K napsání této osobní zpovědi mě nepřiměl výsledný počet, který si s dovolením nechám na později, ale příhoda, jež je s tím spojená. Tankoval jsem na jedné čerpací stanici a u pokladny jsem vytasil kartu, kterou jsem si tam před časem zařídil. Tahle benzínka se nachází nejblíž mému bytu a jezdím k ní nejčastěji. Znáte to, nějaká ta sleva nebo výhoda za „věrnost“ se může hodit. Třeba za nasbírání 3900 bodů, což odpovídá 3900 načerpaným litrům, dostanu pánev. Za tolik benzínu bych mimochodem zaplatil asi 125 000 korun, ale na tom nesejde.

„Co to je?“ zeptala se překvapeně prodavačka, třímajíc v ruce moji kartičku.
„No, ta vaše slevová karta,“ byl jsem překvapený stejně jako ona. „Jaká slevová?“ Aha, asi se jí neříká slevová, napadlo mě. „Tak klubová nebo věrnostní,“ zkoušel jsem svou chybu napravit a zaostřil na to, co doopravdy drží v ruce. Byla to Lítačka neboli permanentka na pražskou MHD. „Pardon,“ popadl jsem ji a rychle vytáhl jinou.

Jenže ani tentokrát jsem se netrefil. Podal jsem jí totiž svou platební kartu z banky. Rychle jsem si představil, jak čerpací stanice vypadá zvenčí, a snažil se z toho odvodit barvu věrnostní karty. Napotřetí už jsem se svých načtených bodů za načerpané palivo dočkal.

Na svou obranu musím říct, že vzhledem k tomu, že mi z přihrádek v peněžence vyčuhují jenom hrany karet, nevidím, co je na nich napsáno. Když jsem proto po delší době navštívil lékaře a recepční v čekárně mě vyzvala, abych předložil kartičku pojišťovny, rovnou jsem ji požádal: „A můžete mi říct, jakou má barvu?“

Buďte věrní

Třináct. To je to nešťastné číslo neboli počet karet, které mi zabírají místo v peněžence. Ale jaké místo? Slovo peněženka je možná odvozeno od peněz, ale ty už v ní mnohdy ani nemáme.

A pokud ano, krčí se někde v koutě. Vždyť skoro všechno už dneska platíme… ano, kartou. Kromě té platební většina z nás nosí „povinně“ ještě alespoň občanku a kartu zdravotní pojišťovny. A pak jsou tu ty věrnostní, klubové, slevové… Jen s nimi přece můžeme sbírat body, abychom dosáhli na plyšáky, nože, nádobí, pátou bagetu za půlku ceny, desátý nákup zdarma nebo umytí auta v myčce za jednu korunu.

„Být věrný se vyplatí,“ neustále nám opakují prodejny a instituce, abychom nepláchli ke konkurenci. Kdybychom byli v partnerských vztazích tak věrní jako při nákupech, rozvodovost by znatelně klesla.

Prostě těch plastových obdélníčků máme v peněžence až příliš mnoho. Svěřil jsem se s tím kolegyním v práci a požádal je, ať si ty své také sečtou. I s občankou a kreditkou, karta jako karta. Lucie došla k číslu deset, Zuzana zůstala na sedmi, Markéta se mi přiblížila s dvanácti. Až sekretářka Maruška mě pokořila, když vítězoslavně zvolala: „Sedmnáct!“ A to ještě nemusí být strop.

„Právě mi nabízeli slevovou kartičku v butiku se sportovním zbožím ve Vrchlabí. A já té prodavačce povídám, že u nich už třeba nikdy nic nekoupím, ale přesto mi ji cpala,“ říká dvaašedesátiletá Lída Tichá, zastupitelka městské části Praha 13 a „sběratelka karet“.

Otevře peněženku, aby ukázala, co v ní běžně nosí: dvě desítky karet, mezi nimiž nechybí tři bankovní, vstupní na úřad a do jeho výtahu, které používá nejčastěji. Ale také dvě na nakupování žrádla a zboží pro psy, dále od dm drogerie, často sáhne i po „plastové slevněnce“ od Tchiba, Orsay, lékáren Benu a Dr. Max, Billy a Teska. A protože je skutečně jejich vášnivou sběratelkou, má v kabelce vždy ještě zvláštní pouzdro se zařazenými kartičkami různých značkových butiků.

Nejsem v tom sám

Stydět se nemusím. Podle průzkumu společnosti GfK Czech obsahuje portmonka každého Čecha v průměru deset věrnostních kartiček. A 94 procent z nás alespoň jednu kartu aktivně používá.

Slováci jsou na tom podobně, ale třeba Maďaři jich nosí průměrně jen šest. Co se týče počtu uživatelů, dominují podle průzkumu kartičky z Teska, drogerií Teta a dm, lékárny Dr. Max a věrnostní programy Penny Marketu a Billy.

„Aktuálně náš věrnostní program Active beauty Svět výhod čítá přes dva milióny členů, přičemž se aktivní počet uživatelů věrnostní karty pohybuje nad hranicí 80 procent,“ říká Jiří Peroutka, manažer komunikace dm drogerie. Počet uskutečněných nákupů s touto kartou podle něj převládá nad těmi bez ní.

„Od svého zavedení nabízí program atraktivní mix nejrůznějších výhod. Nejčastěji využívanou výhodou je slevová knížka Můj nákupní bonus s desetiprocentní slevou na celý nákup a mnoha produktovými slevovými kupóny,“ dodává.

Většina respondentů by uvítala, kdyby se všechny výhody vešly do jedné karty, nejlépe platební.

Z loňského průzkumu GfK Czech pro společnost MasterCard vyplynulo, že nejsem sám, kdo má v peněžence nepořádek. Většina respondentů by uvítala, kdyby se všechny výhody vešly do jedné karty, nejlépe platební.

„Lidé by tak nemuseli mít peněženky plné různých kartiček a zdržovat se jejich hledáním a vytahováním při placení. Také by se vyvarovali zklamání, že danou kartičku zrovna nemají u sebe,“ uvedl za MasterCard Josef Machala.

Když jsem se zmínil kolegovi Petrovi, kolik karet s sebou tahám, reagoval: „A proč je nosíš?“ Cítil jsem v té otázce pohrdání nad konzumní závislostí, jenže on pokračoval: „Já je mám všechny v mobilu.“ Ukázal mi, že existují mobilní aplikace, do nichž si všechny karty „nahrajete“ opsáním čárových kódů. Při placení pak stačí vytáhnout mobil.

Možná by to pomohlo můj nepořádek v peněžence odstranit. Pro začátek je zkusím vytřídit a nechám jen ty, které skutečně používám. A co s ušetřeným místem? Nic. Alespoň nebude peněženka tolik tížit v kapse.

P. S.: Naše sekretářka hlásí: „Už mi jedna další přibyla. Do lékárny. Ale ta se fakt vyplatí…“