„Moje práce je především o shromažďování informací,“ říká JUDr. Jiří Kameník, předseda Asociace ochranných a detektivních služeb. Podle Kameníka jde především o získávání důkazů v trestním řízení, na což by měl mít každý občan právo, i když se bude jednat o hrabání v cizím soukromí.

„Představte si situaci, kdy manžel koupí své milence podprsenku a použije na to peníze ze společného účtu. To v podstatě znamená, že jeden košíček patří manželce. Získávání informace o podprsence je svým způsobem narušování intimního soukromí dotyčné milenky, ale má manželka právo to vědět?“ polemizuje nad podstatou své práce Kameník.

Pilný jako včelička

„Jako soukromý detektiv pracuju už od začátku devadesátých let. Předtím jsem zastupoval několik svých známých v soudních sporech. Můžu se pochlubit tím, že jsem vyhrál vždycky. Nešlo ale o to, že bych byl tak dobrý nebo chytrý právník. Byl jsem spíš pilný jako včelička a sehnal si všechny možné podklady,“ vzpomíná Kameník, který předtím dvacet let pracoval u policie jako vyšetřovatel.

Více než čtyřicet let praxe ho naučilo, že právě důkazy jsou u soudu to nejdůležitější. A fakt, že se u nás právní kanceláře hledáním podkladů příliš nezabývají, ho přivedla k přesvědčení, že práce soukromého detektiva je důležitá. „Právník vám řekne, že pokud mu přinesete tohle a tamto, napíše vám skvělou žalobu, ale jak má klient informace získat, pokud si nenajme kompetentního člověka?“

Sledování musí probíhat nenápadně. V akci by mělo být minimálně šest detektivů, kteří se střídají a převlékají.

Sledování musí probíhat nenápadně. V akci by mělo být minimálně šest detektivů, kteří se střídají a převlékají.

FOTO: fotobanka Profimedia

Zjistit, zda dlužník přece jen nemá nějaké peníze a tím pádem jestli má, nebo nemá cenu ho žalovat, prověřit zaměstnance nebo souseda, zdali nekradou, či usvědčit nevěrného manžela popřípadě manželku, jsou nejčastější případy, se kterými se musí detektivní kanceláře potýkat. Jejich služby mohou zahrnovat i ochranu objektů nebo lidí. Celkový servis dokáže podle Kameníka zajistit jen asi šedesátka detektivních kanceláří, a to je jich v České republice zaregistrováno téměř patnáct set.

Jeden nevěrník a šest detektivů

Odvést dobře svou práci není nic jednoduchého. „Vezměte si takovou nevěru. Ta se prokazuje nejhůř. Zvlášť ta ženská. Ženy jsou totiž daleko rafinovanější než muži,“ říká šibalsky Kameník. Sledování neprovádí jeden nenápadný člověk v černém obleku a slunečních brýlích, jak to známe z amerických televizních seriálů. Je nutné zapojit šestičlenný tým a často i dvě auta. Tým se musí pohybovat nenápadně, jednotliví členové se každou chvíli střídají a převlékají.

Sledování potenciálního nevěrníka nebo nevěrnice může přijít až na třicet tisíc korun denně. „Lidé stojí peníze a tahle částka je realistická, ale je možné se s klientem domluvit i jinak. Vyptáme se na detailní informace, abychom zjistili, kam jeho protějšek chodí. Pokud mizí každé úterý odpoledne, sledujeme ho - nebo ji - prostě v úterý odpoledne,“ vysvětluje Jiří Kameník.

Problém ale nastává, když se dotyčný na očekávaném místě neobjeví. „Dokázat klientovi, že jste byli po určenou dobu na stanovišti a nikdo nepřišel, je těžké. Musíme předložit fotografie z místa. Na fotkách by měly být hodiny, aby klient viděl na čas a tak dál.“

Soukromé očko může využít všechno, co mu klient ze svých vlastních práv smluvně přenechá. To v praxi znamená, že do společného bytu nainstaluje na přání jednoho z manželů odposlouchávací zařízení nebo kameru, aby se zjistilo, co jeho drahá polovička dělá. To se ale druhé straně opravdu líbit nemusí.

Odposlouchávací zařízení můžete mít přímo ve vašem bytě, pokud k tomu dá váš partner souhlas. Detektivní agentura udělá všechno proto, abyste se o tom nikdy nedozvěděli.

Odposlouchávací zařízení můžete mít přímo ve vašem bytě, pokud k tomu dá váš partner souhlas. Detektivní agentura udělá všechno proto, abyste se o tom nikdy nedozvěděli.

FOTO: fotobanka Profimedia

„Nikdo nás zatím nežaloval, ale je to hlavně díky tomu, že se o nás sledovaná strana od začátku do konce nedozví. V případě, že by nás klient prozradil, můžeme mít problémy a jít k soudu,“ vysvětluje Kameník.

Otázka ochrany osobních dat

Pro Kameníka je současná podoba zákona na ochranu osobních dat v rozporu s právem občanů na to, aby měli možnost zjistit, jestli je někdo poškozuje. I když zní tento názor kontroverzně a pro mnoho Čechů je právo na soukromí zásadní, předseda detektivní asociace si rozhodně stojí za svým.

„Na druhé straně tu máme situaci, kdy lékaři píšou rodná čísla na recept a každý zřízenec u soudu kontroluje vaše doklady, aby vás vůbec pustili dovnitř. Zdaleka se na váš občanský průkaz nepodívá jen soudce, který musí zjistit, zda jste to opravdu vy. A to je podle předsedy detektivní asociace zásadním porušením práva na soukromí.

Detektivy neomezuje jen zákon, ale i kodex, který si asociace sama určila. Ten by měl zabránit právě tomu, aby se soukromá očka nehrabala v cizím životě jen tak pro nic za nic. „Neměli by například sledovat postiženého člověka a sbírat informace o tom, jak mu jeho handicap znepříjemňuje život. Do tak osobních věcí, jako je víra, také nikomu nic není. Takže rozhodně nebudeme zjišťovat, kolikrát denně se kdo modlí.“ Podle Kameníka většina detektivních kanceláří tato pravidla dodržuje.

Soukromí detektivové nemají žádná speciální povolení ani výjimečný kontakt s policií. Můžou tedy dělat jen to, co kterýkoli jiný občan. Prohlížet veřejně přístupné dokumenty nebo stát na chodníku a dívat se, kdo tam jde.

Detektivové mnohdy fungují i jako ochranka.

Detektivové mnohdy fungují i jako ochranka.

FOTO: fotobanka Profimedia

„Na tom, že pozoruju ženu na ulici, nic nezákonného není až do chvíle, kdy jí to začne vadit a zakáže vám to. Pokud nepřestanete, je to porušování zákona, tedy takzvaný stalking,“ vysvětluje Kameník.

ABL a Bárta za mřížemi

Kouzelným slovem je pro JUDr. Kameníka pojem právní zájem. Detektivních služeb by měl potenciální klient využít pouze v případě, že získané informace může použít u soudu a vyhrát díky nim proces. To se týká i toho, jestli má být postaven před soud přední český politik z Věcí veřejných Vít Bárta.

„Vemte si, že se během celé ABL kauzy zatím nikdo nezeptal pana Bárty na to, jestli měl on nebo jeho případný klient na celém sledování politiků právní zájem,“ vyjadřuje se Jiří Kameník k případu bývalé Bártovy společnosti ABL, který vrhl na detektivní kanceláře špatné světlo.

„Já osobně nejsem fanouškem pana Bárty: I když jeho firma je členem naší organizace a plní své závazky, myslím, že pokud jsou obvinění proti němu pravdivá, měl už alespoň rok sedět.“

Podle Kameníka by se příslušné orgány také měly pídit po tom, zda sledování bylo iniciativou předního českého politika, nebo mu ho někdo zadal. „Pokud měli zájem o informace jeho kamarádi z ODS, někdo by se měl zeptat ODS, kde ta svůj právní zájem vzala.“

O aktivitách ABL, bývalé firmy politika Víta Bárty, mají odborníci z oboru pochyby.

O aktivitách ABL, bývalé firmy politika Víta Bárty, mají odborníci z oboru pochyby.

FOTO: ČTK

Práci poctivých soukromých detektivů si nemůžete objednat z jakýchkoliv pohnutek. „Samozřejmě že některé klienty musíme odmítnout,“ říká Kameník a vypráví o zákaznici, která žádala, aby detektivní kancelář vymámila dva milióny z jejího dlužníka. „Zeptal jsem se, jak to mám asi udělat, jestli ho mám hodit do Orlíku,“ popisuje bizarní historku Kameník. Klientka se jen zasmála a odpověděla ,To už je na vás‘.

Máte právní zájem?

Kontroverzní může být i případ, kdy chce přítelkyně nechat sledovat svého přítele. Detektiv jí nemusí na základě kodexu vyhovět. „Přijde za mnou klientka a chce vědět, jestli ji přítel podvádí. Řekněme, že se u ní objevila nějaká gynekologická nemoc,“ vypráví Kameník. Takové klientky se musíte také zeptat, jestli má na sledování svého přítele právní zájem. „Když mi odpoví, že ne, musím ji poslat domů. To, že se může nakazit virem HIV a v podstatě umřít, je druhá věc.“

Co detektivové ale dělají, je vyhledávání ztracených osob, se kterými není klient nijak spřízněn. Ten, kdo chce nechat takovou osobu vyhledat, by si ale měl rozmyslet, jestli mu vynaložená částka opravdu stojí za to. „Přišel za mnou člověk, který chtěl najít bývalou přítelkyni. Rozešli se v době, kdy byla drogově závislá,“ vzpomíná soukromý detektiv a majitel agentury Projan Jan Prokop.

Mladík zaplatil zálohu a Prokop se pustil do pátrání. Dotyčnou dívku našel, jak nabízí své ,služby‘ v eskortní agentuře. Zjistil její mobilní telefon a objednal se jako zákazník, setkal se s ní, aby si ověřil, zda je to skutečně ona.

Podezření z nevěry partnera je častým důvodem, proč zákazníci vyhledávají služby soukromých detektivních agentur.

Podezření z nevěry partnera je častým důvodem, proč zákazníci vyhledávají služby soukromých detektivních agentur.

FOTO: fotobanka Profimedia

„Měl jsem telefon i adresu, kde se pohybovala. Klient měl ještě doplatit smluvenou částku. Sháněl peníze po všech známých - a když je přinesl a já mu řekl, že jeho bývalá přítelkyně je prostitutka, do zpěvu mu rozhodně nebylo. Jenom u mě v kanceláři smutně seděl,“ vzpomíná Jan Prokop, který právě kvůli takovým případům už nepřijímá zakázky osobního rázu.

„Například nevyšetřuju nevěry, tím se dá člověku snadno ublížit. Když zjistíte to, že manžel či manželka sedí s někým v kavárně a dobře se baví, nic to samo o sobě neznamená, ale pro partnera to může být dost zavádějící informace.“

Lidé si je najdou

I tak má tento soukromý detektiv dost práce a nestíhá přijímat všechny objednávky. „Lidé u nás už objevili výhody detektivních služeb.“ Jde třeba o legální vymáhání pohledávek a zjištění, jestli je dlužník schopen zaplatit. Takové služby nejvíce objednávají velké firmy s tisíci zákazníky.

Společnosti většinou pracují od stolu. „My zjišťujeme informace v terénu. Třeba si nás najme telefonní společnost, abychom zjistili finanční situaci několika desítek lidí z celé republiky. Takže sedneme do auta, objíždíme různá města a hledáme tam konkrétní lidi,“ říká Jan Prokop.

Praxe vypadá tak, že zajedou na adresu trvalého bydliště, kam dochází pošta, ale kde by měl exekutor opravdu zbytečnou práci, protože dlužník se tam nezdržuje. „Většinou se vyptáváme sousedů, což je výborný zdroj informací. Samozřejmě že mám průkaz detektiva, ale většinou se mě ani neptají, kdo jsem a proč to chci vědět.“ Sousedé se v drtivé většině bez problémů s detektivem baví, kde dotyčný doopravdy bydlí.

„Sousedi a taky lidé v hospodě jsou nedocenitelné zdroje,“ dodává. Někdy dlužník bez problémů žije na jiné adrese a je vcelku solventní. Jindy detektiv zjistí, že jde o bezdomovce a společnost by z něj žádné peníze stejně nedostala, i kdyby vyhrála soud.

Občas se také stává, že neplatič žije u přítelkyně nebo přítele, který by mohl exekuci platit za něj. „Naše práce je často na hraně,“ říká Jan Prokop. Detektiv odvede svou práci a nemá důvod se zabývat tím, co s jeho informacemi bude dál.