Obvykle se potíže objeví proto, že lidé podcení rizika, která jim v těchto oblastech hrozí. Podlehnou kouzlu levných letenek a ubytování, ale také krásám exotické země. Když se jim nějaký malér přihodí, octnou se najednou ve složité situaci, někdy píší zoufalé maily českým odborníkům na cestovní medicínu a prosí o radu. Přitom by se většině svých potíží mohli vyhnout, kdyby dodržovali rozumná pravidla, jak se v cizokrajných zemích chovat. Nebo kdyby věděli, jaká rizika jim tam hrozí nejčastěji.

Očkování je základ

Před cestou do ciziny je dobré navštívit některé z center očkování a cestovní medicíny. Vysvětlí vám tam, jaká zdravotní úskalí vás v exotické zemi můžou potkat a jaká očkování doporučují při její návštěvě. Případně jestli tam vyžadují vakcinaci proti žluté zimnici, která je jediným povinným očkováním. Pokud ho nemáte, nemusejí vás úředníci na hranicích vpustit do země.

Nemoc se přenáší bodnutím komára a projevuje se horečkou, zimnicí, zvracením, bolestí svalů, krvácením a žloutenkou. Vedle Afriky se často vyskytuje také v subtropické a tropické části Jižní Ameriky jižně od Panamského průplavu.

Potvrzení o očkování můžou ale vyžadovat i nejrůznější země, do kterých člověk přijede do šesti dnů poté, co projel státem s vysokým výskytem této choroby. Pokud ho nebude mít, hrozí mu šest dnů v karanténě. Vakcínu, mezinárodní očkovací průkaz, zápis v něm a zvláštní razítko vám dají ve specializovaných centrech očkování a cestovní medicíny.

Pozor na žloutenku

Na cestách se lidé nejčastěji nakazí žloutenkou typu A, které se také říká nemoc špinavých rukou. Člověk se jí může infikovat přímo, tedy od nemocného, který v tu chvíli ani nemusí vědět, že je nakažený, ale i nepřímo, tedy prostřednictvím virů, které ulpí na různých předmětech a površích. Vydrží tam několik dnů i týdnů. Častěji hrozí v tropických a subtropických oblastech, ale i v zemích jižní a východní Evropy.

Základní očkování tvoří jedna injekce. Další dávka, kterou člověk dostane za 6 až 12 měsíců, mu zabezpečí dlouhodobou až doživotní imunitu. Dalšími častými vakcínami jsou ty na břišní tyfus, meningokokový zánět mozkových blan, japonskou encefalitidu, vzteklinu nebo choleru. Všechny patří mezi doporučená očkování.

Úrazů bývá víc než infekcí

Nejvíc zdravotních problémů mají lidé v cizině během prvního týdne pobytu. Spoustě z nich lze předejít díky dobré přípravě. Užitečné je promluvit s lékaři z center cestovní medicíny, ale i s lidmi, kteří dobře znají situaci v zemi, kam se chcete vypravit. Jejich rady mohou být neocenitelné.

Zkušení cestovatelé vědí, že riziko úrazu, včetně toho těžkého, bývá v průměru vyšší než nebezpečí vážné infekce. To se netýká jen sportování, ale třeba také jízdy na silnici. Například v Asii je populární ježdění na motorkách a skútrech. Nestojí tolik co půjčení auta, v městském provozu se na nich snáz vyhnete zácpám a máte s nimi šanci dostat se tam, kam se s autem nedostanete. Jenže jezdit na motorce nebo skútru může být pro cizince, který nezná místní poměry a zvyklosti, rizikové. Zvlášť když není vyježděný z domova.

Odborníci upozorňují zejména na nutnost jezdit s přilbou. Pád bez ní často mívá fatální následky. A to i tehdy, když k němu dojde v relativně nízké rychlosti. Nehodu přitom nemusíte zavinit vy. Chybu může udělat jiný řidič.

V každém případě je potřeba mít kromě helmy také pojištění, včetně zdravotního, které pokryje následky nehody. Zkušení cestovatelé navíc upozorňují, že v některých zemích může za nehodu vždycky cizinec. I když nic nezavinil. Podle nich nemá smysl s tím bojovat. Ten, kdo to udělá, může své postavení jen zbytečně zhoršit. Neplatí to samozřejmě všude, ale někde ano.

S Mombasa expresem to může být fofr

Pokud jde o zdravotní potíže, patří k těm nejobvyklejším průjmy. V Egyptě se jim říká faraonova kletba, v Mexiku Montezumova pomsta a třeba v Keni Mombasa expres. Nejčastěji hrozí v méně rozvinutých zemích Afriky, Asie a Latinské Ameriky.

Podle studie, kterou udělala česká Centra očkování a cestovní medicíny Avenier, se naši turisté setkávají s těmito obtížemi nejvíc v Indii, Nepálu, Thajsku a Peru. Podceňovat je ale nelze v žádné zemi.

Balené vody jsou nejjistější

Balené vody jsou nejjistější.

FOTO: Profimedia.cz

Nemusí být pokaždé důsledkem nákazy. Někdy jde o reakci organismu na změnu klimatu, bakteriálního prostředí nebo na stresy spojené s odjezdem a cestováním. Jindy je zaviní pouhá změna jídelníčku, případně přemíra pikantních nebo mastných jídel vydatně zalitých alkoholem. Reakce se většinou objeví během prvních dnů pobytu.

Nakoukněte do kuchyně, pokud můžete

Obvykle však průjmy vyvolávají škodlivé bakterie. Větší šanci vyhnout se těmto potížím mají lidé, kteří dodržují staré britské koloniální pravidlo: „Pokud potravinu nemůžeš upéct, uvařit nebo oloupat, nech ji být.“ To například znamená úplně vynechat jinak zdravé saláty a ovoce, s výjimkou těch, které jsou prokazatelně umyté ve zdravotně nezávadné vodě, což se obtížně zjišťuje.

Při návštěvě restaurace doporučují zkušení cestovatelé nakouknout do kuchyně, pokud máte tu možnost. Můžete pak hodně změnit názor na podnik, který vypadá na první pohled docela pěkně. Také je dobré zvážit, jestli peníze, které ušetříte díky návštěvě levnější restaurace, stojí za možná rizika.

Argument, že místní lidé, kteří jedí ve zdejších podnicích určitá jídla, netrápí žádné zjevné potíže, nemá pro cizince žádný význam. Místní jsou totiž na své bakteriální prostředí zvyklí a jejich imunita si umí poradit s řadou problematických bakterií.

Jak zvládnout průjem

Na průjem musíte mít s sebou léky v cestovní lékárničce. Jaké, o tom se poraďte s lékařem, nejlépe se specialistou na cestovní medicínu. Například v severní Africe se může stát, že vám moc nepomůže Endiaron, ale dobře zabírají jiné léky s dezinfekčními účinky – třeba Ercefuryl. Příliš vhodný naopak nebývá Reasec, který potlačuje křečovité stahy střev, ale má smysl ho použít, pokud potřebujete zvládnout krátkou cestu autobusem nebo vlakem. Při nadměrné plynatosti, překyselení žaludku nebo zvracení může pomoci živočišné uhlí atd.

Důležitou součástí léčby průjmu bývají rehydratační roztoky ORS. Doplní do těla nejen ztracené tekutiny, ale také soli nebo i potřebnou glukózu.

Nevhodné bývají bylinné čaje, naopak v lehčích případech může pomoci minerální voda s vysokým obsahem sodíku a draslíku a později slabý černý neslazený čaj. Tekutiny potřebuje postižený rovněž tehdy, pokud zvrací. I to představuje ztráty, které mohou být nebezpečné, zejména v horku. Také v těchto případech je potřeba mu dávat vhodnou tekutinu klidně i po lžičkách nebo brčkem, jakmile je schopný ji polknout a udržet v sobě.

Jíst bychom měli zpočátku jen suchary, keksy, rýžový odvar, vařené brambory nebo banán. A rozhodně bychom měli vynechat kořeněná a mastná jídla obsahující živočišné tuky, podobně jako mléčné výrobky.

Podstatné je samozřejmě odhadnout, kdy dokážete problémy zvládnout sami a kdy je nutná pomoc lékaře (vysoká teplota a krev spolu s hlenem ve stolici). V některých případech je vodné použít i speciální, lokálně působící antibiotika.

I voda z kohoutku je riziková

Častou příčinou střevních potíží bývá voda. V některých oblastech není bezpečná ani ta z kohoutku. Lékaři dokonce nedoporučují ani to, aby si s ní turisté čistili zuby. Problém nemusí být v prvotním zdroji vody, k její kontaminaci snadno dojde v nevyhovujícím vodovodním řadu. V každém případě ji musíte převařit, doba varu by měla být aspoň 15 minut.

Spoléhat na to, že je z ní cítit chlór, který zničí choroboplodné baktérie nebo viry, není nejlepší. Cysty některých střevních parazitů jsou odolné i vůči vysokým koncentracím chlóru. Zlikvidovat je dokážete jenom varem.

Balené vody jsou nejjistější

Jinak je dobré pít vody balené nebo v uzavřené lahvi, které si koupíte v kamenném obchodě či obchodním domě. Při pouličním prodeji dochází bohužel k různým podfukům. Ale i v hotelu, kde bydlíte, trvejte na tom, že chcete přinést zavřenou láhev, kterou si sami otevřete. Když ji před vámi otevře číšník, nemáte jistotu, jestli do láhve něco nedolil a víčko na ni zpátky nenarazil. I to se stává.

Zmrzlina a led

Často způsobí průjem kopečková zmrzlina ze špatně ošetřených surovin nebo kostky ledu z kontaminované vody. Bakterie obvykle nezničí ani to, když si led hodíte do 40procentního alkoholu.

Pokud jde o ovoce, které si oloupete, ani to není dobré řešení. Na jeho povrchu můžou být choroboplodné zárodky. A přes ruce se přenesou na jeho povrch.

Upozornit vás na další možná rizika té které oblasti není v rámci tohoto článku možné. Ale mohu vám doporučit velmi užitečnou knihu: Ochrana zdraví na cestách. Napsal ji doc. MUDr. Rastislav Maďar, PhD., uznávaný odborník na cestovní medicínu. A protože je sám vášnivý cestovatel, navíc specialista, který v řadě rozvojových zemí působil i jako lékař, obsahuje hodně praktických a užitečných informací, které vás mohou ochránit před řadou nepříjemností.

Láhev odfiltruje z vody bakterie, viry i parazity
Tam, kde není možné vodu převařit, musíte použít dezinfekční tablety nebo SOS láhev se speciálními filtry.

Centra cestovní medicíny

Užitečné rady o očkování i zdravotních rizicích v určitých zemích vám dají v centrech očkování a cestovní medicíny. Napište tato slova jako klíčová do internetového vyhledavače a vyjedou vám kontakty, včetně toho na nejbližší centrum.