Záchrana obětí katastrof, vyhledávání pašovaných drog, zbraní, ale také třeba čaje, kávy nebo peněz, to je pro český speciální výcvik služebních psů denní chlebíček – slaví úspěchy po celém světě a česká kynologie má vynikající renomé. A nově si může připsat další plus – psi, které vycvičila Hana Böhme, se stali postrachem konžských pašeráků divoké zvěře.

Tento nelegální obchod ničí jednu z nejzachovalejších divočin světa a práce kynoložky tam zdaleka nekončí – ve střední Africe strávila léto a znovu se tam vrací v těchto dnech.

„Než jsem odjela do Afriky, obvolala jsem obě babičky, jestli můžu,“ směje se matka dvouleté dcerky. „Obě naštěstí souhlasily,“ dodává šestatřicetiletá hnědovláska z České Lípy.

S konžskými celníky si Hana Böhme dobře rozuměla. Učit práci se psy je však často musela úplně od začátku.

S konžskými celníky si Hana Böhme dobře rozuměla. Učit práci se psy je však často musela úplně od začátku.

FOTO: archív Hany Böhme

„Afrika a psi jsou moje celoživotní vášně. Když jsem se dozvěděla, že v Kongu hledají někoho, kdo zaučí africké psy a celníky v práci s nimi, zajásala jsem,“ říká. Spojila se s pětadvacetiletým cestovatelem Arthurem Sniegonem, který českou kynologickou misi pro Afriku zorganizoval, a nabídla mu své služby. Společně odjeli do konžské metropole Brazzaville, kde dva měsíce trénovali psy ve vyhledávání pašovaných zvířat. Živých, mrtvých, nebo jejich částí.

Jeden mrtvý slon co čtvrt hodiny

Republiku Kongo nebo také Kongo-Brazzaville ve střední Africe v půli rozděluje rovník. Je jen pětkrát větší než Česká republika, ale rozmanitost zvířat je tu ojedinělá. Existují tu i místa, kam dosud člověk nevkročil a kde je prales stejný jako před tisíci lety.

V celé Africe padne rukou pytláků na čtyřicet tisíc slonů ročně. To je sto denně, jeden co čtvrt hodinu.Arthur Sniegon

„Žijí tu nejen antilopy a opice včetně goril a šimpanzů, ale zejména vzácní sloni pralesní, kteří zde a v sousedním Gabonu mají své poslední útočiště. Jenže tihle sloni mají také něco, co lidé chtějí, totiž slonovinu,“ upozorňuje aktivista a cestovatel Arthur Sniegon, který na záchranu těchto menších příbuzných afrických slonů vyvíjí nemalé úsilí.

Rychlost, s jakou jsou sloni kvůli svým klům vybíjeni, je otřesná. „V celé Africe padne rukou pytláků na čtyřicet tisíc slonů ročně,“ říká Sniegon. „To je sto denně, jeden co čtvrt hodinu. A cena slonoviny roste závratnou rychlostí. Není výjimkou platit za ni na černém trhu v přepočtu až padesát tisíc korun za kilogram.“

Belgický ovčák Rick přímo v akci při celní kontrole auta.

Belgický ovčák Rick přímo v akci při celní kontrole auta.

FOTO: archív Hany Böhme

Konžská vláda se snaží situaci řešit, nicméně chybějí lidé i prostředky. „Pašeráctví v Kongu je velký problém, a to kvůli slabé statní moci, která nedokáže kontrolovat celou zemi tak, jak by měla,“ vysvětluje honorární konzul ČR v Kongu Serges Mpoungui. Ten od začátku nápadu vycvičit psy na posílení celní kontroly ve své vlasti velmi fandí.

„Nejčastěji se pašuje slonovina, ale papoušků a opic také kvapem ubývá. Nejen proto, že jsou pro nelegální obchodníky snadnou kořistí, ale bohužel i jako zpestření jídelníčku luxusních restaurací,“ dodává. „A tak je každá pomoc v boji s pašeráky vítaná.“

Nebát se jít lidem do kapes

A právě psi jsou díky svému čichu pro celníky neocenitelní pomocníci. Povrch sliznice, na které mají čichové buňky, je u psů až čtyřicetkrát větší než u člověka. Tomu odpovídá i mnohem větší počet jejich čichových buněk. Zatímco člověk vnímá asi 80 procent informací pomocí zraku, u psů je na prvním místě čich.

„Absolutní poslušnost, to je základ,“ vysvětluje kynoložka Hana Böhme, jak výcvik vyhledávacích psů začíná. „Nesmějí se bát jít do jakéhokoli prostředí, kde hledaný předmět cítí,“ tvrdí.

Sloní kly jsou pro pašeráky nejvíce žádanou komoditou. Kilogram téhle suroviny stojí na černém trhu až padesát tisíc korun.

Sloní kly jsou pro pašeráky nejvíce žádanou komoditou. Kilogram téhle suroviny stojí na černém trhu až padesát tisíc korun.

FOTO: archív Arthura Sniegoně

Podle ní úspěchy českých psů, kteří zasahují všude po světě nejen proti pašerákům, ale třeba při vyhledávání obětí zemětřesení pod troskami budov, spočívají právě v důslednosti, se kterou se cvičí. „Jestliže pes nereaguje tak, jak by měl, je třeba se vrátit ve výcviku zpět a trénovat tak dlouho, dokud se chyba neodstraní.“

Belgičtí ovčáci Rick a Shaun, které dostala na starost v Africe, sice základním výcvikem prošli, bylo ale nutné jej zdokonalit.

„Neuměli vyhledávat u lidí. Nevěděli, že to nejen smějí, ale dokonce musejí,“ dává příklad Hana Böhme. „A tak jsem musela požádat zaměstnance letiště, aby si zkušebně k sobě dávali slonovinu tak dlouho, dokud se psi nenaučili brát jako samozřejmost jít lidem do kapes.“

Notebook místo slonoviny

Ricka a Shauna učila také vyhledávání předmětů v nejrůznějším prostředí, hromady kufrů a zavazadel na letištích a přístavech nevyjímaje.

FOTO: archív Hany Böhme

Mrtvá, často vzácná zvířata skolená pytláky se v Republice Kongo pašují nejčastěji do luxusních restaurací po celém světě. Psi je nacházejí i v obyčejných kufrech.

Mrtvá, často vzácná zvířata skolená pytláky se v Republice Kongo pašují nejčastěji do luxusních restaurací po celém světě. Psi je nacházejí i v obyčejných kufrech.

FOTO: archív Hany Böhme

Výcvik se neobešel bez úsměvných situací. Jeden z belgičáků například při hledání na letišti označil jako pašovaný předmět notebook.

„Omyl jsme samozřejmě cestujícímu vysvětlili, nebyl to pašerák, ale student. Když jsem pak slonovinu, kterou měl pes hledat, položila mezi kravské rohy, taky ji nepoznal. Bylo jasné, že je třeba se vrátit na začátek výcviku.“ Stačilo ale pár týdnů a Rick i Shaun uměli objevit nejen slonovinu nezpracovanou, která je cítit lehce po zatuchlině, ale i tu opracovanou, jež je takřka bez zápachu.

Deset let na cvičáku

Na úspěchy své ženy v Kongu je hrdý i její manžel Radek Böhme, který s ní lásku ke psům sdílí. On sám se zabývá sportovní kynologií a díky tomu se před deseti lety seznámili na cvičišti pro psy v České Lípě, kde měli o rok později i svatbu.

„Já začínala s labradory, Radek s německými ovčáky,“ prozrazuje Hana. Její manžel dodává, že zprvu neměli žádné velké ambice a ani je nenapadlo, že jednou budou zacvičovat psy i psovody. „To přišlo postupně, nejprve jsme jen chtěli mít poslušné své vlastní psy,“ směje se.

„Jeden mrtvý slon co čtvrt hodiny,“ konstatuje smutnou africkou realitu aktivista Arthur Sniegon.

„Jeden mrtvý slon co čtvrt hodiny,“ konstatuje smutnou africkou realitu aktivista Arthur Sniegon.

FOTO: archív Arthura Sniegoně

Když ale viděli, že je lze vycvičit i ke složitějším činnostem, než je jen aport a chození u nohy, začali se o kynologii zajímat hlouběji. „Oslovili jsme specialisty ze zahraničí a u nich začali trénovat belgické ovčáky. Zjistili jsme, že to jsou pejsci, kteří jsou nejen velmi zdraví, ale pracují i s ohromnou chutí a radostí,“ shodují se.

Za dva měsíce v Republice Kongo Hana Böhme se psy Rickem a Shaunem a místními celníky odhalila neuvěřitelné množství mrtvých goril, antilop, hadů a krokodýlů určených pro luxusní restaurace.

To Radek Böhme ukazuje na tříletém „maliňákovi“ neboli belgickém ovčáku malinois, kterému schová míček hluboko mezi spojené řady židlí v prostoru hlavního sálu cvičáku, kde psy manželé už deset let trénují. Pes slyší na jméno Xarin, ale jeho celé jméno zní Xarin de Alphaville Bohemia. Teď nadšeně skáče po nábytku, dokud tenisák šťastně nežmoulá v zubech. „A tak to musí být se vším, co hledá,“ komentují jeho výkon manželé Böhmovi. „Odměnou je mu samotný nález a to, že byl úspěšný.“

Pašeráci, hlídejte si peněženky

Naučit psa vyhledávat pachy neboli „napachovat“ ho podle zkušených kynologů Böhmových, od kterých odebírají vycvičené psy i celníci z České celní správy či ostrahy nejrůznějších podniků, trvá nejméně čtyři měsíce.

Pašeráci často skrývají lup mezi potraviny, aby pohltily jeho pach. I tam je však cvičený pes bez problémů objeví.

Pašeráci často skrývají lup mezi potraviny, aby pohltily pach. I tam je však cvičený pes bez problémů objeví.

FOTO: archív Hany Böhme

„Vtisknout psu lze až devatenáct pachů,“ podotýká Radek Böhme. Nejběžnější jsou psi na vyhledávání čaje nebo tabáku. „K takovým věcem se dostane každý cvičitel. Ale naučit vyhledávat zbraně nebo peníze už je obtížnější, protože ty nevlastní kdekdo.“

I proto výcvik psů, kteří umějí vyhledat větší množství peněz, než je stanoveno zákonem, začíná se starým novinovým papírem. Pokud o psa projeví zájem celní správa, může kynologovi zapůjčit peníze různých měn, aby se je pes naučil rozlišovat. „Každá měna je cítit jinak,“ vysvětluje Radek Böhme. Psi dokonce podle intenzity pachu odhadnou, kolik bankovek u sebe pašerák má. „Je to jako s párky. Jeden taky voní jinak než kilo!“

Plné kufry mrtvých zvířat

Za dva měsíce v Brazzaville Hana Böhme se psy Rickem a Shaunem a místními celníky odhalila neuvěřitelné množství mrtvých goril, antilop, hadů a krokodýlů určených pro luxusní restaurace. „Pašeráci jich měli plné kufry i igelitky. Nejčastěji to byli čínští dělníci, kteří tu staví nové silnice a takhle si přivydělávají,“ říká.

Belgičáky Shauna a Ricka nasadili nejen na letišti, ale také v národních parcích. I tam se vyznamenali. „V Odžele neomylně označili pytel s maniokovou moukou, kde byla ukrytá různá mrtvá zvířata připravená k jídlu,“ chválí je česká kynoložka.

Manželé Böhmovi i jejich tříletá dcerka na cvičáku tráví všechen volný čas. „Měli jsme tu i svatbu,“ přiznávají.

Manželé Böhmovi i jejich dcerka na cvičáku tráví všechen volný čas. „Měli jsme tu i svatbu,“ přiznávají.

FOTO: Petr Hloušek, Právo

Na slonovinu, která patří k nejvyhledávanější komoditě, však za celou dobu nenarazili. „Začala jsem ji proto zkušebně ukrývat i ve vodě či v oleji, aby ji psi mohli odhalit opravdu všude. Zprvu byli zmatení, vždyť očuchávali jen vodu, ale později si zvykli, že i tam se slonovina může skrývat. Věřím, že příště budou úspěšní i zde.“