Pošetilosti mocných žen

Britská královna Alžběta II. (89) má slabost pro své psy. Od dětství patří k jejím velkým láskám plemeno velškorgi. Prvního velškorgi pembroke dostala ve třech letech od svého strýce, prince z Walesu. Fenka Susan měla několik štěňat a královna mohla odchovávat další a další generace svých miláčků. Tak přišli na svět třeba Wilow, Holly a Monty, kteří si zahráli ve skeči s Danielem Craigem, jenž byl součástí zahajovacího ceremoniálu olympiády v Londýně. Jeden z posledních vrhů štěňátek pojmenovala královna podle postav z Harryho Pottera, nejpopulárnější anglické knihy posledních let.

Od roku 1952, kdy se stala královnou, měla Alžběta celkem tři desítky psů velškorgi. Ti, kteří zemřeli, jsou prý pochováni přímo na pozemku Buckinghamského paláce.

Některé z fenek královna křížila s jezevčíky, a tak vznikl „dorgi“. Jednoho - Pipkina - věnovala své sestře Margaret, Candy a Vulcana si nechala pro sebe. Pokud to Alžbětě povinnosti dovolí, snaží se krmit své miláčky osobně. Její psi ale nikdy nedostali žrádlo z konzervy. Jejich jídelníček tvoří převážně steaky a kuřecí popřípadě bažantí prsa ve vlastní šťávě servírovaná pravidelně v pět hodin odpoledne. Suroviny musí být stejně kvalitní jako pro královský stůl.

Pokud některý z královniných psů stůně, veterinář má pokyn léčit jej - pokud možno - homeopatiky. Lékařské ošetření musela kvůli svým miláčkům v roce 1991 vyhledat sama královna. Když se snažila rozdělit své psíky, kteří se pustili do zuřivé rvačky, pokousali ji na levé ruce. Od té doby dochází do Buckinghamského paláce psí psycholog.

Princ Philip, Alžbětin manžel, nemá velškorgi rád, protože podle něj jsou moc hluční - často štěkají a kňučí. Se svým názorem se netají, nikdy ale situaci nevyhrotil do naléhání „buď já, nebo oni“. Kdoví, jak by to u Alžběty, o níž zlí jazykové tvrdí, že má k psům blíž než k dětem, dopadlo.

Nancy Reaganová (93), bývalá první dáma Spojených států, má zase slabost pro horoskopy. V určité době jim podléhala natolik, že podle hvězd řídila svého manžela Ronalda Reagana a ten zase svět (nebo alespoň jeho část). Prezident USA tak byl především Vodnářem, jeho někdejší sovětský protějšek Michail Gorbačov zase Rybami.

Donald Regan, někdejší Reaganův ministr financí a personální šéf Bílého domu, ve svých memoárech napsal, že astrologové prostřednictvím první dámy určovali načasování prezidentových projevů a debat. Dvorní astroložka Joan Quigleyová prý dokonce rozhodla o Reaganově termínu operace nádoru a bez jejího souhlasu údajně nevzlétl prezidentský speciál.

Nancy Reaganová nikdy nepopřela, že služeb astrologů využívá, jejich vliv včetně moci Quigleyové však snižovala. Přesto v soukromí připustila, že právě tato žena na ni udělala obrovský dojem. To když 30. března 1981 prezidenta Reagana postřelil vyšinutý psychopat John Hinckley a Quigleyová prohlásila, že podle horoskopu byl konec března pro prezidenta „extrémně nebezpečný“ a že by ho bývala mohla varovat.

První dáma nechala astroložku zařadit na výplatnici Bílého domu. Její služby si cenila na tři tisíce dolarů měsíčně. „Chtěla jsem udělat úplně vše, abych manžela ochránila,“ vysvětlila Nancy později.

Manželé Reaganovi svou slabost pro horoskopy sdíleli a zajímali se o ně už v padesátých letech minulého století, kdy ještě jako herci využívali služeb astrologa Carrolla Rightera. V rituálech a pověrčivosti pak prezident Reagan svou ženu dokonce překonal: každé ráno si dával do kapsy přívěsek pro štěstí a minci, před každým jídlem hodil přes rameno špetku soli.

Jméno Imelda Marcosová a slovo boty patří k sobě. Obrovská sbírka elegantních i výstředních střevíčků proslavila manželku filipínského prezidenta Ferdinanda Marcose po celém světě. Když v roce 1986 na poslední chvíli opouštěla rozbouřenou Manilu, nechala v prezidentském paláci neuvěřitelné tři tisíce párů bot. Filipínci je potom vystavovali jako důkaz její rozmařilosti.

Nejslavnějším kouskem byl pár „disco střevíčků“ na vysokém podpatku, který světélkoval. Jiné, průsvitné, byly zdobené zlatem a drahým kamením. Nechyběly ani kousky z kůže ohrožených živočichů. Marcosová šokovala, ale myslela si, že na její touze zaujmout dokonalými lodičkami není nic špatného. „V každé ženě je kousek Imeldy,“ prohlásila v roce 2001, když v Manile otevírala Muzeum bot, kam věnovala část své kolekce.

V sedmdesátých letech minulého století propadla vášni pro klenoty - v té době byla zřejmě největším individuálním kupcem na světě. Klenotníci v každé ze světových metropolí věděli, že filipínská první dáma má radost, když dostane slevu.

Proto před jejím příjezdem zvedli ceny o 25 procent a Imeldě pak s ledovým klidem dávali patnáctiprocentní bonus.

Dalším slavným kouskem z Imeldina šatníku byla neprůstřelná podprsenka, unikátní kousek. Mohla si ji dovolit. Odhaduje se, že za prezidentování svého manžela v letech 1966 až 1986 prostřednictvím nastrčených nadací a dalších podvodů z Filipín „odklonila“ až deset miliard dolarů. Svrženého Marcose při útěku na Havaj kromě věrné Imeldy doprovázelo také 22 kilogramů zlata.

Bývalý prezident v roce 1989 v havajském vyhnanství zemřel, Imelda ale o tři roky později dostala milost a směla se vrátit. A udělala to dokonale: ve volbách v roce 1992 se sice nestala prezidentkou, ale o tři roky později byla zvolena poslankyní. Znovu se do parlamentu dostala v roce 2010 a poslanecké křeslo má dodnes.

Do politiky vstoupily i její děti - dcera Imee je guvernérkou provincie Illocos Norte a syn Ferdinand známý také pod přezdívkou Bongbong senátorem, který má šanci stát se v roce 2016 prezidentem.