„Není dobré dělat kroky zpátky a změna vám může v ledasčem pomoci. Koneckonců i ta k horšímu někdy přinese užitek, pokud si z ní vezmete ponaučení. Třeba si uvědomíte, co je nutné udělat, abyste se vrátila na původní pozici a zůstala na ní. Abyste znovu nespadla rychle dolů,“ zvažuje rodák z Košic a usmívá se i očima.

Častokrát změnil bydliště, prostřídal okruh spolupracovníků a operních domů. Dost různých puzzle dílků bychom našli i v jeho životním stylu. Jako největší změnu svého života ale jmenuje bez zaváhání setkání se svou ženou, zpěvačkou Hanou Zagorovou. „Všechno najednou bylo krásnější, od té doby mi svítí slunce pořád - 365 dnů v roce!“

Umí už říkat NE

Ač je v zásadě rozvážný, přemýšlivý typ, už mnohokrát sám sebe i okolí překvapil nečekaným rozhodnutím.

„Naučil jsem se říkat NE, třeba když dostanu lákavou nabídku na úžasnou roli, jaká se běžně neodmítá, jenže já cítím, že na ni ještě nepřišel čas, že jsem k ní ještě nedospěl. Možná takovou šanci už nikdy nedostanu, ale je lepší včas říci ne než si ublížit.“

V osobním životě je určitě nejvýraznější změnou poslední doby regulace váhy. Štefan je velký gurmán, miluje dobré jídlo a pití, a jelikož má rodinné sklony k lehké nadváze, již několikrát se to snažil řešit dietou.

Štefan Margita se svou partnerkou Hankou Zagorovou.

Štefan Margita se svou partnerkou Hanou Zagorovou.

FOTO: Michaela Feuereislová

Margitovka z Paříže

Jedna z nich, kterou získal kdysi ve městě nad Seinou a mírně si ji upravil, se dokonce vžila pod jménem „Margitovka“ a zájemci si ji předávali z ruky do ruky jako zaručený recept. Přitažlivá na ní je možnost konzumovat relativně velké množství masa i tuků, takže člověk vlastně nijak nestrádá.

„Funguje rychle, za týden lze zhubnout až o čtyři kila. Což asi není moc zdravé. Hodí se ve chvíli, kdy se potřebujete někde ukázat na důležité akci nebo premiéře.“ Štefan se tímto stylem vždy zakrátko srovnal podle svých představ, jenže kila se posléze zase vrátila a uvelebila na stejných místech. Před rokem se proto rozhodl pro nový, radikální řez. Nasadil po konzultaci s lékařem dietu na míru, kterou drží dlouhodobě a pod odborným dohledem.

Nasadil si přísný režim

„Byla to velká změna, nosil jsem oblek velikosti 58 a nyní bych už měl jistě šedesátku. Takže jsem se do toho obul a dnes mám číslo 52,“ líčí s hrdostí. Čímž rázně utíná spekulace médií, že se za jeho výrazným hubnutím skrývá nemoc.
„Jím sedmkrát denně menší porce, odřeknu si sladké a alkohol piju jen minimálně.

Když si dám sklenku vína, je to hodně. Dřív jsem zvládl sedm knedlíků nebo pět brambor, teď mi stačí dva knedlíky nebo jedna brambora, ty si klidně užiju bez výčitek svědomí. Ale tuto mez striktně dodržuji, jsem na sebe tvrdý, jinak by to nefungovalo.“ Přísný režim zpěvákovi naštěstí nebrání v rozvíjení jeho gurmánských zálib, stále rád zkouší a ochutnává novinky.

„Změny a kombinace nových chutí jsou pro mě jednou z důležitých radostí života. V současnosti miluju zvlášť japonská a thajská jídla. Naposledy mě zaujala neobvyklá variace tuňáka smaženého v zázvorovém těstíčku, což bylo úžasné. Ovšem takové ty experimenty s brouky a dalšími podivnostmi nemusím.“

Rheingold Richarda Wagnera, česky Zlato Rýna v San Franciscu.

Rheingold Richarda Wagnera, česky Zlato Rýna v San Franciscu.

FOTO: archív Štefana Margity

Do New Yorku i po čtyřech

Další velkou vášní Štefana Margity je cestování. Díky své profesi špičkového operního pěvce objel skoro celý svět. Na mnohá místa se velmi rád vrací, ať už ve spojení s prací, nebo jako turista. Ale s nadšením objevuje i zatím neznámé kraje a města.

„Na oblíbená divadla se těším, mám tam obvykle už zázemí a lidi mě znají. Nová místa jsou pro mě výzvou, ovšem čeká mě mnohdy náročné oťukávání terénu. Každý operní dům logicky očekává, že se v něm patřičně uvedete. Je to trochu hra o profesní kvalitě a lidských sympatiích. Ale mám ji rád, člověk se snaží dostat ještě výš, prosadit se, a to je dobrá věc.“

Naposledy takto pro sebe vloni objevil (a získal si) Madrid. „Je to nádherné velkoměsto s krásnou operou s fantastickou atmosférou. Zaujal mě mentalitou, upřímnými, čistými lidmi, kteří ožívají hlavně večer a v noci. Chovají se velmi uctivě - na ulici i v divadle. Rád se tam kdykoliv vrátím,“ líčí tenorista s nadšením.

Do Metropolitní opery v New Yorku se vrací už řadu let, jezdí tam skoro jako domů. A podle smlouvy tomu tak bude minimálně do roku 2019.

„Další metu, kde bych chtěl zpívat, nemám, to ani nejde, je to nejlepší barák světa. Takže kdykoliv mě pozvou, poběžím tam třeba po čtyřech. Je to touha každého zpěváka, zpívaly tam největší hvězdy. V tomhle případě bych určitě neměnil.“

Halloween v New Yorku - večírek po premiéře.

Halloween v New Yorku - večírek po premiéře.

FOTO: archív Štefana Margity

Melancholie v oblacích

Už několik let taky zůstává věrný španělské Malaze, kam jezdí s manželkou Hankou na letní byt. „Tentokrát jsme tam trávili dokonce šest týdnů a bylo to úžasné. Létáme bez kufrů. Malaga se nám nikdy neokouká, milujeme ji. Ráno vstaneme, jdeme se vykoupat, na trhu koupíme kilo krevet, které ugrilujeme k obědu, chvíli si lehneme, zase se jdeme koupat, pak na procházku, do obchodů. Opravdu odpočinek. Tam nezpívám ani - hoří!“

Zato po návratu do Prahy byl letos Štefan Margita velmi aktivní a výsledkem je nové cédéčko Melancholie. Ve srovnání s předchozími došlo k výrazné změně. Jde totiž o melodie z nejslavnějších muzikálů a o šansony. Ocitl se tak na pomezí žánrů.

„Dobré muzikály miluji. Pocházím z Košic a svoji úplně první zkušenost jsem učinil v Budapešti, kde jsem viděl slavné Cats (Kočky). Sám jsem později dostal nabídku hrát v Praze Jeana Valjeana v Bídnících, ale musel jsem ji z časových důvodů odmítnout. Vlastně i kvůli hlasu, protože střídat muzikály s náročnými operními představeními není dobré.“

Své nejnovější cédéčko nazval Melancholie, ale o smutku není. „K tomu mám opravdu daleko. Ze zvyku si však při dlouhých cestách pouštím v letadle melancholickou hudbu a pokaždé se tak báječně odreaguji. Potěšilo by mě, kdyby obdobný pocit zažili lidi při poslechu mého alba, na chvíli se odpoutali od všedních starostí a dopřáli si momenty snění. Na to v dnešní uspěchané době zbývá čím dál méně času.“

Do Metropolitní opery v NY se bude Štefan rád vracet minimálně do roku 2019.

Do Metropolitní opery v NY se bude Štefan rád vracet minimálně do roku 2019.

FOTO: archív Štefana Margity

Pomoc talentům

Ze Štefana opravdu nakažlivě dýchá spokojenost s tím, co a jak žije.
„Všechno je tak, jak má. Takže ode mne už žádné velké změny nečekejte. Nejlepší teď je, když nic moc neměním. Styl života, zvyky a rituály, ani koníčky,“ pokyvuje hlavou.

Kdysi mi ovšem přiznal, že by ho bavilo malovat. „Je to tak, vždycky mě zajímalo malířství a lákalo mě zkusit to na vlastní kůži. To bych strašně rád, je to jistě úžasný relax, jenže já malovat bohužel neumím, takže se do toho asi nebudu ani pouštět. V tomhle životě ne.“

A až jednou přestane zpívat, bude se zřejmě věnovat manažerské práci.
„Chci pomáhat talentovaným mladým zpěvákům, aby se dostali ven. Starat se o ně tak, jako o mě pečuje moje agentura v Curychu. To by mě bavilo.“

Příští rok vyjde i pokračování jeho vzpomínek. „Ale nechci pořád vzpomínat, možná až úplně na konci kariéry. Doufám však, že mě toho ještě hodně čeká. Možná i těch příjemných, raději jen menších změn. Co bych ale vážně nikdy nevyměnil, je moje manželka. Jsem rád, že ji mám.“

Opera Tannheuser v ulicích San Francisca.

Opera Tannheuser v ulicích San Francisca.

FOTO: archív Štefana Margity