Lékárnice mi podala antibiotika a varovala mě: „Dokud je budete užívat, nepijte šťávu z grapefruitů. Může změnit jejich účinek!“

„Ovocná šťáva?“ usmál jsem se a nedůvěřivě se zadíval na mladou dívku, jestli nejde o nějaký vtípek. Vypadala stejně vážně jako řečník na pohřbu. „To není žádná babská rada,“ dodala, když si všimla mých pochyb. „To je zjištění vědců a potvrdil ho i Státní ústav pro kontrolu léčiv. Vaše antibiotika nejsou jediným lékem, u kterého k tomu dochází.“

Jobovka mě zaskočila

To mě zaujalo. Psal jsem dosud o grapefruitech samé pozitivní věci. Třeba jsem je uváděl jako jednu z bomb obsahujících hodně vitamínu C, B1 a K. Grepy jsou však bohaté také na flavonoidy, které příznivě působí na cévy a mají pozitivní antioxidační účinky. Látky, jež obsahují, zvyšují naši obranyschopnost, lehce zlepšují krevní oběh, mírně snižují hladinu cholesterolu v krvi, ale také riziko rakoviny plic a žaludku.

To však nejsou jediné pozitivní vlastnosti tohoto plodu. Třeba extrakt z jadérek grapefruitu působí proti spoustě virů, bakterií i plísní.

A teď najednou tahle nečekaná Jobova zpráva? Zalovil jsem na internetu.

Jak to vidí specialistka

Zjistil jsem, že odborníci skutečně varují před kombinací spousty léků a grepů, případně džusů z nich.

„Obsahují totiž látky zvané furanokumariny, které tlumí účinky některých enzymů, zejména pak aktivitu enzymu CYP 3A4,“ řekla mi MUDr. Eva Jirsová ze Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL).

„Tento enzym odbourává v normální situaci účinné látky řady léků už v trávicím traktu, tedy ještě před tím, než se vstřebají. Do organismu se jich proto dostane jen část. Pokud však furanokumariny činnost enzymu významně přibrzdí, nedochází k tomuto odbourávání a do organismu se jich pak vstřebá mnohem víc. V některých případech jde až o několikanásobně vyšší dávky, což s sebou nese řadu rizik.“

Bušení srdce, ale také halucinace a dýchací potíže

Typickým příkladem mohou být některé léky na hypertenzi (třeba léky ze skupiny tzv. blokátorů vápníkového kanálu). Pokud krevní tlak klesne příliš, představuje to hlavně pro starší lidi nebezpečný stav, který v krajním případě dokáže ohrozit i jejich život (rizikovou skupinou jsou třeba lidé s nevýkonným srdečním svalem a cévami postiženými rozsáhlým kornatěním). Častější reakcí je bušení srdce, mžitky před očima a další příznaky typické pro nízký krevní tlak.

U tabletek s látkami, které působí na psychiku, pak může dojít k halucinacím, u dalších pilulek zase ke svalovým nebo dýchacím potížím a tak dál.

Rizikovější než samotné plody je grapefruitový džus. „To proto, že se šťáva vymačká z plodů, které nejsou oloupané,“ vysvětluje MUDr. Jirsová. „Množství furanokumarinů obsažených v dužině a v kůře se pak logicky sčítá.“ Tlumící účinek těchto látek na zmíněné enzymy může podle ní trvat až 72 hodin.

Zafungovala náhoda

Prvním vědcem, který si všiml významného vlivu grapefruitové šťávy na účinky jednoho z léků na hypertenzi, byl v r. 1989 kanadský vědec dr. Bailey. Přišel na něj náhodou, tak jak to ve vědě nejednou bývá. Zkoumal, zda alkohol ovlivňuje felodipin (lék ze skupiny blokátorů kalciového kanálu). Dobrovolníci pili při tomto výzkumu čistý líh.

Aby překryli jeho nepříjemnou chuť, nabízel jim vědec skleničku grapefruitového džusu. Zjistil pak ke svému velkému překvapení, že na první pohled nevinná ovocná šťáva významně zesiluje účinky zkoumaných tabletek. Ty kladné i ty negativní. Později se ukázalo, že toto pravidlo platí u všech léků, na které má šťáva vliv. Biochemici potom odhalili jednu z hlavních příčin uvedeného jevu: furanokumariny.

Největší riziko

U kterých léků není rozumné jíst grapefruity a pít džus z těchto plodů? Jejich seznam začíná být docela dlouhý. Na podzim roku 2008 zaznamenali lékaři uvedený efekt u 17 z nich. Loni jich bylo 43 a nyní jich známe více než 80. Poznatky o dalších lze očekávat. U některých jde o ovlivnění malé, u jiných o významné. Zdaleka se nejedná jen o některé tabletky na hypertenzi, ale i o léky obsahující účinné látky:

  • simvastatin (jsou určené na vysoký cholesterol) a některé další statiny;
  • benzodiazepiny (předepisují se na nespavost, úzkostné stavy, křeče nebo uvolnění svalů a další potíže);
  • dextrometorfan (obsahuje ho řada léků proti kašli);
  • amiodaron, chinidin (k léčbě poruch srdečního rytmu);
  • karbamazepin (podává se na epilepsii);
  • sildenafil (k léčbě poruch erekce);
  • určitá imunosupresiva (používají se po transplantacích na mírnění obranných reakcí, kterými imunitní aparát reaguje na přítomnost dárcovské, tedy cizí tkáně v těle).

A tak bychom mohli pokračovat. Pokud vás zajímá, jestli účinky léku, který vám lékař předepsal, nemohou ovlivnit grepy, čtěte jeho příbalový leták, zejména část věnovanou správnému užívání nebo interakcím. Případná rizika je pak dobré konzultovat s lékařem.