Německá kráska touží po kněžské sutaně

Zanícení pro víru mladou ženu neopustilo ani dnes. Cítí se být povolána působit jako farářka, přestože římskokatolická církev ještě nikdy nevysvětila ženu coby duchovní. Na rozdíl od protestantských církví, kde může žena zastávat jakýkoli úřad, u římských katolíků se jáhny, knězi nebo biskupy mohou stát pouze muži.

Straubová usiluje o to, aby se toto železné pravidlo co nejdříve změnilo. A jak se zdá, jde odhodlaně za svým cílem. Vystupovala v několika oblíbených televizních show, napsala knihu, kde přehledně a srozumitelně představila své názory, přednáší věřícím ve Spolkové republice i v zahraničí, o snaze umožnit katoličkám působit v církvi píše pravidelně na internetu.

Čtenáři švýcarského nedělníku Schweiz am Sonntag se těšili na její sloupky o sexu před manželstvím, sňatcích homosexuálů, o muslimech, kteří konvertovali ke křesťanství, o kostelech jako diskotékách. „Nejde mi o úřad, ale službu církvi,“ vysvětluje před barokním kostelem svatého Martina v Messkirchu poblíž německo-švýcarských hranic. „Chci při svatém přijímání během mše zastupovat Krista,“ opakuje pohledná modrooká brunetka.

Přitom sice ve škole v městečku Pfullendorf navštěvovala hodiny náboženství, ale do kostela chodila s rodiči, švýcarskou maminkou a otcem, německým ateistou, jen jednou za rok – na půlnoční mši o Vánocích.

Teprve v patnácti ji ovlivnila věřící kamarádka, která ji pozvala na letní křesťanský tábor. „Hovořila tak krásně a otevřeně o Ježíši,“ vzpomíná Straubová. Na jedné křesťanské akci, na niž zašla právě s přítelkyní, si uvědomila, jaké jí život vytyčil poslání. „Když hovořím s lidmi o Ježíši, cítím, že ve mně plane oheň, který mohu zprostředkovat ostatním. Proto se chci stát duchovní.“

Otce Waltera Reichela, jejího rakouského učitele a rádce, fascinuje Jacquelinino odhodlání. „Na to, že se stane farářkou, myslí už deset let. Když to trvá tak dlouho, tak za tím něco bude,“ zdůrazňuje. „Věřím tomu, že Bůh se lidem zjevuje různým způsobem,“ říká.

Ženám pomyslné dveře ke kněžství definitivně přibouchl Jan Pavel II. V roce 1994 v apoštolském listě potvrdil, že církev nemůže vysvětit ženy na kněze. Vždyť Ježíš Kristus si za apoštoly vybral jen muže a ti si za učedníky zvolili opět výhradně muže. Jacqueline před dvěma lety napsala dopis papeži, v němž ho citováním svatého Augustina žádala, aby naslouchal hlasu doby. Po čtyřech měsících jí nejvyšší představitel katolíků na Zemi odpověděl, a to prostřednictvím biskupa Pietra Parolina, vatikánského státního tajemníka. Citlivému tématu se zcela vyhnul a Jacquelině popřál úspěšné složení zkoušek a šťastný nový rok.

Nicméně loni na jaře debatoval papež František s představitelkami 900 ženských řeholních řádů o současném a budoucím postavení žen v katolické církvi. Začátkem srpna ustavil dvanáctičlennou komisi, která má uvážit, že by se jáhny, tedy lidmi s nejnižším stupněm kněžského svěcení, mohly stát i ženy. Už dnes církev ustavuje diákony i ženaté muže.

Pontifik si je vědom, že ženy, v Novém zákoně popisované jako jáhenky, vysvětili odlišně od dnešních diákonů. „Na druhou stranu by bylo užitečné, kdyby si církev tuto otázku ujasnila,“ říká mladá Němka.

V tom, že se struktura, v níž mohou kázat slovo Boží jen muži, musí změnit, se Jacqueline stále více utvrzuje.

„Vysvěcovat jáhenky a kněžky je pro budoucnost katolické církve nezbytné,“ říká často a nahlas. Ostatně poté, co začala studovat teologii ve Freiburgu v jihozápadním Německu, se brzy dostala do opozice vůči oficiálním názorům církve.

Proto se přesunula do švýcarského Luzernu, kde našla profesora, který se rovněž zajímá o rovnost pohlaví v církvi. Poté, co na novém působišti získala titul magistry z teologie a církevního práva, pokračuje ve studiu s cílem dosáhnout doktorátu. V zemi helvétského kříže už dnes vyučuje teologii.

„Věřím, že ve Švýcarsku mají ženy větší možnosti se uplatnit v církvi než v rodném Německu,“ netají se.

Jacqueline věří, že první mši bude sloužit dříve než za dvacet let. Nejdřív ale podle ní musí padnout celibát, uvalený na katolické kněží, mnichy a jeptišky. „Nakonec by se mohla stát katolickou farářkou i žena, která už založila vlastní rodinu,“ prorokuje Straubová.

Co když se jí sen nevyplní? Německá kráska, jež nosí dlouhé vlasy, těsné oblečení a vysoké podpatky, připouští, že je to možné.

„Za úspěch bych považovala, kdybych se v devadesáti na smrtelné posteli dozvěděla, že první kolegyni se dostalo vysvěcení,“ směje se.

Mnozí známí houževnaté Jacquelině vyčítají, že jde umanutě hlavou proti zdi. Dívku, která vypadá, jako by právě sestoupila z přehlídkového mola, však pohlcuje ještě jeden koníček. Věnuje se boxu.

„Když dostanu v ringu úder a octnu se na podlaze, nepřestanu. Vstanu a pokračuji,“ svěřuje se.