To vyplývá z dlouhodobého evropského projektu SHARE, jejž zajištuje v ČR společnost SC&C a který sleduje životní podmínky a zdravotní stav generace 50+ v Evropě.

„Máme to z tašek, které jsme zvyklé desetiletí tahat,“ odůvodňuje vítězství českých žen osmašedesátiletá Zdena. Hůře než ženy v žebříčku síly stisku ruky dopadli v této věkové kategorii čeští muži. V tabulce pevného stisku ruky jsou až na šestém místě. Nejsilnější stisk ruky mají muži v Dánsku, nejslabší stisk ruky mají španělští muži.

Rozdílu v postavení na žebříčku mezi českými ženami a muži odpovídá i délka života. Ženy v Česku se dožívají zhruba o šest let vyššího věku než čeští muži.

Nerovnost ve zdraví

Čeští muži drží ale jiné prvenství mezi zeměmi Evropské unie. Podle studie „Sociálně ekonomické determinanty zdraví“ Hany Janatové ze Státního zdravotního ústavu je rozdíl délky života mezi muži s univerzitním vzděláním a muži se základním vzděláním 18 let ve prospěch vzdělanců. To je nejvíce z celé Evropské unie.

Velké rozdíly jsou prakticky ve všech postkomunistických zemích. Ve Finsku je rozdíl zhruba sedm let, v Dánsku šest. Obdobný rozdíl mezi vysokoškolačkami a ženami se základním vzděláním je celoevropsky podstatně menší, konkrétně v Česku jsou to pouhé čtyři roky.

Na to, v jaké kondici se dožijeme seniorského věku (pokud se vůbec dožijeme), má podle lékařů vliv řada faktorů. Na zdravotní stav má z 50 procent vliv životní styl, z 20 procent úroveň zdravotnictví, z 15 procent genetika stejně jako životní prostředí, shodují se experti.

Podle Janatové čím nižší vzdělání, příjem, sociální postavení, tím horší zdraví a životní spokojenost. Tento fenomén se označuje jako nerovnost ve zdraví. Vliv vzdělání je dokonce podle ní významnější než rozdíl v příjmech. I když například univerzitně vzdělaní lidé a muži se základním vzděláním pijí alkohol stejně a jejich vzdělání nemá na konzumaci alkoholických nápojů a nadměrné pití vliv, v jiných oblastech života je to jiné.

„Tady se větší informovanost i motivace ke zdravějšímu životnímu stylu výrazně projevují,“ říká Janatová. Ve stravování, v pohybových aktivitách, péči o své zdraví, ve váze atd. je na tom vzdělanější část populace lépe. Vzdělané ženy jsou často v seniorském věku i hubenější.

Padesátka jako hranice

Dosažení padesáti let je podle Janatové hranicí, kdy člověk má poslední možnost udělat ve svém životě něco zásadního. Především změnit životní styl a způsob života pro dobrou kondici. „V tomto věku má sílu, motivaci i prostředky na to, aby změnil svůj život a připravil svoji fyzickou a psychickou kondici na další léta,“ uvádí ve studii.

I když samozřejmě, dodává Janatová, nikdy není ke změně pozdě. Dokládají to příklady tisíců studentů univerzit třetího věku či počty absolventů počítačových kurzů pro seniory.

Aktivně se pohybovat, stále se udržovat v dobré psychické kondici, zdravě se stravovat, udržovat sociální kontakty má klíčový vliv na zdraví a dožití v každém věku.