónů dětí a toto číslo každým rokem významně stoupá.

„Dnes je pro některé lidi metoda IVF součástí jejich životního stylu. Mnohé ženy si dnes nechávají zamrazit svá vajíčka již ve 20 letech, aby mohly mít děti v pozdějším věku. Přitom nejsou vzácností ani prvorodičky ve 40 či 45 letech. Původní záměr metody IVF ale byl, aby pomohla ženám, které mají v plodném věku problém s početím. Je tedy na všech ženách, aby samy sobě položily otázku, zda jen proto, že dokážeme oklamat přírodu, na to mají spoléhat,” uzavírá téma pro Daily Mail doktor John Webster (82 let), jediný z žijících lékařů, kteří stojí za narozením Louisy Brownové.