Osmatřicetiletá Kate onemocněla rakovinou prsu. Když se dozvěděla, jak moc se přiblížila smrt, hledala odpověď na otázku: Co mám ještě udělat, než je tady nechám samotné?

Slůvkem „je“ měla na mysli svého muže, tehdy 45letého Johna Greena, jemuž říkala Singe, a své chlapce – pětiletého Reefa a čtyřletého Finna.

Přes dva roky žije Singe s chlapci sám.

Přes dva roky žije Singe s chlapci sám.

FOTO: fotobanka Profimedia

Ženě, která si několikrát skočila bungee jumping a zbožňovala ztřeštěnou jízdu na lyžích, na to stačila jediná noc. Než usnula únavou, dostala na papír takřka vše, co považovala za nezbytné.

Lékaři jí zprvu dávali několik měsíců života. Poté, co mohla dýchat jen pomocí kyslíkového přístroje, prognózu ještě zkrátili. Ve skutečnosti jí zhoubné nádory dopřály méně než čtyři týdny. Kate Greenová zemřela jednoho únorového rána roku 2010. Poslední slovo věnovala svému muži. „Promiň,“ řekla a stiskla mu ruku.

„Vysaď slunečnice“

Její seznam zahrnoval přes stovku přání a proseb. Nejvšednější věci, které dostanou jiný smysl, pokud si uvědomíte, že je zanechala umírající máma: „Veď kluky k tomu, aby byli dochvilní. Udělal bys mi radost, kdyby ses s nimi prošel po mé oblíbené pláži. Nekupuj jim motorku. Uvař jim čas od času jejich oblíbenou omáčku. Oslavujte, jak se patří, narozeniny. Vysaď slunečnice. Pomoz jim pokaždé, když o to poprosí.“

Nechybějí v něm ani koláče s pomerančovou polevou, snídaně, při nichž se všichni sejdou, a sdělení jako např.: Mamka ráda sbírala na pobřeží mušle.

Dokud Kate žila, Singe se o seznam nezajímal. Jakoukoli myšlenku na dobu bez své ženy považoval tento usměvavý zrzek za zradu. Dvě desetiletí se milovali tak, že si svět bez ní prostě nedokázal představit.

Dokud Kate žila, Singe se o seznam nezajímal. Jakoukoli myšlenku na dobu bez své ženy považoval za zradu.

Dokud Kate žila, Singe se o seznam nezajímal.

FOTO: fotobanka Profimedia

Příběh umírající mladé ženy a její poslední vůle nejprve zaujal místní deník, poté po něm skočila celostátní média. Když jedno nakladatelství nabídlo Singemu smlouvu, začal vdovec spolu s redaktorkou dávat dohromady vyprávění o osudu Kate. „Mum’s List“ (Mamčin seznam) se stal v Británii prvotřídní senzací. V televizním pořadu přiměl Singe moderátorku k slzám.

Práva skoupili zájemci po celém světě a knížka o Kate a její závěti vyšla před několika týdny v Německu pod názvem Gib den Jungs zwei Küsse (Dej klukům pusu za mě). „Právě všem dobře známá každodenní všednost činí ze zápisků Kate možná nejvýstižnější dokumenty naší doby,“ podotkl Brian Scott, literární kritik britského listu The Guardian.

Syn se těší, jak mamku přeroste

Přes dva roky už Singe žije jako vdovec. Když si v domě v Clevedonu, který koupil s Kate, povídal s reportérkou německého týdeníku Der Stern, jen stěží přemáhal pohnutí. Jako podnikatel se živí výcvikem příslušníků záchranné služby, posádek hlídkových člunů a plavců-záchranářů.

„Kate mi dodala odvahu, abych si vydělával svým koníčkem. Bez ní bych takového úspěchu nedosáhl,“ přiznává.

Veď kluky k tomu, aby byli dochvilní, uvař jim někdy jejich oblíbenou omáčku, pomoz jim pokaždé, když o to poprosí.Výňatek ze seznamu Kate

V předsíni se vrší hromada tenisek, kol a fotbalových a ragbyových míčů. Školní uniformy se povalují na podlaze dětského pokoje, na jehož stěnu – přímo naproti Reefově posteli – nechal namalovat obří pirátský koráb. Na dveřích dětského pokoje označuje ryska 155 centimetrů, výšku Kate. „Brzy mamku přerostu,“ chlubí se Reef.
„Přála bych si proměnit se v plyšáka, abych mohla být nahoře na skříni o chvíli déle se svými kluky,“ svěřila se zápisníku jejich maminka.

Reef dokázal nádory přemoci

Nemoc a přízrak smrti přitom nejsou v rodině nováčky. Jako mladí se Kate a Singe toulali po světě, potápěli se mezi korály u Austrálie a Malediv. Představovali si, jak jednou budou šnorchlovat mezi pestrými rybami i se svými dětmi. Když v roce 2004 přišel na svět Reef, zdálo se, že štěstí nebere konce.

Avšak po devíti měsících chlapečka začaly sužovat vysoké horečky. Lékaři si nevěděli rady. Teprve po roce objevili příčinu: velký nádor v oblasti třísel. Naději na přežití odhadli velice nízko: šest procent. I kdyby Reef přežil, nejspíš se nikdy nenaučí chodit, předvídali.

Právě všem dobře známá každodenní všednost činí ze zápisků Kate možná nejvýstižnější dokumenty naší doby.Brian Scott, literární kritik

Kate byla v sedmém měsíci těhotenství, když se dozvěděla tu Jobovu zvěst. Finn si pak pospíšil – narodil se dva měsíce před termínem. Zatímco předčasně narozený Finn se pral o život v inkubátoru, podstupoval jeho starší bráška první ze sérií chemoterapií, která ho měla zachránit.

Reef dodnes nemůže plně došlápnout na pravou nohu. Ale co je nejdůležitější – porazil rakovinu na lopatky.

V létě 2008 slavili Kate a Singe ten osudový zlom šampaňským a dlouhým dnem na pláži. „Dokázali jsme to!“ smála se tehdy na plné kolo a objímala své tři mužské. O rok a půl později, jednoho kalného zimního rána, dopsala svůj seznam.