To ale především starší generace nechtějí. Pro 59 % z nich je nepředstavitelné, aby se jejich přátelé museli na návštěvě sami obsloužit a vyndat si občerstvení z chladničky nebo jim pomáhali s vařením. Tolerantnější jsou jen k opravdu nejbližším. To potvrzují i odborníci, podle nichž poznáme, že jsme si s hostitelem blízcí tak, že nám dovolí se alespoň nějak zapojit do příprav či samotné obsluhy.

Nejčastěji nám pak nechají hostitelé dolévat víno, utřít politý stůl či pomoci se servírováním. Umýt nádobí, případně ho dát do myčky, nebo utřít politou podlahu může pak už jen maximálně rodina.

„Tři čtvrtiny z nás mají z příchodu návštěvy obavy. To může hrát velkou roli v tom, že si návštěvy nezveme častěji. Ukazuje se, že na sebe jako hostitele máme vysoké nároky, chceme se ukázat v co nejlepším světle, vypadat dokonale a dostát očekávání hostů. Přitom kdybychom z těchto nároků slevili a zapojili hosty do příprav a servírování, můžeme si společně strávený čas s přáteli daleko víc užít,“ vysvětluje Martin Vojtíšek, vedoucí pro oblast kuchyní Ikea Česká republika, Maďarsko a Slovensko.

Co považují hosté za největší prohřešky

Jídlo je společenská událost, a proto je spojováno s mnoha zvyky i zlozvyky. Za největší poklesek podle výzkumu považujeme znovu naservírované jídlo, které předtím spadlo na zem. Lidé starší 45 let pak neradi vidí, když někdo začne jíst dříve než ostatní či když musí pro více chodů použít jeden talíř.

Naopak mladší generace a obyvatelé větších měst si s tím tolik starostí nedělají. Klidně si dají jídlo zakoupené venku rovnou z obalu nebo krabičky, netrvají na tom, aby nádobí bylo umyté hned po jídle, a ujídají při přípravě jídla.

Co Češi od návštěv očekávají

V 90 % se na návštěvě chceme cítit jako doma a dostat něco k pití. Naklizenou domácnost pak očekává 86 % z nás a uvařené jídlo 66 %, ve většině případů se přitom jedná o muže.

Několik tipů na pohoštění od šéfkuchaře kulinářského ateliéru Ola Kala Michala Nikodema
Pastva pro oči - jídlo by mělo být nejen chutné a samozřejmě zdravé, ale také přitažlivé na pohled. Nepodceňujme proto aranžování a zdobení hotových teplých i studených pokrmů. Moderním trendem je používání klíčků (například z vojtěšky, pórku, ředkvičky, česneku nebo červené řepy), které mají svou specifickou chuť a navíc jsou zdravé. Z klíčků jednoduše vytvoříme malou střapatou kuličku a naaranžujeme na pokrm.
Bylinky místo soli - díky bylinkám nemusíme tolik solit, protože výrazné bylinkové aroma navozuje pocit slanosti. Co se k čemu hodí? Například rozmarýn k hovězímu a jehněčímu masu nebo bramborám, tymián k hovězímu a vepřovému masu, bramborám, salátům nebo teplým zeleninovým přílohám, kopr a estragon k rybám nebo teplým i studeným omáčkám, šalvěj k vepřovému masu, rybám nebo rajčatovým přílohám, libeček k vepřovému, hovězímu a jehněčímu masu nebo polévkám, koriandr k rybám a mořským plodům, rajčatovým omáčkám nebo jídlům jihoamerické a asijské kuchyně.
Jak na česnek - když rozkrojíme stroužek česneku podélně napůl a odstraníme z něj vnitřní výhonek, předejdeme trávicím potížím a dlouhotrvajícímu zápachu z úst. Má-li čerstvý česnek (nebo také zázvor) jídlo jen lehce dochutit a nepřebít ostatní chutě, nejdříve ho velmi krátce zprudka orestujeme na rozpálené pánvi s trochou rostlinného oleje (nesmí zhnědnout, jinak zhořkne) a teprve potom přidáme další suroviny.
Šťavnaté kuřecí - pokud budeme připravovat kuře (například prsa nebo stehenní řízek) i s kůží, maso zůstane úžasně šťavnaté. Aby se vypekl nadbytečný tuk z kůže, pečeme maso na pánvi nejprve kůží dolů, necháme ho postupně propékat, a jakmile začne bělat nejen na okrajích, ale i uprostřed, maso otočíme a dopečeme (už jen velmi krátce).
Nákup a příprava ryb - v obchodě poznáme čerstvou rybu podle světlých žaber, čirého oka a pružného masa – stará ryba má maso po stlačení měkké, blátivé a je na rozdíl od čerstvé ryby cítit rybinou. Ryby připravujeme tak, aby zůstaly šťavnaté – dobu jejich tepelné úpravy zkrátíme na minimum (medium) a pak je necháme 3 až 5 minut odpočinout na teplém místě (do 50 °C).
Rajčatové concasé - slupku rajčat nakrojíme ve tvaru kříže, rajčata ponoříme na jednu minutu do vařící vody, poté ihned zchladíme a oloupeme. Oloupaná rajčata rozčtvrtíme a odstraníme z nich jádřince – zůstane nám jen tuhá dužina, concasé. To můžeme použít za studena jako salát, nebo ho orestujeme na olivovém oleji, osolíme, opepříme, přidáme bylinky, špetku cukru a podáváme jako teplou zeleninovou přílohu.
Šetrná úprava paprik - slupka paprik může působit trávicí potíže, a proto uděláme nejlépe, když ji odstraníme. Můžeme ji buď oloupat ostrou škrabkou na zeleninu, nebo vložit papriky do trouby a při 220 °C péct asi 10 minut (klidně mohou i hodně zhnědnout), poté je vložit do mísy, přikrýt potravinovou fólií a nechat zapařit – tak půjdou velice snadno svléknout.
Zeleninová příloha - čerstvou mrkev, řapíkatý celer, fazolové lusky i jiné druhy zeleniny očistíme, nakrájíme, uvaříme do poloměkka (zelenina by měla být spíše tužší) a ihned ponoříme do studené vody, nejlépe s ledem. Blanšírováním, jak se této úpravě říká, si zelenina zachová šťavnatou chuť a svěží barvu.