Hlavní obsah

Kevin Spacey sbírá role padouchů - a užívá si je

Právo, Jana Rovenská

Oscarový Kevin Spacey má za sebou úspěšné léto. Nadšené kritiky dostává jak za ztvárnění Richarda III. v londýnském divadle Old Vic, tak za současný hit, bláznivou komedii Šéfové na zabití.

Článek

„Jeden lepší záporák než druhý. K postavě Richarda III. nic dodávat nemusím, v komedii hraju jednoho ze tří odporných šéfů, což byla herecká slast. Ničema, darebák či sadistický šéf, to je moje. A proč mi jdou právě tyto role tak k duhu? Asi proto, že jsem sám trochu šáhlej,“ směje se a na adresu Šéfů na zabití dodává: „Ne každá komedie se povede. Tahle ale ano, protože její režisér Seth Gordon uhodil hřebíček na hlavičku. Kdo z nás totiž za život neměl zkušenost se šéfem, který ho buzeroval? “ říká dnes už dvaapadesátiletý Američan z New Jersey.

Záporných rolí má ve své kariéře řadu. Stačí jmenovat psychicky vyšinutého, ale inteligentního zločince z thrilleru Sedm (1995), roli podvodníka v Rafinovaném zloději (2000), šílence s holou lebkou Lexe Luthora ze sci-fi Superman se vrací (2006) a teď sadistického bosse v Šéfech na zabití. „Ten už mi ke všem zvrhlým bídákům, psychopatickým vrahům a zločincům v repertoáru chyběl,“ žertuje Kevin a přiznává, že on sám zlé kousky vyváděl už jako puberťák.

Foto: Profimedia.cz

V roce 2010 dostal od prince Charlese jeden z Řádů britského impéria.

Když jednou podpálil sestře přístřešek v koruně stromů a požár málem přeskočil i na dům, poslal ho otec Thomas, technický redaktor, do vojenské akademie. „V akademii se mi ale vůbec nelíbilo, a tak jsem dělal všechno pro to, abych tam dlouho nezůstal. Vyloučili mě, když jsem ztloukl spolužáka pneumatikou. Naši si se mnou nevěděli rady a vzali mě do pedagogické poradny. Tam jim poradili, abych dělal něco, co mě baví, ať zkusím třeba herectví. A udělali dobře, protože jsem se vždycky rád předváděl,“ prozrazuje. Na střední škole se hned zapsal do dramatického kroužku.

„Přesně si vzpomínám na jedno představení, hru Price od Artura Millera. Hrál jsem v ní velice zápornou postavu a obecenstvo mě doslova vypískalo z pódia. Tehdy jsem pochopil, že jsem diváky přesvědčil o tom, že ten bídák jsem opravdu já. Od toho momentu jsem věděl, že jsem se pro herectví narodil,“ vzpomíná. Na svou obranu ale dodává:

Foto: Profimedia.cz

S Barry Pepperem v krimikomedii Casino Jack (2010).

„Za pětadvacet let kariéry jsem zdaleka nehrál jen zloduchy a úchyly, ztvárnil jsem i mnohé statečné policisty i spoustu komických rolí, ale jako bídák jsem utkvěl publiku asi nejvíc. Jsou to totiž nádherné role, které diváci s láskou nenávidí. Prvoplánově nikdy nehraju ničemu, ale postavu, která dělá věci, o nichž si myslí, že jsou odůvodněné. Není to jen jedna věc, která člověka později donutí udělat něco hrozného, ale série nepříjemných životních momentů a událostí,“ tvrdí Kevin.

Foto: Profimedia.cz

Megalomana a sociopata Lexe Luthora věrně ztvárnil ve sci-fi Superman se vrací (2006).

Od osmdesátých let, kdy začínal jako nováček na Shakespearovském festivalu v New Yorku, a od první filmové role v dramatické komedii Hořkost (1986) se slavnou dvojicí Meryl Streepovou a Jackem Nicholsonem se mnohé změnilo a z Kevina se stal jeden z nejuznávanějších herců v Hollywoodu. Kromě svých mimořádných uměleckých kvalit je známý i jako člověk, kterého celou řadu let obklopují fámy o jeho sexuální orientaci. Už před dvanácti roky, kdy dostal zlatou sošku za Americkou krásu, se začalo šuškat, že je divné, že je ve čtyřiceti ještě svobodný.

Foto: Profimedia.cz

Lékař (Jeff Bridges) a pacient psychiatrické léčebny v mysteriózním Světě podle Prota (2001).

Protože se na tomto stavu nic nezměnilo, o tom, zda není gay, se spekuluje i dnes. On je však na toto téma stále stejně tajemný a na otázky ohledně svého milostného života odmítá odpovídat. Ledy v tomto směru neprolomilo ani nedávné interview časopisu pro homosexuály The Daily Beast, ve kterém mu reportér položil otázku přímo na tělo: „My gayové vás hrdě prohlašujeme za člena našeho kmene, vy se k nám ale veřejně nehlásíte. Proč?“ Spacey odpověděl: „Nikdy se nevzdám práva na soukromí. Nechci být nikým kontrolován či vydírán. Lidé mají různé důvody pro to, jak se rozhodli žít svůj život, a to by se mělo respektovat. Je třeba smířit se s tím, že jsem prostě jiný, než jakého by mě někteří chtěli mít.“

Foto: Profimedia.cz

V komedii Šéfové na zabití hraje i podlého vraha. Na snímku s Jasonem Batemanem a Charliem Dayem (vpravo).

A dodal: „Žádný soukromý život není pro veřejnost. Jistě, někteří lidé to sami přiživují, aby byli zajímavější a víc se o nich psalo. Pakliže ale chcete, aby se o vás mluvilo jen ve vztahu k práci, nikdo vás nemůže přinutit dělat opak. Navíc si myslím, že čím méně lidé o herci vědí, tím je pro ně zajímavější ho na plátně sledovat. Ztotožní si ho s jeho rolí a nerozptyluje je to, co o něm někdo řekl či napsal.“ Ještě jedna věc se o Spaceym neví - je výborný imitátor. Moderátoři velkých show se o něho mohou poprat a spolu s jeho hereckými kolegy unisono říkají:

Foto: Profimedia.cz

Jak se může změnit původně zakřiknutý manžel, ukázal v Americké kráse, kde mu výborně sekundovala Annette Beningová.

„Nejen že Kevin má ohromný smysl pro humor, ale neexistuje herec, kterého by věrně nenapodobil. Když slyšíte jen jeho hlas, nepoznáte, jestli to opravdu není Al Pacino, Jack Nicholson nebo jestli ze záhrobí nemluví Jack Lemmon či Katharine Hepburnová. Je s ním nesmírná legrace, je i ohromný parťák.“

Čím se (ne)může pochlubit

  • V roce 1979 ho přijali do prestižního hereckého programu v Julliard School na Manhattanu. Po dvou letech školy nechal, protože chtěl hrát.
  • V té době, jak sám říká, se rád předváděl, byl arogantní a hodně pil. Moc nechybělo a dostal se na dno. Naštěstí včas narazil na správné lidi.
  • Jedním z jeho zachránců byl herec Jack Lemmon, se kterým Spacey hrál v roce 1986 na Broadwayi, další životní rádkyní a oporou mu byla slavná Katharine Hepburnová.
  • V roce 1996 mu role kulhavého podvodníčka v thrilleru Obvyklí podezřelí vynesla prvního Oscara za vedlejší roli, v roce 2000 dostal zlatou sošku za černou komedii Americká krása.
  • Jeho největší láskou je stále divadlo. Od roku 2003 je uměleckým ředitelem prestižního divadla Old Vic v Londýně, kde i žije, zažádal i o britské občanství.
  • Má rád zvířata. Stará se o dva psy, labradora Legacy a Mini, fenku míšence teriéra.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám