Než jako filmová Lara Croft elegantně a jaksi samozřejmě přeskočí propast v džungli poblíž kambodžského chrámového skvostu Angkor Wat, pořádně se nadechne. Vše nasvědčuje tomu, že dříve než vyrazí do světa s označením vrcholná politika, bude podobné nabrání vzduchu do plic potřebovat.

Tomu, že se tak stane, nasvědčuje mnohé, a navíc si své předznamenání pečlivě dávkuje. „Zatím něco takového hned nechystám, ale zůstávám tomu otevřena,“ volila pečlivě slova na sklonku loňského roku hollywoodská kráska, jež spolu s manželem Bradem Pittem (51), rovněž celebritou z filmového plátna první velikosti, tvoří nejpohlednější pár továrny na sny, zvaný Brangelina.

Jedním dechem však dodala, že pochybuje, že by zvolením či jmenováním do veřejné funkce byla užitečnější než nyní.

Tento měsíc v rozhovoru pro německý týdeník Der Stern šla ještě dál. „Kdyby mě někdo přesvědčil, že bych v jiné roli skutečně mohla něco změnit, přijala bych odpovědnost,“ nechala se slyšet na otázku, zda by mohla usilovat o post v politice, diplomacii či ve veřejných službách.

Pod vlivem otce

Když se pak rozpovídala o svých ambicích, zvolila obecnější rovinu: „Chci být užitečná a chci jednat. Neznám pochopitelně odpovědi na všechny otázky. Ale peru se. A v tom spočívá podle mě nejpodstatnější rozdíl: pokud něco chceš, co za to stojí, tak by ses měl do toho pustit. Každopádně je to lepší, než jít domů a tam fňukat do polštáře.“

Většina Američanů považuje Angelinu za politicky vyhraněnou s liberálním smýšlením. Pitt patří mezi nejštědřejší sponzory a stoupence Demokratické strany a nikdy se veřejně netajil podporou amerického prezidenta Baracka Obamy.

Angelina Jolie s papežem

Angelina Jolie s papežem

FOTO: Osservatore Romano, Reuters

Proto její nesouhlas s tím, jak si šéf Bílého domu vede, mnohé Američany vysloveně šokoval. Někteří to přičítají vlivu jejího otce, herce Jona Voighta (76). Jolie označila Obamu za socialistu. „Nemá ho vůbec ráda. Má za to, že politika současného prezidenta se zakládá jen na dávkách a podpoře slabých,“ podotýká jeden z přátel.

„Angie není republikánka. Jen si myslí, že Obama zašel příliš daleko, i když víc mluví, než jedná,“ doplňuje jiný zdroj.

Jane Pittová (74), Bradova matka, patří mezi vyhlášené republikánky. Když v létě 2012 zveřejnila dopis proti sňatkům lidí stejného pohlaví a interrupcím, pohrozila jí Jolie, že zruší svatbu, pokud se něco podobného zopakuje. Protože si Brad a Angelina řekli ano loni v srpnu v kapličce jejich usedlosti Miraval v provensálské obci Correns na jihu Francie, dokázal zřejmě Brad udržet maminku na uzdě.

Režie jako výzva

Jolie nezastírá, že koketování s vtrhnutím do vysoké politiky jí připomíná její přechod k režisérské taktovce. Kdyby jí někdo před lety věštil, že usedne do křesílka s nápisem Režisérka, vysmála by se mu jako snílkovi. Považovala se za pevně ukotvenou před kamerou a nikde jinde.

Angelina režii zbožňuje. „Cítím se mnohem lépe, mnohem soukroměji, když stojím za kamerou. Jako herečka natočím ještě pár snímků a pak se přesunu za kameru. Už se na to těším,“ svěřila se Sternu.

Svůj první režisérský počin V zemi krve a medu umístila v roce 2011 na Balkán, do Bosny. Pojednává o osudech milenců Danijela a Ajly, dvou lidí z odlišných stran dramatického etnického konfliktu.

O Vánocích si v amerických kinech odbyl křest její další snímek – Nezlomný. Jen za první víkend utržil 31 miliónů dolarů (744 mil. korun), přičemž celkové náklady činily 65 miliónů dolarů (1,56 mld. korun).

Vypráví strhující příběh amerického běžce Louise Zamperiniho, který zazářil na olympiádě v Berlíně v roce 1936. Pak ale musela atletika stranou, protože vypukla válka.

Herečka Angelina Jolie získala od britské královny Alžběty šlechtický titul.

Britská královna Alžběta II. udělila Angelině za práci pro charitu titul Dámy Velkého kříže rytířského Řádu svatého Michala a svatého Jiří.

FOTO: Reuters

Vrcholem filmu je zejména druhá část, která se soustředí na souboj vůle zajatého atleta s démonickým velitelem japonského lágru Mucuhiro Watanabem. Zamperini nakonec přežil, a navíc přitom nejednou dokázal svému trýzniteli demonstrovat morální i fyzickou převahu. V srpnu 1945 přišla vytoužená svoboda.

V roce 1998 se při zimní olympiádě v Naganu Zamperini dostal jako čestný člen americké výpravy hodně blízko k místu svého utrpení. Pod dojmem vzpomínek vyzval Watanabeho k setkání a usmíření.

Japonec, kterého justice nijak nepotrestala, ačkoli byl číslo 23 na seznamu 40 nejhledanějších válečných zločinců, však na výzvu neodpověděl. Médiím pouze přiznal, že dozorci vězně bili, šlo však prý o předpisové plnění válečných rozkazů.

Zemřel v dubnu 2003, aniž by projevil sebemenší lítost. Zamperini jej přežil o 11 let – odešel loni v červenci v požehnaném věku 97 let.

„Děláme příliš málo“

Jako zvláštní vyslankyně Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky se Angelina, matka šesti dětí ze tří kontinentů, zaměřila především na Sýrii. „Když vidím na hranicích Sýrie všechny ty uprchlíky, zastavuje se mi srdce. Děláme pro ně příliš málo,“ svěřila se.

Za její nasazení pro charitu ji loni v červnu ocenila britská královna Alžběta II. (88) čestným titulem Dámy Velkého kříže rytířského Řádu svatého Michala a svatého Jiří.

V Kongu s ní pak otřáslo znásilňování žen jako zbraň ve válce. Stala se klíčovou postavou loňského londýnského summitu o násilí na ženách a její fotografie s uslzenýma očima a v tmavém byznys kostýmku obletěly planetu. Britský premiér David Cameron (47), který stál na pódiu vedle ní, se pak nezvykle upřímně přiznal, že mu v roce 1997 utkvěla v paměti legendární fotografie princezny Diany, jak v patřičném vybavení přihlíží odstraňování nášlapných min v Angole.

„Tenkrát byla jiná doba. Internet ještě nevyzul dětské střevíčky. Dnes mám v chytrém telefonu k dispozici přehled všech světových aktualit a fotografii Angeliny, jak se v šátku sklání k syrským dětem v uprchlickém táboře,“ podotkl.