Klasickým příkladem jsou biopotraviny. Byly o nich napsány doslova stohy knih, článků i vědeckých publikací. Řada lidí za ně platí podstatně víc než za běžné potraviny. Jsou přesvědčení, že bio je prostě mnohem lepší a hlavně zdravější - jinak riskují řadu chorob, včetně těch nejvážnějších, protože normální potraviny jsou plné chemie. Tenhle postoj je ale zkreslený a velmi diskutabilní.

1. Běžné potraviny nejsou plné chemie

I běžné potraviny musí splňovat docela přísné hygienické a zdravotní normy. Zjednodušeně řečeno, i potraviny ošetřované chemickými látkami jich musí nakonec obsahovat jenom velmi malé množství, které je bezpečné pro naše zdraví. Jinak by zemědělská a potravinářská inspekce zakázala jejich prodej. Proto rozdíl mezi potravinou v kvalitě bio a tou běžnou nebývá většinou moc velký.

Samozřejmě - lidé, kteří nemusejí hledět na to, kolik utrácejí, a koupí si biopotravinu, si obvykle dopřejí něco lepšího navíc. Je ale otázkou, jestli cena odpovídá přínosu. Obávám se, že u většiny potravin neodpovídá. Ale to je na diskuzi.

Také se málo mluví o tom, že biopotraviny jsou náchylnější například k tvorbě plísní a dalších problémů, proti kterým se používá právě chemické ošetření.

Jenom malé rozdíly

Zastánci biopotravin tvrdí, že jsou nutričně hodnotnější. Výzkumy ale ukazují na malé, skoro zanedbatelné rozdíly. Argument, že biopotraviny lépe chutnají, má své racionální jádro. Biopotraviny mohou obsahovat o trochu víc cukrů, antioxidantů a dalších látek. Ale ani v tomto případě nejde o nějakou zásadní odlišnost, která by hlavně odpovídala podstatně vyšší ceně.

Aby tedy bylo jasno. Nejde o to, že jsou biopotraviny nesmyslem. Jde jen o to, abychom jejich přínos nehodnotili na základě nadšené ideologie, ale na základě racionálních vědeckých výzkumů. A ty zatím jejich výrazný prospěch pro naše zdraví nedokládají.

Tím spíš je nesmyslné, aby maminky malých dětí, které nemohou pravidelně kupovat biopotraviny, poněvadž jsou pro ně drahé, měly výčitky, že své potomky okrádají o něco zásadního a podlamují tak jejich zdraví.

2. Vláknina nemá vliv na rakovinu

Dlouhá léta se tradovalo, že dostatečná konzumace vlákniny snižuje riziko rakoviny tlustého střeva a konečníku. Dokonce jeden z přehledů třinácti vybraných studií ukázal přesné číslo. U lidí, kteří jedli potraviny s vysokým obsahem vlákniny, kleslo riziko zmíněné rakoviny až o 50 procent. Když však lékaři začali zkoumat studie podrobněji, zjistili například, že řada dobrovolníků měnila v jejich průběhu své stravovací zvyky k lepšímu. To pak ovlivnilo výsledky. Podobných háčků našli víc.

Lékaři z Národního onkologického ústavu v USA proto udělali novou reprezentativní studii s 2079 ženami a muži, kteří prodělali rakovinu tlustého střeva. Rozdělili je pak na dvě skupiny. První jedla běžnou stravu, druhá měla ve svém jídelníčku hodně vlákniny. Po čtyřech letech se rakovina objevila u některých pacientů znovu. V obou skupinách to bylo prakticky stejné procento lidí. K podobným výsledkům dospěly i další rozsáhlé studie.

Na srdce a cukrovku funguje

Podle gastroenterologa doc. MUDr. Pavla Kohouta, CSc., to má svoji logiku. „Velké epidemiologické studie prokázaly, že lidé, kteří jedí méně červeného masa a více vlákniny i antioxidantů v ovoci nebo zelenině, mají méně často karcinom tlustého střeva. Když se však zkoumal vliv samotné vlákniny, příznivý efekt se nepodařilo prokázat.“ Příčina je podle něj zjevná.

„Pokud člověk bude mít málo pohybu a jíst ve fastfoodech hodně tučného jídla, tak mu nepomůže to, že bude polykat tabletky s vitamíny nebo vlákninou z lékárny,“ vysvětluje. „Musí toho ve svém životě změnit víc. A to je závěr, který nám sdělují podobné studie o účincích samotné vlákniny.“

Platí ovšem to, že vláknina chrání před nemocemi srdce. Například studie, ve které 44 000 mužů mělo v jídelníčku potraviny obsahující v součtu 29 gramů vlákniny denně, prokázala, že vláknina snížila riziko onemocnění srdce o 41 procent. A stejně tak platí, že vláknina snižuje nebezpečí cukrovky. Tlumí totiž výkyvy krevního cukru, které jsou jedním z významných rizikových faktorů pro vypuknutí této choroby.

3. Lněné semínko? Zdravé, ale ryby nenahradí

Je lněné semínko, které obsahuje hodně omega-3 nenasycených mastných kyselin (NMK), efektivní náhradou za konzumaci mořských ryb? Ukázalo se, že není. Nemá srovnatelnou účinnost. Obsahuje totiž omega-3 NMK ve formě alfa-linolenové kyseliny (ALA), nikoliv ve formě kyseliny dokosahexaenové (DHA) a eikosapentaenové (EPA), jako je tomu v rybách.

Lidský organismus sice dokáže přeměňovat ALA v DHA a EPA, ale velmi neefektivně. Podle odhadů některých odborníků se pouze jedno procento ALA změní v EPA, u DHA je to prý dokonce ještě méně.

Odborníci na výživu přesto konzumaci lněného semínka, ořechů, tofu a dalších potravin bohatých na ALA doporučují. Tato látka totiž nemá prakticky žádné negativní účinky a některé práce ukazují na určité příznivé efekty. Třeba na nižší hladiny zánětlivých látek v krvi, které přispívají třeba ke vzniku kornatění tepen.

Ovšem najdeme v nich i další užitečné složky. Rozemleté lněné semínko obsahuje i hodně vlákniny, takže je výbornou prevencí zácpy. Navíc prevencí za pár korun.

4. Kečup muže nechrání před rakovinou prostaty

Kečup, rajská omáčka nebo tomatový džus snižují u mužů riziko rakoviny prostaty. To se tradovalo řadu let. Znám dokonce urologa, který je kvůli tomu pravidelně konzumoval. Měl k tomu důvod. Vědci z Harvardské univerzity v USA totiž vyšli z analýzy několika studií a dospěli k závěru: jejich konzumace má tento efekt.

Na základě zkoumání 47 000 osob pak konstatovali, že muži, kteří si dopřáli aspoň dvakrát týdně kečup nebo rajčatovou omáčku, snížili riziko karcinomu prostaty o 23 procent. Podle nich vyvolával tento efekt antioxidant lykopen. Pokud rajčata rozvaříme, jeho množství v nich stoupne a tato přírodní látka se navíc stane aktivnější.

Když odborníci začali tento slibně vypadající jev zkoumat podrobněji, objevily se v něm vážné trhliny. Porovnávali například jídelníček mužů s rakovinou prostaty a zdravých mužů. Pět z osmi studií nepřineslo žádný důkaz, že by je rajčata před touto nemocí nějak chránila.

Udělali tedy opravdu velký výzkum. Vědci z osmi evropských zemí sledovali hladinu lykopenu u 137 000 mužů. A zjistili, že jim tento antioxidant neposkytoval žádnou ochranu před zhoubnými nádory prostaty.

5. Je lepší ovoce, nebo ovocné džusy?

Jsou ovocné džusy pro naše zdraví stejně dobré jako ovoce? Nejsou. Jablko, pomeranč nebo grapefruit dodají vašemu organismu mnohem víc zdraví prospěšných látek. Ty obsahuje třeba slupka ovoce nebo jeho dužina.

Z velkého jablka získáte 5 gramů vlákniny a 72 kilokalorií. Ze sklenice jablečného džusu získáte jen minimum vlákniny a tělu dodáte 117 kilokalorií. Kromě toho vám víc stoupne hladina krevního cukru, což při jeho rychlém poklesu může vyvolat zbytečný pocit hladu. Ještě výraznější je počet kalorií a výkyv krevních cukrů u džusů, které výrobci doslazují.

Čerstvé ovoce obsahuje v porovnání s nimi nepoměrně víc vitamínu C a dalších užitečných látek. Navíc i v nedoslazovaných džusech bývá mnohem víc cukru. Pro srovnání: středně velký grapefruit ho obsahuje mezi 8 až 9 gramy. Sklenka neslazeného grapefruitového džusu pak víc než 22 gramů.

6. Káva nemůže za infarkty

Může nám káva způsobit rakovinu nebo trvale zvýšit krevní tlak? Nemůže. I když některé výzkumné práce ze 70. a 80 let minulého století upozorňovaly na možnou souvislost kávy a kofeinu s rakovinou prsu nebo slinivky.

Větší a lépe připravené studie tuto domněnku nepotvrdily, naopak ukázaly, že nebezpečí vzniku některých zhoubných nádorů snižují. Třeba rakoviny konečníku a tlustého střeva až o 24 procent a rakoviny jater dokonce o 43 procent (této studie se zúčastnilo úctyhodných 241 000 dobrovolníků).

Káva nám také nezvyšuje trvale krevní tlak. „Pokud nejsme pijáci kávy nebo nápojů s kofeinem, může nám ho na chvíli mírně zvednout, ale brzy nám zase klesne," vysvětluje docent Kohout. „Po několika dnech pravidelného pití těchto nápojů už nemá kofein na tlak žádný vliv. Organismus ho začne tolerovat."

Kdysi si lidé také mysleli, že jim přílišné pití kávy může způsobit infarkt. Někteří žertovali, že jim příliš mnoho šálků silného nápoje utrhne srdce. Na vzniku této zkreslené představy měli podíl i lékaři, ale hlavně špatně postavená studie ze 70. let minulého století.

Dokládala vyšší počet srdečních potíží u vášnivých pijáků kávy. Nezohlednila však to, že zkoumaní pijáci kávy byli velmi často také kuřáky a měli nadbytečná kila. K srdečním potížím pak přispívaly tyto rizikové faktory, nikoliv káva. Rozsáhlé studie v USA, Skotsku a Finsku pak spojení mezi kardiovaskulárními chorobami a kávou neprokázaly.

Pokud jde o příznivé účinky kávy, upozorňuje docent Kohout, že jich je docela dost. Zmenšuje například riziko:

  • cukrovky (u lidí, kteří pijí až sedm šálků kávy denně o 35 %)
  • žlučových kamenů
  • Parkinsonovy choroby
  • demence, tedy zejména Alzheimerovy nemoci
  • výpadků paměti a narušení poznávacích procesů atd.

7. Červené maso jezme jenom libové

Zvyšuje červené maso hladinu cholesterolu? Pokud je libové, tak ne. Vědci zkoumali skupinu 190 lidí. V jídelníčku poloviny z nich dominovala kuřata a ryby, jídelníčku druhé poloviny libové vepřové, hovězí a telecí. Když jim po devíti měsících změřili cholesterol, nebyl mezi oběma skupinami žádný rozdíl. Je však nutné zdůraznit, že naopak tučné maso cholesterol zvyšuje.

Pokud jde o to, jestli červené maso zvyšuje nebezpečí rakoviny tlustého střeva, na to vědci nemají úplně jednotný názor. Některé studie to potvrzují, jiné vyvracejí.

V každém případě platí, že nejlepším krokem je nepřehánět to s jeho konzumací, jíst hodně zeleniny i ovoce a hlídat si střídmou životosprávu bez extrémů.

8. Vajíčka si značně vylepšila image

Zvyšují vajíčka hladinu cholesterolu? Určitě ne tolik, aby to představovalo nějaký dramatický problém, jak se odborníci dlouhé roky domnívali. Seriózní výzkumy rozhodně nepotvrdily žádný negativní vliv rozumné konzumace vajíček na nemoci srdce. Rozumné znamená jedno vajíčko denně.

9. Záhada milovníků oříšků

Způsobují oříšky tloustnutí? Pokud je jíme s mírou, tedy zhruba 30 gramů denně, tak kupodivu ne. I když obsahují hodně kalorií. Naše tělo je totiž netráví moc efektivně. Navíc představují zajímavou směs tuků, bílkovin a vlákniny, která přispívá k pocitu sytosti. Možná hrají roli i další faktory.

Výzkumy v každém případě ukazují, že konzumenti oříšků váží v průměru méně než lidé, kteří se jim vyhýbají, a ve dvanáctitisícovém vzorku americké populace měli o 5 % nižší index tělesné hmotnosti (BMI).

Oříšky navíc obsahují řadu cenných látek a prokazatelně snižují riziko srdečních chorob.

Může se vám hodit na službě Firmy.cz: