Luco, vy jste tady jako velvyslanec rodiny, která má za sebou hodně velkou vinařskou historii. Byla to pro vás jasná a srdcová volba pokračovat v rodinné tradici, nebo se to spíše očekávalo?

Určitě tam byl velký vliv rodinné tradice. V naší rodině byla vždy velmi silná vůle, abychom pokračovali v práci našich pradědů. Ale nedostal jsem to příkazem. Postupně jsem začal pomáhat otci a strýci, a protože mě to velmi bavilo, už jsem u toho zůstal. Byla to tedy naprosto přirozená volba.

Pamatujete si, když jste poprvé ochutnal víno, kolik vám bylo a jak chutnalo?

Do 21 let jsem nemohl víno ani ochutnat kvůli tenisu a posléze, i když jsem měl hodně příležitostí, víno jsem nepil, protože mi prostě nechutnalo.

Na první skleničku si ale přesto pamatuji, bylo to červené víno a ochutnal jsem ho na Mezinárodním veletrhu vín ve Veroně v roce 2002. Od té době se ve mně jakoby něco zlomilo a já začal přicházet vínu a všemu kolem něho na chuť. Dnes již dokážu ocenit všechny typy vín, ale pokud mám nějaké preferovat, pak červená nebarikovaná vína.

Jak dlouho trvá, než se člověk „propije“ do stádia, že rozezná druhy vín, ročníky a další atributy?

To nelze přesně říci. U mě to bylo vcelku rychlé, a to především díky tomu, že jsem vyrůstal ve vinařském prostředí.  Kromě trenéra na tenis jsem tak neustále poslouchal nejrůznější sommeliéry a profíky z oboru. Skutečným odborníkem jsem se ale stal až po několika účastech na mezinárodních veletrzích a pak také po absolvování velkého množství degustačních večerů.

Každá ochutnávka vína totiž zlepšuje jeho vnímání, a to jak po chuťové stránce, čichové i zrakové. Důležitá je zde vášeň, milovat víno, které je zrozeno ze země.

Stalo se vám někdy, že se nějaký ročník absolutně nepovedl? Ať už kvůli počasí, nebo jiným vlivům? Co se pak děje, když počasí nepřeje?

Protože kupujeme suroviny od přímých výrobců, kteří patří ke špičce v oboru, tak s tímto nemáme naštěstí velké zkušenosti. Samozřejmě dnešní technologie pomáhají neustále vylepšovat víno. Po těžkých letech, kdy byly v Itálii problémy s methanolem, mám nejhorší vzpomínku na rok 2012, kdy byla celkově velmi malá úroda révy, vinice byly zasaženy různými nemocemi, to byl pro všechny vinaře a producenty vína velmi špatný rok. Ale od té doby je, zaplať pánbůh, vše v pořádku.

Ve filmech často vídáme, jak staré vinařské rodiny stále pracují na svých vinicích nebo přímo u výroby vín, i když jsou zároveň manažeři. Je to tak i ve vašem případě?

I naše rodina Serena je u výrobního procesu od samého začátku. Vlastníme 18 hektarů DOCG Superiore prosecco, o které se staráme s velkou láskou a péčí. Bohužel ten, kdo vinice a naše pozemky nejvíce miloval, byl strýc Gerardo Serena, který nás opustil před dvěma měsíci. Jeho vášeň k benátské půdě, vinicím a vínu však bude zachována skrz nás, jeho pokračovatele.

Luca Serana

Luca Serena

FOTO: archív Luca Sereny

Hodně vyvážíte do světa, vaše vína mohou zákazníci ochutnat i v České republice. Ochutnal jste naše moravská vína? Co na ně říkáte?

Jsem velký obdivovatel moravských vín. Mám zde i mezi vinaři spoustu přátel. Zejména na jihu Moravy lze najít vína skutečných mistrů. Proto jsem i přesvědčen, že tato velmi kvalitní vína budou brzy zařazena na mezinárodní vinné lístky. Doufám, že i čeští a moravští milovníci vína ocení to naše. Zejména prosecco, které slaví prozatím úspěch v restauracích Pizza Coloseum.

Jaká vína jsou vaše nejoblíbenější?

Mezi moje nejoblíbenější patří červená italská vína, obzvláště Montepulciano Nobile a Barolo z Piemonte. Mám však velmi rád i červená francouzská vína z Bordeaux, z bílých vín volím německá, zejména Riesling. Moje nejoblíbenější odrůda pro výrobu vína je Grüner Veltliner od rakouských a moravských vinařů. Co se týče sektů, šumivých vín, champagne, ty mám celkově rád pro jejich výraznou chuť a eleganci. Nejraději mám typ brut, který je cuvé tří klasických champagnských odrůd.

U nás v Čechách máme takové rčení, ženy, víno, zpěv. Na moravská vína jsem se již ptala, ale nedá mi to se nezeptat, co české ženy? 

Jednoduchá odpověď… ženy jsou moje vášeň před i po vínu! A vaše české ženy? Ty miluji všechny! Máte velmi krásné ženy.