Drobné a malicherné věci bychom měli pro klid svůj i svého okolí přejít v klidu a zabývat se opravdu jen vážnými problémy. Jenže většinou jsou právě malichernosti, které jinak ničemu neškodí, tím, co lidi vytáčí do běla.

Na nejmenované internetové stránce věnované rodičovství se kromě jiných záležitostí přispěvatelé trumfovali právě v tom, co je dokáže nejvíce v chování ostatních vytočit. Seznam se rychle rozrostl do obřích rozměrů, redaktorka Claudia Connellová pro server Dailymail vybrala některé nejlepší příspěvky.

1. Hlasité kýchání - jde o přirozený tělesný projev, za který se není třeba stydět. U některých jedinců to ale vypadá, jako by na veřejnosti svým kýchnutím nacvičovali na udílení Oscarů. Čím hlasitější a opakované kýchání, tím více lidí vytáčí.

2. Situace, kterou zažil nejeden člověk. Sedíte v kině či divadle, představení začíná, a najednou se odněkud objeví opozdilec, který jako naschvál sedí někde uprostřed vaší řady. Donutí tak hromadu lidí vstát, v horší situaci ještě na někoho něco vysype nebo vylije.

3. Hitem poslední doby, ve které jsou součástí lidských životů mobilní telefony, se stále častěji setkáváme s případy, kdy lidé na veřejných prostranstvích nebo v dopravních prostředcích telefonují s hlasitým odposlechem. Opravdu není zapotřebí, aby všichni v dosahu znali podrobnosti daného hovoru.

4. Fronty nemá rád snad nikdo. Horší, než doba strávená čekáním, může být snad ještě situace, kdy se na vás dotyčný člověk stojící za vámi lepí, jako kdyby se bál, že vás někdo ukradne. Osobní prostor je zrovna při čekání ve frontě tím jediným, co člověk chce.

5. Jsou lidé, kteří dokážou i na delší vzdálenosti cestovat s jedním zavazadlem. Většina lidí ale standardně podle vzdálenosti jejich počet navyšuje. Na tom by nebylo nic špatného, kdyby jejich zavazadla nepřekážela všude, kde je to jen možné. Při výstupu z metra, ve vlaku, v trafice při nákupu lístků...

K tomu by se dali přiřadit i turisté, kteří sice cestují jen s jedním batohem, ten jim ale na zádech a v okolním prostoru zabírá prostor jako menší náklaďák.

6. Boj o místo na parkovišti co nejblíž vchodu do obchodu je na denním pořádku v nejednom větším městě. Kdekdo zná zoufalost, kdy objíždí uličky stále dokola a hledá ze zoufalství už jakékoli místo. Pak se objeví zákazník, který už evidentně nakoupil, a tak svitne naděje, že se jeho místo co nejdříve uvolní. Zaparkujete poblíž, čekáte až vyloží nákup, případně vrátí vozík, a... odjezd se nekoná. Dotyčný sice usedne do vozu, ale ještě telefonuje, případně svačí....

7. Společné zásoby v kanceláři dojdou vždy, když si chcete něco vzít. To zná snad každý, kdo měl někdy k dispozici společnou lednici s kolegy. Děláte si kávu, v krabici s mlékem je jen kapka. Hledáte sýr v lednici, zjistíte, že kolega ho omylem snědl, a tak by se dalo pokračovat.

8. Esemeskování za pochodu je dalším zlozvykem, který se rozšířil s příchodem mobilních telefonů. Sice vás nikdo neotravuje obsahem zprávy, ale zato je ohrožením pro všechny kolem, protože nekouká na cestu.

9. Poměrně neslušným zlozvykem je také čtení přes rameno. Hlavně v situaci, kdy není tak finančně náročné koupit si vlastní noviny nebo si na delší jízdu dopravním prostředkem pořídit vlastní časopis nebo knihu.

10. Především ženy mají mnohdy pocit, že veřejná toaleta, případně WC v zaměstnání, je soukromým prostorem, kde se dají vyřizovat telefonní hovory či jiné záležitosti. To, že je venku fronta dam, které si potřebují „jen” odskočit, už jim uniká.

11. V době elektronické komunikace není problém rozeslat e-mail více lidem najednou. V takovém případě ale hrozí, že budou nejspíš všichni na danou informaci reagovat. A pokud dají do kopie všechny příjemce původního emailu, i z malého problému či záležitosti se může stát záplava spamu v podobě nechtěných reakcí.

12. Další skupinou „zlozvykářů” jsou lidé, kteří si často nevědomky v práci či po cestě kamkoli pobrukují, prozpěvují, poklepávají prsty na stole, cvakají propiskou atd. Stačí chvilička, a jejich počínání dokáže naštvat spoustu lidí v okolí.