Hlavní obsah

Za svou chybu málem zaplatila životem, dnes pomáhá s osvětou

Novinky, das

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Před deseti lety udělala Simona Riedlová (27 let) osudovou chybu. S kamarádkami vylezla na vagón odstavený ve vlakovém depu. Vůbec si neuvědomovala riziko, které jí tam hrozí. Chtěla si dát jen s kamarádkami cigárko, posedět a udělat pár fotek. Ze zvědavosti se šla podívat, zda je poklop na vagónu otevřený. Potom si už nic nepamatuje ...

Foto: Jarmila Štuková

Simona Riedlová

Článek

Když se Simona probrala, nevěděla, kdo je, ani co se stalo. Jen podle pípání přístrojů jí došlo, že je v nemocnici. Cítila jen hroznou žízeň a zimu a k tomu neschopnost se kvůli množství obvazů jakkoli pohnout.

Když ji poprvé navštívila její máma, vůbec neměla ponětí, kdo to je. Věděla jen, že ji má moc ráda. Až postupně se jí začala paměť vracet, spoustu věcí jí ale i tak musela rodina převyprávět, aby si vzpomněla. Díky silným lékům na bolest měla pocit, že se až tak moc nestalo, vůbec netušila, jak moc se jí v té době začal měnit život.

Lékaři jí totiž hned na začátku neřekli úplně vše, co se stalo a jaké důsledky si po zbytek života ponese. Když pak poprvé viděla svou skalpovanou hlavu bez vlasů a jednoho ucha a všechny hluboké jizvy a popáleniny po těle, chtěla to vzdát. Spoustu nocí probrečela a trvalo dlouhý čas, než jí došlo, že vzhled není její slabina. Že i díky tomu, co se jí stalo, může být mnohem silnější. Pláč a sebelítost jednoduše k ničemu nevedou.

Pomohlo k tomu i uvědomění si, že měla štěstí, že zásah elektrickým proudem přežila a že na nic v životě není sama. Stále jsou kolem ní lidé, kteří jí pomáhají a i díky tomu všemu měla sílu bojovat.

„Tehdy jsem si prostě řekla, že nejsem chudinka a že to dokážu,” vypráví Simona. Stejnou větu si pak ještě mnohokrát opakovala při všech fyzioterapiích a převazech, které neskutečně bolely.

„Každý den, ač byl dlouhý jako celý měsíc, jsem věděla, že to dokážu. A dokázala. Vše zlé jednou skončí a místo toho nastoupí to dobré. Jsou lidé, kteří vás milují a milovat budou, a to proto, co jste prožili, že se nevzdáváte. Najdete si práci, kterou budete milovat, bude vás bavit a naplňovat, budete se posouvat dál, budete lepší, než jste byli před tím. Popáleninami život nekončí, jizvy jsou jen vzpomínka na to, že jste bojovali a zvítězili,” dodává Simona.

Burn Fighters pomáhá s osvětou, ale i lidem s popáleninami

Podle údajů Centra dětské úrazové prevence se ročně v Česku popálí necelé dvě tisícovky dětí. U nejmenších převažuje horká tekutina, u starších tvoří největší podíl experimenty s ohněm a zásahy elektrickým proudem. Na rozdíl od jiných úrazů jsou popáleniny vidět celý život. Obzvlášť u dětí a mladistvých jsou popáleniny jedním z nejbolavějších poranění, protože při vývinu jizvy rostou a postižený trpí nepředstavitelnou bolestí.

Navíc popálení často doplácejí na sociální vyloučení, protože zkrátka vypadají jinak než ostatní, což často vede k depresím a bohužel nezřídka také k myšlenkám na sebevraždu.

I proto vznikla platforma Burn Fighters, kde si budou moci lidé, kteří přišli s popáleninami do styku, přečíst příběhy ostatních lidí, diskutovat, šířit osvětu a lépe se tak vyrovnávat s následky.

Vzorem pro autorky Burn Fighters je Katie Piperová, bývalá britská modelka a v současné době spisovatelka a velmi vlivná dáma na sociálních sítích. Katie v roce 2008 znásilnil její tehdejší partner, který následně nařídil kamarádovi, aby Katie polil kyselinou. Bývalá modelka podstoupila celou řadu operací, nyní vychovává se svým současným manželem dceru Bellu a je jednou z nejvýraznějších tváří mezi popálenými.

Foto: Profimedia.cz

Katie Piperová si prošla peklem, přesto svůj boj nevzdala a dnes je opět šťastná.

„Je naší inspirací. Když ji zohavili, nevzdala se. Nyní má svou nadaci, která pomáhá popáleným, vydala knihu pod názvem ´Krásná´ a dokonce o ní byl i natočen film Má krásná tvář. Její blog už pomohl tisícům popálených a my bychom na ni rády navázaly v českém prostředí,“ vysvětluje jedna ze zakladatelek Martina Půtová, jež byla sama popálená.

Projekt zastřešila válečná fotografka Jarmila Štuková, která o vagonářích natočila syrový videoklip, jehož dosah velmi výrazně překročil hranice České republiky a získal několik prestižních ocenění.

Oceněné video Jedna blbá fotkaVideo: Bolíto.cz

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám