Teď za svou variaci pomelo s pekanovými ořechy získala bronzovou medaili v celosvětové soutěži výrobců citrusových marmelád The World´s Original Marmelade Awards v Anglii.

I když pomelo ani pekanové ořechy u nás nerostou, na zbytek své produkce získává ovoce z vlastní zahrady na hranici vojenského újezdu Brdy.

Když vám otevřená marmeláda nechytne v lednici plíseň rok i déle, tak to asi není normální.

„Je to na samotě u lesa, nepoužívám žádné ovoce od silnice, a není ani plné chemie z hnojiv či postřiků. Takže má vlastně značku bio, i když bez papíru. Z Brd pochází rybíz, jahody, višně, švestky, aronie, rakytník, zahradní maliny, dýně Hokkaido i kiwi,“ říká Jana Andrlová s tím, že další ovoce sbírá v okolních lesích.

Rukama jí tak projde každá borůvka, malina, lesní jahoda nebo ostružina, které pak dává do svých zavařenin.

Na dobrou zavařeninu stačí minimum vybavení. Nejdůležitější jsou suroviny.

Na dobrou zavařeninu stačí minimum vybavení. Nejdůležitější jsou suroviny.

A když se nějakou plodinu v nadmořské výšce 650 metrů nad mořem nedaří vypěstovat, sáhne původně vystudovaná ekonomka po moravských zdrojích. Odtud bere třeba meruňky. „Pokud jde o citrusy, tak tam mi nezbyde nic jiného než velkoobchod.“

Receptů, jak nejlépe postupovat při zpracování ovoce, má majitelka firmičky Brdské pochoutky, kde je také jediným zaměstnancem, už asi pětatřicet. Nejjednodušší je ale podle ní řídit se v domácích podmínkách vlastní chutí.

„Nejraději kombinuji sladké a kyselé ovoce, kromě skořice nepoužívám žádné další koření ani bylinky. Přijde mi, že to do zavařenin nepatří,“ tvrdí rozhodně a hned přidává recept na jahodovo-ostružinovou pochoutku.

„Jahody a ostružiny se vaří zvlášť. Ostružiny se propasírují přes cedník, jahody rozmačkají, nechají se ale i pevné kousky, aby hmota ve skleničce i hezky vypadala. Doma si dáte množství cukru podle vlastní chuti. Pak stačí přidat citrónovou šťávu a citrusový pektin, který se má předtím, než ho do zavařeniny přidáte, rozmíchat s cukrem. Výborná je také kombinace jahod s červeným rybízem. Ten dodá výsledku šmrnc.“

Podle Jany Andrlové je i zbytečné experimentovat s jiným než řepným bílým cukrem, který je chuťově neutrální a nepotlačí tak použité ovoce. Rozhodně se nesmějí používat plody nahnilé nebo nedozrálé. Jejich výraznou barvu zajistí citrónová šťáva.

Rychle spotřebovat

Protože drobná černovláska nepoužívá žádnou běžnou chemii určenou pro zavařování, nevydrží její zavařeniny „až do smrti“. „Každý si musí vybrat. Buď chce výrobek, který ho takzvaně přežije, nebo takový, jenž neobsahuje žádnou chemii ani kvanta cukru. Když vám otevřená marmeláda nechytne v lednici plíseň rok i déle, tak to asi není normální. Ta moje by měla být po otevření spotřebovaná do dvou týdnů. Po nalití do skleniček ji ještě zavařuji v páře, takže těch deset měsíců před otevřením by měla v pohodě vydržet.“

Produkce Brdských pochoutek má vysoký podíl kvalitního ovoce, ale hlavně poctivé ruční práce. A to vše něco stojí. Za stogramové zavařeniny zaplatí zákazníci v e-shopu www.brdske-pochoutky.cz 50 korun, za dvojnásobnou dávku 80 až 85 Kč.

„Určitě by se dala moje zavařenina vyrobit levněji. Třeba obsah ovoce by stačil poloviční, místo čerstvé citrónové šťávy by se mohla přidávat mnohem levnější kyselina citrónová, cukr by se dal nahradit levnější fruktózou a díky mechanizaci by šlo vyrobit víc kusů za den. A výsledek? Přesně totéž, co najdete v regálu většiny obchodů. A to opravdu nechci.“

Nejlepší je podle Jany Andrlové jíst její zavařeniny v bílém jogurtu, s křupavým rohlíkem, na čerstvě upečeném, nejlépe domácím chlebu s máslem, ale i na palačinkách. „Pomelová je výborná na jednohubkách s lučinou, citrusové by se určitě skvěle hodily i k sýrům. Meruňková se dá jíst úplně samotná. Záleží na fantazii strávníka,“ říká žena, která se svou zavařeninou zabodovala i ve světové soutěži.