„Každý ví, kdo je Milada Horáková. Jmenují se po ní ulice, školy. Všichni tak nějak známe její osud, ale nikdo neví vše,“ říká Mrnka. To, že její odkaz Češi nevnímají jen kladně, si uvědomuje. „Cítím to z reakcí lidí. Velká část veřejnosti proces stále považuje za legitimní. Chci, aby můj film jejich názor poupravil,“ doplňuje.

Snímek o silné Češce, která se dostala na vrchol československé politiky a jako levicová intelektuálka ovlivnila světové dění, nazval prostě: Milada. Právě ten jej po téměř dvaceti letech přivábil zpět do ČR na delší dobu.

Přátelství s dcerou

Mrnkova cesta k vlastnímu natáčení vedla oklikou přes dva kontinenty. Česko opustil záhy po maturitě. Zamířil do Austrálie, kde vystudoval film na vysoké škole, a posléze se za prací přesunul do zákulisí amerických filmů a televizí. Mimo jiné dělal pro pořad Extra exkluzivní rozhovory s herci, režiséry. „Od Spielberga po Eastwooda,“ vypočítává namátkou zpovídané celebrity. Dále produkoval zprávy pro televize CNN, BBC nebo se podílel na přípravách pořadu Larry King Live.

Milada Horáková na sběru hub v roce 1937.

Milada Horáková na sběru hub v roce 1937.

FOTO: www.miladafilm.com

Do Česka se nicméně pravidelně vracel za rodiči. „Před více než deseti roky jsem přijel na prázdniny. Díval jsem se na večerní zprávy a zachytil tu téma o procesu s paní Horákovou. Vysílali záběry, které jsem ještě neviděl. Jen jsem tiše poslouchal a obdivoval, co říká. Řekl jsem si – zvláštní, že nikdo o ní ještě nenatočil film,“ popisuje moment, kdy se mu myšlenka na Miladu zahnízdila v hlavě.

Intenzivně na ní začal pracovat v roce 2007. Tehdy si našel bydliště dcery Milady Horákové Jany Kánské, která žije ve Washingtonu. Poslal jí dopis s prosbou, zda by se mohli sejít, že chce zpracovat příběh její mámy. „Za měsíc jsme už seděli nad rodinnými fotografiemi. Setkali jsme se od té doby mnohokrát, jsme přátelé. Dostal jsem se díky tomu mimo jiné k nezveřejněným fotografiím z rodinného archívu,“ říká Mrnka. Magazínu Práva tyto exkluzivní a dosud neotištěné snímky poskytl.

Koncentrák až poprava

Paní Kánskou popisuje jako okouzlující bytost: „Potkal jsem veselou paní plnou života. Nebyla v ní ani stopa zatrpklosti, stín, že v šestnácti letech ztratila tak zbytečně mámu.“ Hned na začátku jí také zdůraznil, že jeho snímek bude v angličtině. Jedním dechem dodal, že na něm nezačne pracovat bez jejího požehnání. Ona mu ho dala.

Na sjezdu Československé strany národně socialistické v roce 1947.

Na sjezdu Československé strany národně socialistické v roce 1947.

FOTO: www.miladafilm.com

Před devíti lety se tak začala rodit první verze scénáře. Do češtiny se překládá. Mrnka vysvětluje, že v cizím jazyce se mu po dvou desetiletích pobytu v cizině prostě líp tvoří.

„Film začíná v roce 1937 a končí vraždou Milady Horákové v roce 1950. Zachytí koncentrační tábor, jímž prošla, kus války i přesvědčení, že už s politikou končí. Aby se do ní nakonec vrátila a skončila na šibenici,“ prozrazuje.

Kdyby měl neomezený rozpočet, rád by se ve vyprávění posunul až do roku 1924, kdy se seznámila s mužem Bohuslavem. „To bychom potřebovali ale na roli dvě herečky, takže z praktických důvodů volíme jako začátek jejího příběhu až předvečer války,“ prozrazuje.

Milada (zprava) s manželem Bohuslavem a přítelkyní, 30. léta.

Milada (zprava) s manželem Bohuslavem a přítelkyní, 30. léta.

FOTO: www.miladafilm.com

Proti původnímu přesvědčení se ujme i režie, i když nejdříve hledal někoho jiného. „Hodně mi pomohl třeba Václav Marhoul, jenže ten raději dělá vlastní projekty, takže režie na mě jaksi zbyla,“ vysvětluje Mrnka.

Prokurátorka Geislerová

Milada má být díky výpravě a historickému zasazení příběhu do dvou totalitních režimů jedním z nejnákladnějších tuzemských filmů. „Vyjde řádově na desítky miliónů korun,“ přibližuje Mrnka. Vynaložené finance odpovídají i tomu, že chce výjimečný život statečné ženy přiblížit vedle našinců hlavně mezinárodnímu publiku.

Anglicky mluvící herečka se i proto ujme hlavní role. Její jméno je zatím v přísném utajení. „Hledal jsem někoho, kdo by měl život vepsaný ve tváři. Nepřehrával, dokázal napodobit český akcent v angličtině, což není nic jednoduchého… Kritérií bylo milión,“ vypočítává.

Malá Jana s maminkou v roce 1938.

Malá Jana s maminkou v roce 1938.

FOTO: www.miladafilm.com

Ve snímku nebudou chybět ani špičky naší kinematografie. Třeba Aňa Geislerová se představí jako prokurátorka Ludmila Brožová-Polednová, která pošle oblíbenou političku na šibenici. „Napadlo mě, že hraje hodně kladné postavy, schválně jsem jí proto svěřil jinou roli, aby vynikl její všestranný talent,“ říká Mrnka. Dalších figur se v Miladě zhostí Ivana Chýlková, Karel Dobrý, Vica Kerekes. Role manžela Milady bude obsazena anglicky mluvícím hercem Robertem Gantem…

Právě shánění silného obsazení snímku Mrnkovi vzalo snad nejvíc času. Každá z vyjmenovaných osobností má totiž v létě další pracovní závazky, především divadelní. „Proti USA se naši výjimeční herci na živobytí takzvaně víc nadřou,“ srovnává režisér.

Útok na milión diváků

Hlavní natáčení Milady má trvat 60 dnů. Vypukne v polovině července, poběží celé léto zejména v Praze, v Terezíně, na Šumavě a v Josefově u Hradce Králové, odkud pocházel muž Milady Horákové Bohuslav. Za kameru se postaví Vladimír Smutný, který dlouhodobě spolupracuje třeba s režisérem Janem Svěrákem.

FOTO: ČTK

Že by na snímku prodělal, se Mrnka nebojí. Ambice s ním má nemalé. „Za úspěch bych považoval, kdyby na Miladu dorazil milión diváků,“ uvádí. Závratné číslo přitom nemusí být nereálné. Snímek má už teď díky silnému zahraničnímu koproducentovi předjednanou širokou distribuční síť kin po celé Evropě.