Dnes, kdy má vše splaceno, by mohla složit ruce do klína a radovat se z vykonané práce. Naše věhlasná bylinkářka však zakládá obrovskou stromovou zahradu pro další výrobu léčivých preparátů. Zaměstnává 27 lidí, denně vyřídí 40 až 50 mailů, ve kterých se pisatelé svěřují se svými zdravotními problémy, pořádá semináře pro veřejnost, ale i pro lékaře a léčitele po celé republice a v 72 letech sní o vybudování regeneračního centra…

Lípa na deprese, bříza čistí

Na nápad založit jedinečnou pupenovou zahradu ji přivedl Josef Dostál, bývalý ředitel Průhonického parku. Bylinkářka má pro ni koupené dva hektary v Brodku u Konice na Prostějovsku.

Název obce vznikl zdrobnělinou slova brod, protože dříve v těchto místech bývala bažina. A právě v čisté přírodě se nachází unikátní zelená oáza, na kterou navazují laboratoře, výroba bylinných tinktur, mastí a olejů. Rozvíjí tu u nás dosud málo známou tzv. gemmoterapii, která využívá léčebné síly pupenů stromů a keřů.

„Vpravo rostou oskeruše a jedlé kaštany, za nimi bude jasanová alej, vzadu topoly,“ ukazuje paní Podhorná do dálky. Svižným tempem míjíme lipový šik. „Náš národní strom nemá sice až tak kvalitní dřevo, zato nádhernou korunu a voňavý květ pro včely, ze kterého si lidé odedávna připravovali čaj na pocení a různé choroby.“ Z jejích pupenů v Naději dělají tinkturu vhodnou na deprese a zklidnění organismu.

Na svůj věk vůbec nevypadá. Klidně byste jí hádali o deset let méně.

Na svůj věk vůbec nevypadá. Klidně byste jí hádali o deset let méně.

FOTO: archív J. Podhorné

Vedle štíhlých stromků bříz se dovídáme, že těch je potřeba velké množství, protože bříza má detoxikační účinky. Zatímco nedaleké ostružiníky jsou vhodné na kloubní a pohybové problémy, ale i na ty gynekologické.

U velkých keřů aronie se naše průvodkyně zastaví. „Vysázíme další čtyři řady, zabírá totiž při obtížích se štítnou žlázou. V dnešní době s ní má hodně lidí problémy. Také s tvořením různých cyst, i na ně aronie účinkuje.“ Upozorňuje, ať si všimneme nenápadné brusinky, výborného dezinfekčního prostředku. Nejenže čistí močové cesty a střevo, ale také posiluje hormonální soustavu.

Nejúčinnější pupeny

Meteorology avizovaný nejteplejší den parného léta čiperné bylinkářce očividně nevadí. Působí nejen nesmírně vitálně, ale ve vedru, kdy teploměr ukazuje hodně přes třicet stupňů, je i naprosto svěží a bez známek únavy sype jednu informaci za druhou.

Cestou do provozovny, kde všechna ta alchymie vzniká, se nestačím divit, že rostliny nezničily pařáky, jak se to na mnoha místech stalo. V samém začátku podnikání paní Podhorná prozřetelně nechala vyhloubit dvě studny, třetí chystají. Takže s vodou jsou soběstační a tam, kde byly bažiny, nasázeli olše a vrby, jež vlhkost vytáhnou.

Pupeny, které tu rovnou zpracovávají, dávají největší sílu, když se v březnu a dubnu nalévají. Obírají je ručně z větví stromů prořezávaných právě na jaře. Pak je macerují v lihu a v glycerinu, tím z rostlin dostanou co nejvíc účinných látek.

Bylinné přípravky skládají do balíčku podle objednávkových listů, rozesílají je do prodejen zdravé výživy, lékáren, lékařům, léčitelům i jednotlivcům.

Bylinné přípravky skládají do balíčku podle objednávkových listů, rozesílají je do prodejen zdravé výživy, lékáren, lékařům, léčitelům i jednotlivcům.

FOTO: Jaroslava Lokajová

Jak na to vlastně přišla? Manžel její kolegyně marodil s boreliózou a ona mu chtěla pomoci. Už tehdy věděla, že na obtíže s ní spojené zabírají výtažky z topolu. „Když jsem si totiž uvědomila, jaké po ní zůstávají následky na játrech, nervové soustavě, někdy i pohybové, hledala jsem něco, co by je zmírnilo nebo vyléčilo. A tehdy, zhruba v roce 2000, jsem začala pracovat se zárodečnými tkáněmi a přesvědčila se, že gemmoterapie stoprocentně funguje.“

Před třemi lety si chtěla nechat udělat na své postupy klinickou studii, už to měla domluvené na pracovišti v Hradci Králové, ale tamní odbornice ji přesvědčila, ať to nedělá. Prý by to stálo spoustu peněz a času. „A ten já nemám. Uviděla čtyři velké šanony plné korespondence s lidmi, kterým jsem pomohla, a řekla mi: To jsou vaše klinické studie.“

Až do penze učila

Lásku k bylinkám nejspíš zdědila po maminčině mamince. Ze třinácti vnoučat měla malou Jarmilu nejradši. „Babička byla stále někde u lesa na bylinkách, dělala si z nich i koupele. Já za ní do Krumsína moc ráda chodila pěšky nebo jezdila na kole. Lásce k přírodě mě naučila ona.“

Tento ušlechtilý zájem se náplní její profese nestal hned. Po gymnáziu si podala přihlášku na vysokou dopravní. „Mám to ve znamení, jsem větrný Blíženec, ráda cestuji,“ říká paní Podhorná s úsměvem. Pak ji ale zlákali vojenští náboráři na školu pro pozemní specialisty letectva v Žamberku. Jenže ani na těchto studiích dlouho nevydržela kvůli zdravotním problémům.

V dětství reprezentovala devítiletku v plavání, v bězích či lyžování, ale pak kvůli bolestivým potížím závodit už nemohla. Při vyšetřeních v jaroměřické nemocnici ani ve vojenské v Praze přitom na nic nepřišli.

Naložené květy měsíčku lékařského a dalších bylinek se macerují v 60% lihu.

Naložené květy měsíčku lékařského a dalších bylinek se macerují v 60% lihu.

FOTO: Jaroslava Lokajová

Až později se ukázalo, že uvolněný kamínek ze slepého střeva způsobil zánětlivá ložiska. Doma v Plumlově jednou potkala ředitele ZDŠ a ten ji upozornil, že do školy shání učitele. A tak si dodělala potřebné vzdělání a až do penze učila přírodopis na druhém stupni.

Po smrti manžela, kdy těžce prožívala, že mu nedokázala pomoci, se začala více zajímat o léčivé byliny a alternativní zdravotní postupy. Jezdila do pražského centra k známému léčiteli Milanu Calábkovi a vystudovala jeho Univerzitu nové doby. Také navštěvovala semináře dalších dvou léčitelů - Janči a Zentricha. „Dalo mně to hodně,“ konstatuje žena, která dokáže přednášet pro stovky lidí, ale mluvit o sobě není zvyklá.

V jednom kole

Máma dvou synů (50 a 44 let) a sedmatřicetileté dcery má tak pracovně nabité dny, že plánuje alespoň uchovat si sobotu a neděli! Vstává kolem sedmé hodiny a ještě v klidu domova vyřizuje telefonáty.

V půl deváté přichází do kanceláře, tam už ji čeká kupa mailů - denně kolem 40 až 50, ve kterých se lidé svěřují se zdravotními obtížemi. Někdo napíše dva řádky, jiný stránku a půl. Vše musí pečlivě pročíst, aby jí neunikla podstata problému. Od pošty nevstane, dokud není vše vyřízeno. Během pročítání si dělá zkratky, co by postiženému pomohlo.

Poznámky předá pracovnici, ta rozepíše kúru na dva měsíce a zájemce se zeptá, zda by ji bral, a sdělí mu, kolik by stála. Je na dotyčném, jestli si preparáty nechá poslat nebo si je ve zdravé výživě zakoupí. Dopoledne se Jarmila Podhorná věnuje lidem, kteří za ní přijíždějí žádat o radu. „Mám toho někdy až až,“ připouští. „Pokud jedu na přednášku, vracím se v osm, devět večer. Na svoji pěknou zahradu vůbec nemám čas, většinou se jdu jen podívat, jestli je zavřený skleník.“

Odezvy si zakládá do šanonů rozdělených podle jednotlivých nemocí a zdravotních problémů. Z odpovědí se doví, co pomohlo a co ne. Nejvíc ji těší, když člověk, který má třeba těžké onemocnění, napíše, že se cítí lépe, že nemoc nepostupuje. Ukazuje mi na skříni keramickou sošku panny Marie, již dostala od keramičky, protože jejímu manželovi pomohla přírodní léčba, když bojoval s vážnou chorobou.

Nevynechat pomoc bližním

„Kdybych měla kupu peněz jako někteří boháči, tak vybuduji regenerační centrum pro nemocné, kteří mají hluboko do kapsy, a té naděje jim už moc nezbývá. Pacientům s těžkou nemocí bychom přirozenou přírodní cestou pomáhali se z toho dostat, samozřejmě pod dozorem lékařů.”

„Pracovali by tu fyzioterapeuti i psychoterapeut, měli bychom rehabilitační přístroje. Ale tohle je jen snění, takovou spoustu peněz nevydělám. Ovšem menší rehabilitační zařízení bych vybudovat chtěla,“ říká tahle neobyčejná bylinková královna. „Jestli se mi podaří dát peníze dohromady, chci, aby to bylo pěkné, aby se příchozí cítili dobře.

Víte, život jsem neměla jednoduchý, všechno jsem si musela vydřít, abych mohla stát na vlastních nohou. Do kostela sice nechodím, ale řídím se heslem, že křesťanství znamená: nevynechat pomoc bližnímu.“