Už bývalý západoněmecký ministr zahraničí Hans-Dietrich Genscher (88) kromě přední role, kterou odehrál ve znovusjednocení Německa, se v 80. letech proslavil svou slabostí pro žluté svetry s tzv. véčkem.

Někdejší spolkový ministr zahraničí, který 30. září 1989 z balkónu na západoněmeckém velvyslanectví v Praze sdělil tisícům uprchlíků z NDR, že mají volnou cestu ke svobodě, před dvěma lety prozradil, že i nyní si musí stále kupovat nové a nové žluté svetry, protože jeho fanoušci si je odnášejí jako výhry z tombol či z firemních večírků jako na běžícím pásu. „Lidé vždy chtějí svetr v typické Genscher-žluté barvě,“ vysvětlil s úsměvem.

Dalším politikem, který proslul nekonvenčním způsobem oblékání, byl někdejší prezident JAR Nelson Mandela († 2013). Zatímco jiní jihoafričtí politici nosili klasické šedé obleky v západním stylu, Mandela měl zálibu v barevných košilích s květinovými motivy, které si brával i na oficiální příležitosti.

Nelson Mandela

Nelson Mandela

FOTO: Thomas White/Files, Reuters

„Je možné, že po letech ve vězení jednoduše chtěl trochu oživit svůj šatník – anebo vnést barevnější africký styl do parlamentu,“ napsal deník The Daily Mirror.

Stejně barevně oblečen přišel i na svou třetí svatbu v roce 1998, kdy mu bylo osmdesát. Zatímco jeho nastávající byla v bílých šatech, on měl na sobě žíhanou modro-žlutou košili. Jeho láska pro silné barvy byla až za hrob: barevnou batikovanou košili z Indonésie měl na sobě i na své vlastní tryzně.

Lidový Morales, noblesní Lagardeová

Podobně jako Genscher si na svetry potrpí i bolivijský prezident Evo Morales (55). Vůdce socialistické strany a hnutí za práva pěstitelů koky má ovšem rád pohodlné červeno-bílo-modré lehké svetříky, v nichž se setkává i se svými protějšky ze zahraničí.

A zatímco tehdejší čínský prezident Chu Ťin-tchao či někdejší španělský premiér Jose Luis Zapatero se jeho vzhledu mohli podivovat, ve vlasti je Moralesův styl velmi populární. Do té míry, že jedna z tamních textilek se rozhodla začít vyrábět celou kolekci inspirovanou Moralesovým stylem pojmenovanou „Evo móda“.

Bolivijský prezident Evo Morales

Lehké svetříky si oblíbil i bolivijský prezident Evo Morales.

FOTO: Gaston Brito, Reuters

„Nenosí obleky od Armaniho, které jsou mezi latinskoamerickými prezidenty běžné. A my chceme vyrábět svetr, který bude symbolem toho, co prezident chce dokázat,“ vysvětlil před časem majitel firmy Raul Valda.

Přesně opačný vkus má šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF), francouzská právnička Christine Lagardeová (59). Ta si na rozdíl od lidově orientované bolivijské hlavy státu potrpí na značkové oblečení a ani v čase ekonomické krize se nebojí ukázat na veřejnosti ve tvídových kostýmcích od Chanelu nebo s kabelkami značky Hermes Kelly.

Francouzský levicový list Libération ji označil za „ženu z vyšší třídy bez kontaktu s běžnými lidmi, která se více stará o svůj vzhled než o jejich blahobyt“.

Šéfka MMF Christine Lagardeová hovoří s americkým ekonomem Nourielem Roubinim před schůzkou G7 v Drážďanech.

Za módní ikonu mezi politiky je považovaná šéfka MMF, francouzská právnička Christine Lagardeová. Na snímku hovoří s americkým ekonomem Nourielem Roubinim před schůzkou G7 v Drážďanech.

FOTO: Fabrizio Bensch, Reuters

Ředitelky MMF, která také velmi ráda nosí kolem krku nenuceně uvázané šály s odvážnými abstraktními motivy či křiklavými barvami, se naopak zastal americký časopis Forbes.

„Chová se přesně naopak než většina žen na důležitých pozicích. Používá tradiční ženské doplňky k tomu, aby dala (mužům) najevo svou autoritu,“ napsal časopis.

Albrightová a její komunikace brožemi

Není divu, že Lagardeová si coby šéfka MMF moc nerozumí s bývalým řeckým premiérem Alexisem Tsiprasem (41) – nejen kvůli řeckým dluhům a pomalým reformám, ale také kvůli Tsiprasově neformálnímu způsobu oblékání.

Předseda levicové partaje Syriza učinil ze svého ležérního stylu bez kravaty symbol nové politiky, která odmítá způsoby tradičních politických matadorů. Bez ozdoby na krku vystupoval nejen na demonstracích odborářů a během kampaně, ale také při uvedení do úřadu i na jednáních s evropskými politiky.

Řecký premiér Alexis Tsipras

Bývalý řecký premiér Alexis Tsipras býval často kritizován za příliš neformální způsob oblékání.

FOTO: Alkis Konstantinidis, Reuters

Podobný styl zvolili i členové jeho vlády – například bývalý ministr financí Janis Varufakis na setkání se svým britským protějškem dorazil v křiklavě modré košili s rozepnutým límečkem, těsných černých kalhotách a kožené bundě.

Na různá jednání jezdil na motorce s batohem na zádech a nejenže nikdy nenosil kravatu, ale ani si nikdy nezastrčil košili do kalhot, často měl na sobě sako s límcem nahoru a při pozdravech se zahraničními představiteli si nevytáhl druhou ruku z kapsy.

Vlastní způsob neverbální komunikace měla nakonec také bývalá americká ministryně zahraničí Madeleine Albrightová (78). Zanícená sběratelka broží těmito doplňky dávala okolí na vědomí, jakou má zrovna náladu.

Vše začalo, když byla ještě velvyslankyní USA při OSN v době po válce v Perském zálivu. Tehdy téměř každodenně kritizovala iráckého diktátora Saddáma Husajna kvůli invazi do Kuvajtu a irácká média ji jednou přirovnala ke slizkému hadovi. „Náhodou jsem měla (ve sbírce) brož s hadem, a tak jsem si ji vzala na další jednání týkající se Iráku,“ vysvětlila.

„V dobré dny jsem nosila květiny, motýlky a balónky, ve špatné pak všechny druhy brouků a masožravých zvířat. Byl to pro mě dodatečný, vizuální způsob vyjádřit to, co jsem říkala verbálně,“ podotkla.