Článek
Sophia Scicoloneová se narodila 20. září 1934 jako nemanželské dítě v Římě. Její matka ji od malička přihlašovala do různých soutěží krásy a posléze i na filmové konkurzy. Bez valného výsledku. Až do soutěže Miss Řím, kde si patnáctileté Sophie všiml o 22 let starší filmový producent Carlo Ponti.
Byl jí okouzlen a hned jí nabídl smlouvu a zaplatil herecké kurzy. Byl to také on, kdo vymyslel pseudonym Sophia Loren. Carlo Ponti, přestože byl ženatý, se do Sophie velmi zamiloval. Její lásku si získával postupně, v silně věřící Itálii pro ni totiž nebylo jednoduché mít vztah se ženatým mužem. V Itálii tenkrát rozvody nebyly povoleny. Pontiho manželství bylo rozvedeno až po několika letech ve Francii, poté co Carlo, jeho žena i Sophie přijali francouzské občanství. Pak už nic nebránilo svatbě Sophie s mužem jejího života. Spolu měli dva syny – Carla a Edoarda.
Oscar za Horalku
Sophia Lorenová je velkou hvězdou filmového plátna. Jako první herečka v historii získala v roce 1962 Oscara za neanglicky mluvený film Horalka režiséra Vittoria de Sicy. V roce 1991 pak obdržela ještě jednoho Oscara, tentokrát za celoživotní herecké dílo.
Za svůj život natočila na devadesát filmů. Jejími filmovými partnery byly velké hvězdy světové kinematografie – Clark Gable, Paul Newman, Peter O’Toole, Richard Burton, Marlon Brando či Gregory Peck. Diváky milovanou hereckou dvojici tvořila s italským hercem Marcellem Mastroiannim například ve filmech Včera, dnes a zítra, Manželství po italsku, Slunečnice nebo Zvláštní den a Knězova manželka.
Sexuální symbol
Jako dítě byla vrstevníky vysmívaným otloukánkem – spolužáci si z ní utahovali nejen pro chudé zázemí a nemanželský původ, ale i kvůli hubené nohaté postavě a výrazným rysům v obličeji. V dospělosti se však stala obdivovaným sexuálním symbolem. A je jím dodnes. V roce 2007 se ve svých 73 letech stala titulní tváří prestižního kalendáře Pirelli.
Nyní Sophia Lorenová žije v Kalifornii, již bez svého Carla, který zemřel v roce 2007. A za největší štěstí považuje své dva syny – režiséra Edoarda, dirigenta Carla a jejich rodiny.
O svém životě před časem řekla: „Můj život byl jako pohádka. Byl to ale i příběh války, hladu a žebrání, protože přesně to pro nás matka dělala: bojovala o to, aby mohla svým dcerám dát jméno a budoucnost bez bídy,“ vzpomínala na dětství. „Dvě velké výhody, které jsem dostala do vínku, jsou moudrost a život v chudobě. To mi dalo, že žádné potíže mě v dospělosti nemohly rozhodit,“ dodala hvězda.