Autor hlavolamů Václav Obšivač: Rád objevuji něco nového, co vede lidi k zamyšlení

Jen co se přivítáme, už mi čtyřiapadesátiletý Václav Obšivač dává do ruky hlavolam. „Je to minutový rébus,“ říká s úsměvem. Šedesát sekund uběhne, ale já si nad složením jednoduché krychle z několika dílků stále lámu hlavu. To už se do toho netrpělivě vkládá samotný autor hlavolamu.

„Jde přece o jednoduchou matematickou rovnici, kterou znáte ze školy: (a + b)²... Když si to představíte, tak vám to musí jít snadno složit,“ vysvětluje. Ale nejde. Pro Václava Obšivače je taková skládačka pouze prostá matematika a geometrie, pro mě jen změť nejrůznějších dílků.

Za dobu, kdy se do výroby hlavolamů pustil, má Václav Obšivač už na kontě 500 různých druhů. Mnohé z nich má vystavené ve vitrínách ve svém obývacím pokoji spolu s hlavolamy nasbíranými z různých koutů světa. Jeho vášeň dokládá i to, že když otevře téměř kterýkoli šuplík nebo skříňku ve svém bytě, nějaký hlavolam se tam najde.

K netradičnímu podnikání ho přitom před lety přivedla jeho láska ke dřevu. Dětem vyrobil společenskou hru, jejíž hlavní součástí byly právě dřevěné kostičky. „Když bylo kostiček víc, napadlo mě, že z toho slepím něco víc, a tak vlastně vznikl první hlavolam,“ vzpomíná rodilý Valach na svůj první kousek, který si nechal dokonce patentovat.

„Tehdy jsem si myslel, že jsem objevil Ameriku,“ podotýká s nadsázkou Václav Obšivač, který dříve pracoval v telekomunikační společnosti. Po úspěchu svých prvních hlavolamů ale zaměstnání opustil a své vášni se věnuje již deset let naplno.

V začátcích skládal hlavolamy z hranolků, kostiček, později přidal trojúhelníkové tvary, nyní už si během tvoření pohrává s celou škálou geometrických těles. Nápady a nákresy si dělá na malé papírky nebo upravuje na počítači. Většina hlavolamů ale vzniká spontánně u pracovního stolu v jeho dílně. Tady má totiž kolem sebe nepřeberné množství různých dílků.

„Zkouším je kombinovat, není tam tolik teorie, spíše vše zkouším v reálu,“ vykládá vystudovaný elektrotechnik, jehož vždy fascinovala matematika a geometrie, které jsou pro něj při vymýšlení nových výrobků jejich základním prvkem.

Vedle nápadu, jak dát určitý hlavolam dohromady, je pro Václava Obšivače důležitý také jeho vzhled. K výrobě využívá typické dřeviny, jež pocházejí z Moravskoslezského kraje. Kombinuje třešeň, javor nebo dub. Barevnost dřeva a zpracování pak dává jeho kouskům punc originality, díky které si udělal jméno i v zahraničí.

„Chci, aby to nebyl jen hlavolam, ale aby v tom bylo nějaké kouzlo a zároveň to vše dobře vypadalo.“

V době, kdy začínal, produkoval třeba každý měsíc jeden nový hlavolam, v současně době vymyslí a vyrobí zhruba pět ročně. I tak tráví ve své dílně každý den.

„Je tam sedm dní v týdnu, deset hodin denně. Je tím posedlý. Razí heslo, proč dělat něco jednoduše, když to jde složitě,“ říká mi smířlivě jeho sympatická manželka Dagmar, která pracuje jako zdravotní sestra pro domácí péči a během let se stala manželovou pravou rukou.

Pomáhá mu lepit a natírat. I během našeho společného roz­hovoru se na ni její muž několikrát obrátí, ať ho doplní. Manželka Dagmar je rovněž první, kdo hlavolamy testuje a doprovází Václava na zahraniční setkání výrobců hlavolamů. „Už jsem tomu také propadla, i když trochu z donucení,“ dodává s úsměvem.

Díky manželově zálibě spolu procestovali nejen Evropu, ale byli také v Americe či Japonsku, které je rájem hlavolamů. Ačkoli konkurence je ve světě relativně veliká, výrobce z Frenštátu pod Radhoštěm se dokázal prosadit. Jak uměleckým zpracováním svých výrobků, tak jejich nápaditostí.

„Jsou třeba lidé, kteří hlavolamy vymýšlejí, udělají nákres, ale nevyrábějí je, já si to dělám vlastně celé sám, od nápadu až do konečné podoby,“ popisuje s tím, že v cizině je charakteristický zejména kuličkovými hlavolamy, které málokdo dělá.

„Přijít na to, jak je udělat, bylo složité, dlouho jsem nad tím přemýšlel. Musel jsem vymyslet, jak mají být jednotlivé dílky dlouhé, a doladit konstrukci. V tomto případě jsem se opíral o tzv. zlatý poměr,“ přibližuje Václav Obšivač jeden ze svých nezaměnitelných hlavolamů. Ty ho v cizině odlišují od ostatních.

S dalším z originálních rébusů, dřevěným dvojkuželem, se dokonce probojoval i mezi světovou desítku nejlepších designových výrobků. Sběratele z ciziny také zaujaly jeho pohyblivé hlavolamy.

Zahraniční setkání s kolegy, kteří se též věnují výrobě a prodeji hlavolamů, otevřela Václavu Obšivačovi cestu do světa. Jeho výrobky, jež dělá v desítkách nebo stovkách kusů, se prodávají v obchodech na nejrůznějších světadílech. Mimo Evropu jsou k dostání ve Spojených státech, Kanadě, Austrálii, na Tchaj-­wanu či v Japonsku.

„Jsem rád, když se má práce líbí. Rád objevuji něco nového, co vede lidi k zamyšlení. Hlavolam by neměl být složitý, jinak to člověka nebude bavit,“ míní frenštátský výrobce. On sám hledá relaxaci od hlavolamů v beskydské přírodě. Nejraději má výlety na Radhošť. Jenže i tam, při obyčejné vycházce, narazí na své oblíbené rébusy.

„Nedávno jsem tam objevil nové chodníčky, skoro hlavolamové, vidím v nich takový labyrint. Jsou lidé, kteří chodí na Radhošť stále svou stejnou cestou, to já ne,“ přiznává Václav Obšivač, který tuto zásadu dodržuje i při výrobě hlavolamů. Snaží se, aby každý z nich byl jedinečný nejen vzhledem, ale i řešením.

Může se vám hodit na službě Zboží.cz: