Těžké chvíle Corinny Schumacherové

Páté patro obřího komplexu kliniky chrání před tmou neónové světlo, pronikavé a studené, tak jak to v nemocnicích bývá. Podlahy se lesknou, na zeď malíři použili oranžovou a bílou, přesto působí šedivě. Do nosu udeří „vůně“ čisticích a dezinfekčních prostředků – jak jinak. Bezútěšně, skoro až ošuntěle působí interiér Hospital Nord ve francouzském Grenoblu.

Na konci dlouhého, úzkého vstupu do patra trůní bezpečnostní rám se dvěma strážci. Jen lékaři, sestřičky a nejbližší příbuzní smějí projít rámem k jednotce intenzívní péče. Tady, v kómatu, na rozhraní dvou světů bojuje Michael Schumacher (45) o svůj život.

Loni 29. prosince vyjel za slunečného nedělního dopoledne sedminásobný mistr světa formule 1 mimo sjezdovku a během pádu na neupravené části mezi dvěma sjezdovkami se udeřil hlavou o skálu ukrytou v závěji. Během několika hodin chirurgové na operačním sále dělali vše, co uměli. Po týdnu překlasifikovali jeho stav z „extrémně kritického“ na stabilní.

Takřka šedesát hodin bděla při první návštěvě Corinna u lůžka zraněného. Ani na okamžik ho nenechala samotného. Seděla vedle něho, hladila ho, držela za ruku, tiše a trpělivě k němu promlouvala. Dlouho to vypadalo, že se jí v loterii života drží štístko jako klíště. Dvaadvacet let vztahu, z toho osmnáct let manželství. Dvě děti – páreček: dcera Gina Maria (16) a syn Mike (14). Plných 307 závodů formule 1.

Majetek takřka nevyčíslitelné hodnoty, luxusní rezidence, soukromá letadla, koňský ranč poblíž švýcarské Ženevy, druhý v Texasu. Na první se vozí seno z Itálie. Úspěch v roli podnikatelky, jezdkyně a majitelky stáje. A k tomu proslulý muž, pro Němce přinejmenším polobůh. Jeho majetek ho zařadil na 180. místo mezi nejbohatšími občany Spolkové republiky a jí umožnil pohádkový život.

Teď leží v umělém spánku na JIP uprostřed hadiček, pump a monitorů.

Když Michael Schumacher poznal v roce 1991 22letou blondýnku Corinnu Betschovou, které známí neřekli jinak než Cori, chodila s jiným – také budoucím pilotem formule 1 Heinzem Haraldem Frentzenem (46).

O čtyři roky později si vyučená prodavačka kancelářských potřeb a vycházející hvězda nejrychlejší sportovní disciplíny řekly ano. Mezitím, přesněji řečeno v roce 1992, Michael triumfoval v Belgii ve své první Velké ceně.

Před každým závodem si neodpustila malý rituál. „V ústraní a s pokorou v duši jsem zapálila svíčku,“ svěřila se. Ne vždy to zabíralo. Když Schumi v roce 1999 havaroval v rychlosti 107 kilometrů v hodině v britském Silverstonu a zlomil si nohu, nechal si do „zmuchlaného“ kokpitu podat mobil, aby zatelefonoval do Waadtlandu Corinně: „Miláčku, nedělej si starosti, je to jen noha!“

„U nás doma je Cori jasným šéfem,“ smál se v odpovědích na otázku, kdo u nich nosí kalhoty. A pak už s vážnou tváří dodával: „Jsem si dobře vědom toho, že život po mém boku není snadný. Je obtížné přijmout můj životní styl.“

Pokud jde o média, dával na srozuměnou, že nestojí o život ve výkladní skříni. Rozhovory poskytoval co nejméně. Ani slovo o politice, o daních, o dětech. V pěti rozhovorech řekl pětkrát přesně totéž, v deseti desetkrát. Měl je tak pod kontrolou. Nikdo nedostal fotografie jeho dětí.

Za negativní příklad považoval německé tenisty. „Často jsem sledoval ženy Borise Beckera nebo Michaela Sticha. Na začátku je veřejnost zbožňovala – a pak jim nemohla přijít na jméno. Pro nás je vše jasné: Corinna nebude poskytovat rozhovory, protože to nemá ráda,“ vysvětlil týdeníku Der Stern.

Jeho manželka vždy brala věci takové, jaké jsou. „Dovedu být jako každá ženská. Rozverná a náladová, mazaná i obětavá,“ řekla prý jedné své přítelkyni. Za největší štěstí považuje, že Michael je tak silný a něžný zároveň. „Někdy prokecáme skoro celý den spolu ve vaně,“ líčila.

Michael se netají slabostí pro dlouhé srpnové noci. „Sedíme a díváme se na měsíc. Povídáme si nebo jen tak mlčíme,“ pochvaloval si v týdeníku Bunte.

A tak když si Corinna po hodinách bdění u manželova lůžka na klinice v Grenoblu zdřímla, nejspíš ji sen přenesl do srpna dvě hodiny po půlnoci. Měsíc v jejím snu zářil víc než světla na chodbě nemocnice.