Jude Law: S nahotou nemám problém

A fanynky jsou vděčné – stačí si vzpomenout, jak předloni na karlovarském filmovém festivalu šílely. Kudy tento sympaťák chodil, tudy rozdával úsměvy.

O to větší překvapení mě čekalo v Londýně. Buď se špatně vyspal, anebo je to trochu morous, napadlo mě, když jsem poslouchala hereckou star vyprávět o natáčení nového filmu Sherlock Holmes: Hra stínů, ve kterém opět stojí po boku svého amerického kolegy a velkého přítele Roberta Downeyho jr. v roli slavného detektiva.

Přesto v civilu nezapře svou citlivou kultivovanost. Vynesla mu řadu výjimečných rolí od režisérských ikon, jako jsou Steven Spielberg, Sam Mendes nebo Martin Scorsese. Idol žen, který proslul nejen svým velkým talentem, ale i různými milostnými avantýrami, sice občas zavtipkoval, ale jeho výraz prozrazoval, že se těší, až setkání s novináři bude za ním.

Už natáčení prvního Sherlocka Holmese (2009) si nadmíru užíval. Prý to byl velmi kreativní proces. Nápadů bylo tolik, že se do jedničky nevešly. „Když měl film úspěch a věděli jsme, že je docela pravděpodobné, že bude druhý, byla to úleva,“ zavzpomínal věčný elegán, kterému přirostl k srdci vztah legendárních postav, jak je napsal sir Arthur Conan Doyle.

„Domnívám se, že jsme se příliš nevzdálili od výchozího materiálu, ale stejně jsme zůstali dost originální, je to čerstvé, prostě naše. Myslím si, že by to Doyle ocenil,“ uvedl.

Právě práce na vzájemném vztahu detektiva a jeho partnera a příležitostného nešiky, jenž musí snášet Holmesovy excesy a jen tak mimochodem mu občas zachrání život, byla podle něj na celém akčním snímku nejzábavnější. „Přežily zkoušku času, a protože jsou tyto postavy nesmírně bohaté, jsou tak populární. Nesou v sobě hodně symbolického,“ dodal. A trefně je přirovnal k velkým shakespearovským postavám.

Mimochodem – Jude Law ví, o čem mluví. Své umění už léta přesvědčivě předvádí také na divadelních prknech. „Když hrajete Hamleta, najednou zjistíte, a nechci, aby to znělo arogantně, že ostatní role nejsou tak náročné,“ komentoval jednu ze svých výjimečných divadelních úloh.

Na předloňském karlovarském festivalu zářil jako největší hvězda. Prý byl skromným hostem bez speciálních přání a manýr, svěřil se personál Grandhotelu Pupp. Jude Law si lázeňské město, odkud si odvezl nejen zlatou edici slivovice, ale i Cenu prezidenta festivalu, užil dosyta. Nejvíc asi překvapil herce Jiřího Macháčka, když přišel na jeho narozeninový večírek a zazpíval si s ním písničku od Chucka Berryho Johnny B. Goode.

V současné době jeden z nejhlasitějších kritiků praktik britského bulváru se často objevuje v historických dramatech. A na otázku, ve kterém období by chtěl žít, prozradil, že by se mu docela zamlouvala dvacátá léta minulého století. „Ale jenom kvůli oblékání, ne z hlediska politiky,“ upřesnil.

Londýnský rodák přišel na svět do učitelské rodiny v magickém čase, 29. prosince roku 1972. Jeho rodiče milovali divadlo, a možná proto začal už ve dvanácti letech studovat herectví. Po maturitě působil na jevištích londýnského West Endu, objevil se také v televizní soap opeře Families.

Jeho filmová kariéra nabrala správný směr v roce 1997, kdy si zahrál frivolního homosexuála v životopisném snímku Oscar Wilde, ve vynikajícím sci-fi Gattaca zase ztělesnil sportovce, který se v návalu deprese pokusil o sebevraždu a skončil na vozíku.

Pak už natáčel samé známé filmy. Cenu BAFTA a první nominaci na Oscara mu o dva roky později vynesla role rozmařilého Dickieho v dramatu Talentovaný pan Ripley, kde se objevil po boku Matta Damona a Gwyneth Paltrowové. „Byl to pro mě důležitý snímek. Vždycky jsem byl člověk, který se vyhýbá prohlášením, že konkrétní role vám může změnit kariéru či život. Ale tenhle důležitý byl,“ prohlásil. Kvůli natáčení se dokonce naučil hrát na saxofon.

Na přelomu milénia dostává jednu velkou nabídku za druhou – u Stevena Spielberga si zahrál robota ve snímku A. I. – Umělá inteligence, Sam Mendes ho obsadil do krimi Road to Perdition, zaujal i v Nepříteli před branami. Druhou oscarovou nominaci mu přineslo drama Návrat do Cold Mountain (2003). Nezapomenutelný byl v roce 2004 i ve sci-fi Svět zítřka a romantickém snímku Na dotek.

„Dělám jen filmy, na které bych sám šel do kina. Věci, u nichž se mohu něco naučit, s lidmi, kteří mě mohou obohatit,“ zdůraznil. Velmi drsnou zkušenost udělal ve sci-fi Repo Men (2010), kde si zahrál překupníka s lidskými orgány. Před kamerou mu to ale se skalpelem jde pěkně od ruky. Law se totiž náležitě připravil. Koupil si půlku prasete a s chirurgem se učil pitvat. „Oddělovat údy v chrupavkách bylo zábavné,“ prozradil.

Sice jde z role do role a angažuje se v charitativních projektech, ale jeho partnerský život tak příkladný není. Naopak je plný pikantností, čehož bohatě zneužívá bulvární tisk. Je rozvedený, s herečkou Sadie Frostovou má tři děti. Média však uvádějí, že má minimálně další dvě s jinými partnerkami. Při natáčení filmu Alfie (2003) se sblížil s kolegyní Siennou Millerovou, o rok později se zasnoubili, ale svazek se nakonec rozpadl.

Podobně špatně dopadl jeho vztah s modelkou Samanthou Burkeovou. Navíc se šušká, že měl románky s Nicole Kidmanovou, Natalií Portmanovou nebo Cameron Diazovou.

Něco na jeho přitažlivosti musí být, když ji má posvěcenou verdiktem nejvíc sexy muž roku. „Ani bych nevěděl, jak ze sebe udělat sexsymbol. Takto mě prostě někdo naprogramoval,“ řekl k tomu. „A že jsem skoro v každém filmu nahý? Ne, s tím nemám problém…“