U nás se dochovala první písemná zmínka o aprílu z roku 1690, jejím autorem byl jistý Bartoloměj Chrystellia z Prahy. Častější zprávy o „aprílovém řádění“ se pak začaly objevovat na konci 18. století. Předpokládá se, že tento svátek vznikl zásluhou změny ročního období, kdy se ze smutné zimy stalo mnohem veselejší jaro. To mělo velký vliv na náladu většiny lidí, kteří tak začali vymýšlet nejrůznější neplechy.

Apríl se tehdy dodržoval nejen 1. dubna, ale také 30. dubna, od čehož se postupem upustilo. Lidé si nejčastěji dělali legraci ze svých příbuzných a známých, kterým posílali fiktivní nákupní seznamy. Sehnat věci, jako je bublinka do vodováhy, komáří sádlo nebo hodinářská motyka, to byl úkol pro všechny, kteří se nechali napálit.

Tradice aprílu se dodržuje i dnes, i když ne v takové míře, jak tomu bylo dříve. Apríl nejčastěji využívají pro zviditelnění nejrůznější výrobci a značky, kteří v ten den uvádějí na trh nejrůznější vychytávky, a přidávají se i světová média, která přicházejí s nejrůznějšími senzacemi.

Šprýmování k životu patří

Smích léčí a veselá mysl je půl zdraví. Podle odborníků mají tato tvrzení svá opodstatnění. Pokud se člověk od srdce upřímně zasměje a nejlépe rovnou hluboko z břicha, do mozku se mu vylije velké množství endorfinů, které působí jako zatím nejúčinnější přírodní léky na stres, duševní neklid, ale i tišení bolesti.

Byla by tedy škoda, kdyby se šprýmování omezilo jen na 1. dubna. Provádět vtipné kousky můžete celý rok. Chce to jen trochu kreativity a radosti ze života. Ty vykouzlené úsměvy vašich přátel a nejbližších za to určitě stojí. Navíc můžete se svými nápady i vyhrát zajímavé ceny na Vykutálenárošťárna.cz, kde herečka Bára Poláková a herec Lukáš Pavlásek ocení ty nejzdařilejší šprýmy.

Nejvydařenější apríly v médiích

V roce 1957 se diváci televizního pořadu BBC dozvěděli, že díky mírné zimě a úspěšnému boji s broukem nosatcem špagetovým se švýcarští farmáři těší z neobyčejné úrody špaget. Záběry Švýcarů tahajících ze stromů špagety pak vedly k záplavě telefonátů od diváků, kteří chtěli vědět, jak si mohou vypěstovat špagety na vlastní zahrádce.

V roce 1962 existovala ve Švédsku jen jedna televizní stanice a ta vysílala černobíle. Na apríla se ve zprávách představil technický šéf stanice a řekl, že díky nové technologii si mohou diváci své televize „zbarevnit", pokud přes obrazovku přetáhnou barevnou punčochu.

V roce 1977 britský list The Guardian uveřejnil sedmistránkovou přílohu k výročí deseti let nezávislosti San Seriffe, malé republiky v Indickém oceánu sestávající z několika ostrovů ve tvaru středníků. Série článků zasvěceně líčila kulturu a zeměpis dvou hlavních ostrovů jménem Upper Caisse (Velké písmeno) a Lower Caisse (Malé písmeno).

V roce 1976 ohlásil známý britský astronom Partick Moore, že v 9.47 hodin ráno dojde k neobvyklému astronomickému jevu. Pluto přejde za Jupiterem a to způsobí dočasný pokles zemské přitažlivosti. Moore posluchačům oznámil, že pokud přesně v okamžiku konjunkce Pluta a Jupitera poskočí do vzduchu, budou mít pocit, jako by plavali. Stovky lidí zavolaly a tvrdily, že onen pocit zažily.

V roce 1985 časopis Sports Illustrated uveřejnil příběh o začínajícím baseballovém nadhazovači, který prý nadhazuje rychlostí 270 km/h a čeká ho díky tomu přestup k New York Mets. Nadhazovač jménem Finch prý své schopnosti získal tréninkem v tibetském klášteře.

FOTO: Profimedia.cz

V roce 1995 oznámil list Discover Magazine, že uznávaný biolog Aprile Pazzo (italský výraz pro aprílový žert) objevil v Antarktidě nový živočišný druh: horkohlavého nahého ledoborce. Tito tvorové prý měli na hlavách kostnaté desky, které se zahřívaly na vysokou teplotu a umožňovaly zvířatům rychle se probourávat ledem. Tato technika prý byla zvlášť úspěšná při lovu tučňáků.

V roce 1996 americký řetězec obchodů s rychlým občerstvením Taco Bell ohlásil, že zakoupil od federální vlády známý philadelphský Liberty Bell neboli Zvon svobody, symbol americké nezávislosti, a že jej přejmenuje na Taco Liberty Bell. Pobouření občané zahrnuli společnost rozhořčenými telefonáty a tehdejší mluvčí Bílého domu nasadil všemu korunu, když na dotaz tisku událost potvrdil a prohlásil, že vláda také prodala washingtonský Lincoln Memorial (Lincolnův památník). Ten se prý bude nadále jmenovat Ford Lincoln Mercury Memorial podle zakladatele známé automobilky, která jej zakoupila. Tento dvojitý apríl zřejmě většina Američanů nezapomene.

V roce 2008 byl největším hitem článek britského deníku The Sun. Ten otiskl zprávu, že se chce nechat tehdejší francouzský prezident Sarkozy zvětšit. Článek opatřil vyjádřením odborníka – izraelského vědce Ury Smucka – který samozřejmě nikdy neexistoval. Ten měl na švýcarské klinice vymyslet unikátní metodu prodloužení. Prezidenta by natahovali na lavici připomínající mučidla a do kolen mu píchali kalciové injekce. Každý ortoped musel nad podobnými informacemi zelenat hrůzou, ale britští novináři podložili „pravdivost“ článku vyjádřením mluvčího francouzské vlády. Jenže žádný Luc Biggér (bigger – anglicky větší) nikdy pro úřad nepracoval.