Pak si to v jejím SUV mercedesu a v doprovodu jednoho bodyguarda namíří do některé z Helmutových oblíbených restaurací. V okolí – do hotelu Krone v Herxheimu-Hayně nebo do vyhlášeného podniku Deridesheimer Hof, kam Kohl jako v spolkový kancléř vodil návštěvy celého světa. Dříve si objednával ovarové koleno, a to porci jak se patří. Teď si dopřává vanilkový krém, nic víc.

Sousedé spatřili za celá ta léta dvojici jen výjimečně. Každé ráno přesně úderem desáté přichází do vily Kohlových v Oggersheimu pečovatel a odjíždí pozdě odpoledne. Sobotu co sobotu v pět či šest večer zazvoní farář Erich Ramstetter, letitý Kohlův přítel. Zdrží se zpravidla hodinu.

V roce 1989, když padla Berlínská zeď, bylo Maike Richterové pětadvacet. V Kohlově životě tato studentka nehrála sebemenší roli. O ní by se však dal tvrdit pravý opak. Obdivovala ho tak, jak fanoušek vzhlíží k popové hvězdě. Vystřihovala si všechny články o muži, který řídil Spolkovou republiku rekordních šestnáct let (1982 až 1998) a jemuž osud přiřkl roli kancléře sjednotitele. Sedávala jako přikovaná u televize a hltala jeho každičké slovo.

Maike střeží odkaz

V roce 2001, dva roky poté, co Kohla vyhnal z politiky skandál s černými stranickými fondy, odešla jeho žena Hannelore ve věku 68 let dobrovolně ze života. Trpěla nevyléčitelnou alergií na světlo, samotou a podle svědectví synů i nezájmem svého muže.

Kohlova první manželka Hannelore trpěla alergií na světlo a údajně i nezájmem manžela. V 68 letech spáchala sebevraždu.

Kohlova první manželka Hannelore trpěla alergií na světlo a údajně i nezájmem manžela. V 68 letech spáchala sebevraždu.

FOTO: ČTK

A tehdy uhodila hodina trpělivé a ctižádostivé Maike. „Kohl moc stál o to, začít nový život po boku výrazně mladší ženy,“ upozornil týdeník Bunte.

Úplně ho odřízla od rodiny. Synové – Walter a Peter – se k němu nedostanou. Rovněž Eck Seeber, exkancléřův řidič a snad jediný důvěrník, zůstal po 42 letech služby ze dne na den za dveřmi.

Počátkem roku 2008 Kohla srazila doma ze schodů mrtvice, takže si přivodil i těžký otřes mozku. Z posledních sil stačil zatelefonovat svému odstrčenému řidiči. „V mžiku jsem k němu dorazil. Seděl v křesle v obýváku, nemluvil, krev mu stékala po zádech.

Zastavil jsem krvácení, umyl ho, převlékl a okamžitě odvezl na úrazovou kliniku do Heidelbergu,“ vybavuje si Seeber.

Podle lékařů exkancléři zachránil život, hrozilo vykrvácení. Na JIP mu pak Kohl prozradil, že nemohl Maike sehnat, nezvedala mu telefon. „Sám jsem jí v těch osudových chvílích mockrát až zoufale telefonoval, ale dostihl jsem ji až po více než dvou hodinách,“ svěřil se šofér.

Maike prý Helmuta Kohla zcela odřízla od rodiny i přátel.

Maike prý Helmuta Kohla zcela odřízla od rodiny i přátel.

FOTO: ČTK

Maike si muže zabrala úplně pro sebe. Rozhoduje, koho k němu vpustí – většinou nikoho. Doporučuje, s kým si bude psát a telefonovat – takřka s nikým.

Letos na podzim, u příležitosti čtvrtstoletí od pádu Zdi, připravila něco jako Kohlův odkaz. Sérii pečlivě vybraných fotografií dokumentujících, kudy se ubíraly jeho kroky.

Uzavírá ji jejich společný snímek. On sedí, ona se k němu láskyplně sklání a usmívá se do objektivu. Svět Helmuta Kohla se o hodně scvrkl.

Sarkozy: Počkáme na jeden e-mail

To Carla Bruniová (47) na to šla jinak – našlapovala zlehka, nenuceně a držela se záměrně ve stínu svého malého velkého muže. Nicolas Sarkozy (57), někdejší šéf Elysejského paláce, postavil kariéru na image drsňáka, macha a ostrostřelce. Francouzi by mu tudíž odpustili – a dost dlouho skutečně promíjeli – mnohé, jen ne to, že je pod pantoflem.

Náhoda tomu chtěla, aby se seznámili ve vile Jacquesa Séguély (80), zakladatele reklamní agentury Euro RSCG a vyhlášeného odborníka na politický marketing přezdívaného Král reklamy.

Ten na „první matku Francie“ nedal dopustit. „Dělá prezidenta přitažlivějším a modernějším,“ pěl ódy a jedním dechem dodával: „Francie potřebuje modernost, nadání a chytrost.“

Francouzský prezident Nicolas Sarkozy s manželkou Carlou ve volební místnosti

O Carle Bruniové Francouzi tvrdí, že změnila tehdejšího prezidenta z usedlého taťky na přitažlivého intelektuála.

FOTO: Reuters

Bruniová, zpěvačka z bohaté francouzsko-italské rodiny, se za Sarkozyho provdala v únoru 2008, kdy obýval Elysejský palác jen pár měsíců. Zapracovala především na vzhledu svého chotě. A to tak, že se dvakrát rozvedený, usedlý taťka přerodil na hloubavého pařížského šviháka.

Týdeník Paris Match šel ještě dál, když prozradil, že „prezident, jenž ještě nedávno platil za antiintelektuála, čte – a hltá klasiku“. „Mění ho. Nervózní muž má uvolnit místo charismatickému státníkovi,“ předvídal časopis.

Už ve druhé polovině Sarkozyho prezidentského období začalo prosakovat podezření, že Carla navzdory veškeré, až okázalé odtažitosti manželovi mluví do řemesla, a ne málo.

Naznačil to nejmenovaný ministr, když líčil v americkém týdeníku Newsweek, jak to ve vládě chodilo. „Prezident tam měl všechny – ministry, poradce, někdy i odborníky na probírané téma. Přesto třikrát, čtyřikrát za zasedání posílal ze smartphonu e-maily. Občas se zapomněl a vybízel nás, abychom počkali, až mu přijde e-mail. Od jediného člověka, který tam s námi neseděl, od jeho ženy.“

Mimi a ďábel

Dimitra Lianiová (59) si muže svého srdce podmanila vysoko nad zemí. Ještě vdaná, na blond obarvená letuška se zálibou v náramcích kolem kotníků a přiléhavých minisukních, zaujala Andrease Papandrea, legendu řecké politiky a tehdejšího premiéra, při servírování koktejlu na palubě letadla. Bylo jí 33 let, jemu 69.

Oba byli zadaní, když ji oficiálně představil na evropském summitu v roce 1988 na ostrově Rhodos. Opustil svou druhou ženu a Dimitra, řečená Mimi, se stala jeho třetí manželkou.

Andreas Papandreu s Dimitrou Lianiovou ve svatební den.

FOTO: Profimedia.cz

Když se v roce 1993 vrátil jako nemocný, roztrpčený a skleslý muž na politický Olymp, stala se šéfkou jeho soukromé kanceláře. Otěže moci třímala v rukou natolik pevně, že se po Aténách šuškalo: „Je-li ti politická kariéra drahá, střez se nevole Mimi!“

Když Papandreu umíral, kromě smečky astrologů i kartářek povolala k jeho lůžku vymítače ďábla.