Podle psychologů z University of California v Berkeley navíc když jsou věřící velkorysí, nemotivuje je k tomu soucit, ale především prestiž, uznání věřícího okolí a náboženská doktrína.

"Vztah mezi soucitem a velkorysostí je silnější u těch, kteří se identifikují jako nevěřící či slabě věřící,“ tvrdí autoři experimentálního výzkumu.

Soucit je přitom definován jako emoce, kterou člověk zažívá, když vidí druhé trpět, přičemž tato emoce ho motivuje přímo k pomoci většinou za cenu osobního rizika či ztráty.

„Čím silněji věřící a oddanější své církvi lidé byli, tím byla velkorysost u nich motivována méně emocemi soucitu, ale naopak více takovými faktory jako náboženskou doktrínou, identitou komunity a obavou z pověsti,“ tvrdí doktor Robb Willer z Berkeley.