Hlavní obsah
Mirjam s manželem Danielem Landou při obnovené premiéře Krysaře. Foto: Richard Kocourek

Mirjam Landa: Německo, které jsem tenkrát opustila, je už úplně jinou zemí

Sice se říká, nevstoupíš dvakrát do jedné řeky, ale u spojení Krysař a Mirjam Landa to vůbec neplatí. S tímto muzikálem jeho režisérka vstoupila do té pomyslné řeky už mnohokrát. Naposledy dvacet let po premiéře, loni v září. A opět úspěšně. V pražském Divadle Kalich, kde se představení uvádí, je vyprodáno na několik měsíců dopředu.

Mirjam s manželem Danielem Landou při obnovené premiéře Krysaře. Foto: Richard Kocourek
Mirjam Landa: Německo, které jsem tenkrát opustila, je už úplně jinou zemí

O obnovení a opětovném uvedení muzikálu Krysař na divadelní prkna se Mirjam Landa nerozhodla sama. „Přišlo za mnou vedení Divadla Kalich, kde se před lety muzikál uváděl, s tím, že je stále aktuální. Mě to nenapadlo, nepřemýšlela jsem o tom,“ říká režisérka.

„Nechala jsem si čtrnáct dní na rozmyšlenou a říkala si, jestli k tomu představení můžu něco nového dodat. A najednou ke mně přišly různé inspirace ze světa. Slyšela jsem nějakou písničku, viděla barevná spojení… Prostě jsem si nakonec řekla, že to musím znovu udělat,“ vysvětluje.

S muzikálem, který v roce 1996 napsal její muž Daniel Landa, začínala v divadle Ta Fantastika.

V novém nastudování hraje Krysaře Přemysl Pálek.

Foto: Michaela Feuereislová

„Tenkrát jsem o divadle neměla ani páru. Všechno vznikalo citem a ukázalo se, že to bylo dobře. Pak jsem uvedla inscenaci v Bratislavě a v Prešově. To už jsem se učila divadelní hantýrku.

Velkou událostí byl Krysař v rakouském Klagenfurtu, kde jsme si s Danem vyzkoušeli i roli producenta. Úspěch byl velký, nakonec jsme měli plné divadlo, ale blbě jsme si to spočítali a finančně jsme v tom dost zahučeli. Nicméně zkušenost to byla krásná. Poslední zásadní vzpomínka patří první inscenaci Krysaře v Divadle Kalich. Tam jsem asi ukončila své soukromé divadelní studium,“ vzpomínala Mirjam Landa po znovuobnovení muzikálu.

Krysaře děláme dvacet let, je to první mimino, které se vyvíjí a žije, a to je super.

Nyní ji podle jejích slov velmi motivovalo přesvědčení vedení divadla, že to bude opět úspěšné. Jako režisérka nenechává nic náhodě ani samospádu.

„Před každým setem znovu zkoušíme a já všechno docela přísně kontroluji. Většinou to je totiž tak, že je premiéra a pak, když vše funguje, jsou všichni spokojení a už se na to trošku kašle, a to já v tomhle případě nechci. Moje ambice je taková, aby ten, kdo viděl premiéru v září v roce 2017, přišel v září 2018 a řekl si, že to je ještě lepší,“ vysvětluje.

Krysař je srovnatelný s muzikály na Broadwayi

Už prý nemá sevřenou dušičku před každým představením. Je to i tím, že s herci průběžně zkouší, ale také proto, že jim občas udělá přepadovku. Protože, jak se smíchem říká, nikdo to neohlídá tak dobře jako ona sama. Občas se prý snaží dostat na představení tajně jako divák, ale většinou jí to nevyjde.

„Protože ať jdete do divadla jakýmkoli vchodem, vždycky vás někdo vidí a já asi nejsem úplně nevýrazná,“ směje se Mirjam Landa.

Foto: Michaela Feuereislová

Ač to tak prý na první pohled nevypadá, režijní pojetí muzikálu Krysař je zcela jiné než před lety. Nové je také taneční ztvárnění.

„Poprvé jsou tam profesionální tanečníci a je to na tom hodně znát. Dodává to tomu jiný level, větší kvalitu. Cítím, že to představení je srovnatelné, a možná i lepší, s tím, co hrají na West Endu nebo na Broadwayi. Jsem o tom představení vážně přesvědčená. Tady v Čechách se vždycky mluví obdivně o Broadwayi a West Endu a já si říkám, že se z toho nepodělám.“

Co se ale nezměnilo vůbec, jsou texty a hudba, jejichž autorem je Daniel Landa. Jeho žena říká, že se přišel podívat asi dvakrát na zkoušku a byl spokojený. „Líbí se mu to a pro mě je hodně důležité, že je z toho nadšený,“ říká Mirjam Landa.

Slavní rodiče to dětem neusnadní

Často se na zkoušky chodily dívat jejich dcery. Mají tři – Anastázii (19) a dvojčata Rozálii a Roxanu (14). Holky prý hodně pozorují práci své mámy. Krysař se zkoušel hlavně v létě, tak někdy na zkoušku přivedly kamarády. Dvojčata jsou v pubertě a je pro ně zajímavé vidět známé lidi, ale do hloubky to podle své mámy neřeší.

Když se ptám, jestli na nich pozoruje, že by se holky chtěly vydat v rodičovských šlépějích, říká mi Mirjam Landa, že jsem zrovna natrefila na aktuální situaci. „Z naší dcery, která začala studovat práva, teď úplnou náhodou vylezlo, že práva nechtěla a že se chce zaměřit na umění, psát filmy apod. To mě překvapilo, protože to nikdy neřekla, naopak to nenáviděla. Prý to bylo kvůli tomu, že to je práce jejího táty.

Člověk o tom pak přemýšlí a pro dítě je vážně těžké, když má slavného tátu nebo mámu a ono se chce v branži samostatně prosadit. Protože to nikdo nedokáže brát objektivně. Tak jsem jí řekla, ať to dělá v Německu, protože má tu výhodu, že mluví bez akcentu. Nemá až takovou slovní zásobu, ale to je o komunikaci,“ vysvětluje.

O její rodný jazyk už projevila zájem i dvojčata, která němčinu původně zcela odmítala. „Teď se najednou hrozně chtějí naučit německy. Také nemají akcent, ale co se týče slovní zásoby nebo i gramatiky, jsou za tou starší mnohem dál. Vážně jsem se snažila je naučit, ale nepovedlo se. Obdivuji všechny rodiče, kterým se to daří. Nejstarší dcera byla sama pět let, tak jsem to mohla ovládat. Když se narodila dvojčata, starší sestra na ně mluvila česky a Dan mi v tom taky moc nepomohl, sice mluví německy skvěle, ale čeština mu je bližší,“ říká Mirjam Landa, která česky mluví výborně, s tím, že se ještě mohou naučit jazyk velmi dobře, ale rodilí mluvčí už z nich nebudou.

Domov má v Česku

Ač ještě před lety v jednom rozhovoru uvedla, že by si možná časem uměla představit svůj život v Německu, dnes už to má jinak. „To Německo, které jsem tenkrát opustila, je už úplně jinou zemí. Kromě bráchů a táty tam nikoho nemám a v tomhle státě bych už žít nechtěla.“

Žít i pracovat chce dál v Čechách, kde už má dávno svůj domov. Nyní se chystá psát libreto k novému muzikálu. Ještě nechce odtajnit téma, jen řekla, že bude hodně aktuální, lehce politické a zároveň o lásce. Není prý jisté, že její muž bude autorem hudby, minimálně ji však bude supervizovat. Má toho totiž podle slov své ženy hodně.

Režie nového kusu bude v jejích rukou. „Myslím, že bych mohla režírovat leccos, ale ne dobře. Dneska jsou mezi režiséry lidé, aniž bych je chtěla urážet, kteří umějí dávat dohromady představení. Ale to pro mě není režie. Taky bych mohla každý měsíc dát dohromady nějaké představení, aby bylo koukatelné, to je řemeslo. Ale pak je tu něco, co tomu musíte dát navíc. Je to srdce, a když toho máte moc, tak už ho tomu představení nestíháte dát,“ vysvětluje Mirjam Landa.

Bez srdce to nejde

Na srdci chtěla stavět všechny své muzikály a filmy, včetně Krysaře. „Je to docela adrenalin, protože máte na začátku nějakou ideu, která ne vždy jde ruku v ruce s realitou. Je to, jako byste nasedla na loď, vyplula, ale nevíte, jaké bude počasí, všechno je nejisté. Má to spoustu aspektů.“

Nedokáže říct, jaký muzikál má nejraději. „To je strašně těžké. Krysaře děláme dvacet let, je to první mimino, které se vyvíjí a žije, a to je super. Muzikál Tajemství má podle mě výborné libreto, ale taky bych ho už dneska dělala trochu jinak a chtěla bych ho obnovit. A muzikál Touha byl tenkrát mojí srdeční záležitostí. Ale teď s odstupem času je to už jinak.

Foto: Milan Malíček, Právo

Touha je věc, kterou jsem psala já a vznikla za nějakých okolností, v nějakém období, bylo to pro mě nesmírně důležité představení, které mělo veliký úspěch. Ale pak už bylo nemožné zkrotit herce a museli jsme to zastavit. Mělo to na začátku nějakou fazónu a asi po roce se z toho stalo něco neuvěřitelně šíleného, kdy se sice diváci pořád bavili, ale to představení už z toho nějak nebylo poznat,“ směje se.

Mirjam Landa

Mirjam Landa se narodila v německém Kolíně nad Rýnem, maturovala v Düsseldorfu a v polovině devadesátých let absolvovala filmovou a televizní režii na pražské FAMU.

V roce 1995 režírovala inscenaci Zvláštní schopnosti pro ČT, o rok později muzikál Daniela Landy Krysař, který se proplétá její kariérou (režírovala jej pětkrát – v Praze, Bratislavě, Prešově, Klagenfurtu a nyní opět v Praze). Mirjam Landa je také autorkou překladu libreta muzikálu do němčiny. V roce 2005 režírovala muzikálové drama Tajemství v divadle Kalich.

Svůj první celovečerní film Kvaska natočila v roce 2006, v roce 2008 uvedla s manželem muzikál Touha a v létě 2010 s ním natočila film Tacho o automobilovém závodníkovi.

S Danielem Landou mají tři dcery – Anastázii (1998) a dvojčata Rozálii a Roxanu (2003).

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků