Je známou skutečností, že něžnější pohlaví začne v klimakteriu a po něm dohánět muže v úmrtnosti na kardiovaskulární choroby, včetně mozkové mrtvice. Hlavní příčinou je pokles hladiny ženských hormonů, které je proti nim dlouhé roky chrání.

Proč se u zkoumaných žen ve věku mezi čtyřiceti pěti až padesáti čtyřmi roky zdvojnásobilo riziko úmrtí na mozkovou cévní příhodu (CMP) v porovnání s pány stejného věku, to kalifornští vědci úplně přesně nevědí.

Podle vedoucí výzkumu se u nich v tomto věku zvětšuje citlivost k některým rizikovým faktorům, zejména pak k hypertenzi a také k vyšší hladině cholesterolu v krvi. Roli však nepochybně hrají i další důvody.

Riskantní nadváha a stres

Ženy začnou v přechodu obvykle přibírat na váze a tuk se jim většinou usazuje na břiše, což je známý rizikový faktor pro vypuknutí kardiovaskulárních chorob. Příčinou nadbytečných kil není jen nedostatek pohybu a hormonální změny, ale i to, že se u nich v přechodu zhorší vnímání sladké chuti. Proto začnou jíst sladší věci a ve větším množství. Což ale není dobré, protože spotřeba energie se u nich stejně jako u mužů naopak snižuje, a to už od 30 let, zhruba o dvě procenta ročně.

Další příčinou by mohl být stres. Podle studie dánských lékařů, kteří sledovali 12 000 ošetřovatelek po dobu patnácti let, stoupalo riziko mozkových mrtvic nejvíc u těch, které považovaly tlak, jemuž byly vystavené v práci, za příliš vysoký.

Nejohroženější skupinou pak byly ty ve věku 45 až 51 let. U nich se nebezpečí cévní mozkové příhody a dalších kardiovaskulárních chorob zvýšilo až dvojnásobně. Roli může hrát i to, že v tomto věku nemá spousta žen stres jen v práci, ale i v soukromí. Kromě své rodiny se totiž musejí starat ještě o stárnoucí a často nemocné rodiče.

Pozor na srdeční arytmie

Skupinou, která patří k vysoce rizikovým, jsou pacientky se sklonem k srdečním arytmiím. Zejména s potížemi typu fibrilací. Ty zvyšují riziko mozkové mrtvice až pětkrát. Může totiž při nich vzniknout krevní sraženina. Ta se dostane ze srdce až do krkavice nebo mozkových cév a tam snadno napáchá velké škody.

Pacienti s arytmiemi musí proto užívat léky na ředění krve. Buďto klasické (heparin a warfarin), nebo moderní (rivaroxaban, apixaban a dabigatran), které mají výhodnější vlastnosti, ale jsou dražší.

Podobně záludné bývají všechny další stavy, při kterých se zpomalí proudění v žilách, třeba po dlouhém ležení při vážných chorobách nebo po operacích.

Nebezpečí, že nás zaskočí CMP, stoupá u všech rizikových skupin s věkem a špatně zvládanými stresy, pravděpodobnost zvyšuje i zděděné riziko, tedy to, že mrtvice postihla někoho z našich rodičů nebo sourozenců.

Nejčastější příznaky

Jak se CMP projevuje? Záleží na tom, kterou část mozku mrtvice postihne. Příznaky se mohou projevit v různé intenzitě a kombinacích. Těmi častými jsou:

  • Porucha citlivosti poloviny těla, případně neschopnost ho ovládat. Ať už částečně, nebo úplně. Častý je například svěšený koutek úst, který neovládáme.
  • Výpadky zorného pole očí, zdvojené vidění nebo i slepota.
  • Porucha řeči, nesrozumitelné drmolení, ale také zmatenost a neschopnost chápat jednoduchá sdělení, případně jiné viditelné změny chování.
  • Zakopávání, ztráta rovnováhy, prudká závrať, případně i pád na zem.
  • Náhlá bolest hlavy doprovázená zvracením, závratěmi nebo poruchou vědomí atd.

Okamžitě volat záchranku

Pokud se objeví některý z těchto příznaků, musíme hned volat záchranku (jestliže jsme toho schopni). Je dobré mít v mobilu nastavené tísňové volání. Začíná totiž závod o život nebo o zdraví.

Lidé si jdou častou lehnout nebo chtějí potíže zaspat. To může být tragická chyba. Statistiky jsou nemilosrdné. Třetina lidí postižených CMP zemře a další třetina má vážné trvalé následky, obvykle mnohem horší než u infarktu. Na specializovaném pracovišti by se měli objevit co nejdřív. Často jde o minuty.

Lékaře je potřeba volat, i když potíže ustoupí, protože se mohou vrátit. Pokud budete mít štěstí a příznaky zmizí, dostali jste jasné varování. S největší pravděpodobností šlo o malou mrtvici, tzv. tranzitorní ischemickou ataku.

V každém případě navštivte specialistu a nechte se vyšetřit. CMP může udeřit kdykoliv znovu a silněji.