Téměř polovina (42 %) vidí zvýhodňování mužů a jen necelé jedno procento si myslí, že lépe jsou na tom z hlediska možností ženy. Chlapci i dívky se přitom jednoznačně shodují (88 %), že muži i ženy by měli za stejnou práci pobírat stejný plat.

Vyplynulo to z průzkumu obecně prospěšné společnosti Osvětová beseda, který předcházel spuštění projektu besed Rovnoprávnost není sprosté slovo. Čeští středoškoláci a středoškolačky vnímají, že v naší společnosti stále ovládají život genderové stereotypy, a s těmito stereotypy nesouhlasí, i když v rozdílné míře, a to jak podle pohlaví, tak podle obsahu položené otázky.

Muž je živitelem, žena se stará o výchovu dětí

Výsledky průzkumu potvrdily existenci základních genderových stereotypů v české společnosti. V téměř polovině českých rodin jsou rozděleny základní životní role: muž je živitelem, žena se stará o výchovu dětí, domácí práce se dělí na ženské a mužské.

Mladí lidé obecně s těmito stereotypy projevují nesouhlas, ale děje se tak v rozdílné míře. Procento nesouhlasících je rozdílné nejen podle pohlaví, ale i podle obsahu otázky. S názorem, že muž by měl být živitelem, souhlasí 33 % dotázaných – 43 % chlapců, ale jen necelých 25 % dívek. S hlavní rolí ženy jako matky souhlasí necelých 17 % odpovídajících – 25 % chlapců a 10 % dívek.

Životní šance jsou pro obě pohlaví stejné

Optimisticky vyznívá vnímání životních šancí v závislosti na pohlaví. Výrazná většina dotázaných se shoduje na tom, že jejich šance jsou bez ohledu na pohlaví stejné, odpověď spíš ano nebo určitě ano volili chlapci i dívky v přibližně 88 % případů.

Stejně pozitivní jsou mladí lidé v očekávání reakce svých nejbližších v případě, že by si jako své povolání zvolili práci, která je společností vnímána jako typická pro opačné pohlaví. Nicméně rozdíl odpovědí podle pohlaví je u této otázky patrný. S podporou rodiny v takovém případě totiž počítá 88 % dívek a 73 % chlapců.

Zajímavé je vnímání vlastního pohlaví jako výhody či nevýhody v různých oblastech života. Zatímco dívky vnímají své pohlaví jako nevýhodu při sportu a jako výhodu ve škole, chlapci se naopak cítí ve sportu zvýhodnění, ale pociťují genderový handicap v kultuře.

Průzkum ukázal i reálné dopady znevýhodnění žen na českém pracovním trhu. Na otázku, kdo z blízkých příbuzných je v jejich rodině bez práce, uvedlo necelých 19 % dotázaných muže a téměř 26 % ženu.

Průzkum proběhl v jedenácti českých středních školách. Zúčastnilo se ho celkem 445 osob, z toho 251 středoškolaček a 194 středoškoláků ve věku od 15 do 19 let.