„Člověk by měl mít na konci dne pocit, že ho prožil alespoň trochu v jakémsi balanci. Měl by být rozprostřený mezi práci, relaxaci a fázi, kdy musí odpočívat. Až pak jsme schopni žít celkem spokojeně nebo se vyrovnávat s eventuálními problémy,“ říká profesor Teplan ke svému životnímu postoji. Manuální prací si totiž udržuje to, čemu říká profesní harmonie.

K zálibě v řemeslech ho dovedla spíš nutnost. „Jak to dříve bývalo. Mladá rodina lékaře, který chtěl pracovat v Praze, bydlela v jedné místnosti v bytě u rodičů, a to i se dvěma dětmi,“ vzpomíná. „Při tom jsme si budovali domek u Velkých Popovic a já jsem se vyučil řadě řemesel, což se mi pak nikdy neztratilo,“ říká pětašedesátník, který sice nepracuje manuálně už tak často, ale podlahu by si položit troufl. „Samozřejmě že profesionál by to dnes udělal lépe,“ usmívá se. „Můj koníček jsou údržbářské práce s menším nástrojovým vybavením,“ upřesňuje.

Živých dárců přibývá

Dobře ví, že zručnost může být pro doktora velká výhoda. „Můj syn se také rozhodl pro medicínu. Vždycky jsem mu říkal, aby si vybral manuální obor, kde bude používat ruce, protože když mi pomáhal s prací na domě, šlo mu to. Nakonec si vybral chirurgii.“

Teplan byl do roku 2007 přednostou Kliniky nefrologie v pražském IKEM. Teď je zástupcem přednosty.

„Česká republika má jedno smutné prvenství. Rakovinou ledvin, přezdívanou tichý zabiják, u nás trpí dvakrát více lidí než je průměr v Evropské unii. Je to téměř 30 pacientů na 100 tisíc obyvatel,“ stýská si.

I tak z bělovlasého muže srší dobrá nálada a skoro až mladistvá energie, o své práci vypráví i po 40 letech praxe se zápalem. „Celkově postihne onemocnění ledvin a močových cest během života deset až dvanáct procent Čechů. Nemusí to být ale vážné choroby. Těch, kterým ledviny selhaly a potřebovali nebo potřebují transplantaci, je u nás jedenáct tisíc.“

V IKEM přitom provádějí polovinu všech transplantací z celkového počtu u nás – 200 až 250 ročně. „Čísla se trochu mění podle dárců. Významně přibývá živých, kteří chtějí pomoci příbuznému nebo někomu blízkému.“

Dlouhý průběh nemoci

Nemoci ledvin jsou pro většinu pacientů během na dlouhou trať. „Původ řady onemocnění neznáme, ale můžeme významně ovlivnit to, jak probíhají.“ Na toto téma napsal řadu odborných knih s novými poznatky. „Pokud se chce člověk udržet na pracovišti, jako je IKEM, tak musí kromě péče o pacienty a přednášek i publikovat. Každý vedoucí pracovník by měl svůj obor posouvat dopředu, aby po něm, jak se říká, něco zůstalo.“

Zástupce přednosty kliniky nefrologie pražského IKEM léčí onemocnění ledvin, kterým trpí během svého života až dvanáct procent Čechů.

Zástupce přednosty kliniky nefrologie pražského IKEM léčí onemocnění ledvin, kterým trpí během svého života až dvanáct procent Čechů.

FOTO: Petr Horník, Právo

Některé knihy se týkají i speciálního jídelníčku, který může výrazně zkvalitnit život nemocným. „Díky správné dietě se dá snížit příjem bílkovin, tedy i méně zplodin, jež jsou v nich obsaženy a které ledviny zatěžují. Naše studie s dietou a takzvanými ketoanalogy mají světovou prioritu.“ Ketoanaloga nahrazují aminokyseliny, které tvoří bílkoviny.

„Snažíme se pomocí diety a léků co nejdéle prodloužit dobu, po kterou pacienti čekající na nový orgán nepotřebují docházet na dialýzu.“ Procedura zachraňuje životy, ale musí se na ni chodit dvakrát nebo třikrát týdně.

Západní svět i Asie tloustnou

„Teď nově bychom se rádi postavili k ovlivnění obezity ve společnosti. Je to samozřejmě velké téma dneška. A tloušťka negativně přispívá nejen ke vzniku, ale určitě i k rozvoji ledvinových onemocnění,“ vysvětluje lékař. Ve své práci se snaží informovat a vychovávat, že při správné životosprávě se dá snížit riziko onemocnění v pozdějším věku.

„Západní svět i Asie tloustnou. Lidi se můžou najednou hodně najíst. Dříve jsme takový přístup k jídlu neměli,“ vysvětluje lékař s tím, že je na odbornících, aby zajistili prevenci a naučili zdravé lidi, jak se o sebe starat.

Profesor zaměřuje svoji pozornost na lidi, kteří se právě dostali do seniorského věku. „Jako lékaři chceme u nich zavést pravidla životosprávy, vhodné fyzické aktivity a pitného režimu. O tom je zejména prevence v nefrologii.“

Najděte si vhodný pohyb

„Člověk by měl hledat sám u sebe cesty, jak se se svým stavem vyrovnat, a dodržovat je. Já osobně jsem prodělal úraz na lyžích a dlouhodobě jsem měl potíže se sedacím nervem. Prošel jsem řadou vyšetření, ale pořád to k ničemu nevedlo, až jsem přišel na určitá cvičení břišních svalů, které jsem do té doby nerad posiloval. Teď každé ráno vstanu dřív, abych si zacvičil.“

Podle lékaře je nejlepší, když člověk ve starším věku respektuje, na co stačí, a dělá spíš vytrvalostní sport. „Snažím se jeden den v týdnu věnovat relaxaci a pohybu.“ Starší člověk by se měl podle něho zaměřit na vytrvalost, a ne na sílu.

„No a pak je tady pitný režim, my nefrologové k tomu máme blízko, protože ledviny jsou orgán, který reguluje metabolismus vody v těle.“ Bilance má být vyrovnaná. „I nadměrné příjmy tekutin škodí.“

Profesor upozorňuje, že vypití pěti litrů vody zdravotní stav spíš poškodí. Optimální jsou dva až dva a půl litru tekutin. „Jak existují například workoholici, tak jsou i aquaholici. Sedíte u počítače, nemůžete si jít zakouřit, nemůžete se jít nasvačit, takže si každou půlhodinku nalijete skleničku a pohladíte se tím po duši.“ Podle odborníků bychom tedy měli pít dva až dva a půl litru vody – ne víc, ne míň.