Rupert Murdoch se narodil do zlaté kolébky. Jeho otec Keith, noblesní gentleman ze staré školy, se „vyučil“ novinařině ve Spojeném království a stal se z něj brilantní reportér. Jako válečný zpravodaj z fronty první světové války přispěl k pádu britského premiéra Herberta Henryho Asquitha.

Vrátil se do Austrálie a ujal se listu Melbourne Herald. Na sklonku života se propracoval na pozici vlivného a respektovaného vydavatele. Od lorda Norcliffa, majitele jednoho z nejvýznamnějších mediálních koncernů první poloviny dvacátého století, odkoupil část impéria v Melbourne. V 67 letech mu přeťal život infarkt.

„Doufám, že Rupert povede užitečný a altruistický život v novinách a v rozhlasovém vysílání. Ať na to jeho poručníci dohlédnou,“ nabádal v závěti.

Pro syna to nejlepší

Synovi dopřával jen to nejlepší. Poslal ho studovat na univerzitu nejelitnější z elitních – do britského Oxfordu. Ruperta nadchly levicové myšlenky britského labourismu, na stůl si postavil Leninovu bustu.

„Senior moc dobře věděl, co dělá. Mladej si mohl vlastníma rukama osahat nenapodobitelné prostředí. Studoval sice filozofii, politiku a ekonomii, avšak díky síle britského tisku se brzy upevnil ve víře, že informace přinášejí jak moc, tak peníze,“ vysvětluje Michael Chaswick, historik z univerzity v Melbourne.

Rupert tak už během studií nakoukl v Londýně a Birminghamu do tajemství výroby novin. Zůstával však nadále outsiderem. Kvůli přízvuku ho snobští spolužáci, ale i všemi mastmi mazaní novináři považovali jen za potomka spodiny, kterou před 200 lety naložili do lodí a poslali ke klokanům. Proto si po skonu otce z Británie odvezl přinejmenším jedno předsevzetí: bude se stavět proti nabobům, elitářům, povýšencům. I noviny mají být pro lidi, ne jen pro vyvolené.

FOTO: Reuters

Začneme jinak

Před pohřbem měl bezesnou noc. Nechal si předložit účetnictví zděděné firmy. „Zděsil jsem se. Věci vůbec nešly, tak jak měly jít,“ líčil podle časopisu US News and World Report po mnoha letech své třetí ženě – Číňance Wendi Dengové. Proto po obřadu, na páteční večer, svolal do otcovy pracovny vedení listu Adelaide News.

„Sejdeme se tady zítra. Přesně za 24 hodin. Chci od vás slyšet nápady, jak pozdvihnout náš titul. Nestojím o nic menšího než stát se jedničkou na trhu. Kdo nechce, ať nechodí. Ať nechodí vůbec,“ obrátil se na zkoprnělé muže a ženy kolem stolu.

Samozřejmě že věděl, že novináři měli na sobotu domluvené pikniky, sázení na dostizích, vyjížďky na jachtách, podvečerní grilování. „Podrobil nás zatěžkávající zkoušce. Testu vlastnosti, které – jak vyšlo krátce nato najevo – si cenil víc než jiných. Bezvýhradné oddanosti,“ vzpomínal na webu people.com Fred Patison, tehdy ředitel tiskárny.

Druhý den mladý vydavatel nejevil sebemenší známky únavy. S kamennou tváří vyslechl doporučení dočasně zlevnit, poslat vybrané předplatitele na dva týdny do Evropy, nakoupit na úvěr v Americe nové rotačky.

„Pánové, děkuji vám. Začneme úplně jinak,“ dal jim Rupert znovu ledovou sprchu.

Nedal si říci

Jak bude to „jinak“ vypadat, o tom se jim nezdálo ani v nejdivočejších snech. Klouček zaostřil na novou čtenářskou skupinu: lidi ochotné hltat tzv. žlutý tisk. „Tento název vznikl v roce 1898, kdy americká vydavatelství soupeřila všemi dovolenými i nedovolenými prostředky o práva na kreslený seriál Yellow Kid. Pro bulvár se tak vžilo označení yellow press,“ objasňuje Susanne Malcolmová, profesorka moderních médií a komunikace na Kalifornské univerzitě.

Rupertem namíchaný koktejl se příliš nelišil od toho, co podává v bulvární sekci své mediální říše dodnes. Zločin, sex, senzace a drby.

„Nedal si říci,“ vzpomínala u příležitosti svých stých narozenin jeho matka Elizabeth Joy Murdochová, které je dnes 102 let. „Tvrdil, že život většiny lidí je beznadějně prázdný a potřebují se něčím zabavit. Lidé mají slabost pro vraždy a příběhy o pletkách privilegovaných.“

Hackeři napadli web Murdochova deníku The Sun a umístili na něj zprávu, že byla nalezena jeho mrtvola.

Hackeři napadli web Murdochova deníku The Sun a umístili na něj zprávu, že byla nalezena jeho mrtvola.

FOTO: Reuters

Konkurenci vyřídil

Konkurence se těšila, že si zdánlivě nezkušeného a rozmazleného nováčka nabodne na vidličku a dá ráno ke snídani. Dokonce se prý snažila přitlačit ho ke zdi. S matkou dostávali výhrůžné dopisy: pokud se firmy nezbaví za pár babek, narazí.

„Tehdy jsem se rozhodl pro něco, co naši společnost, jak se domnívám, posunulo novým směrem – odvrhl jsem pravidla. Otiskl jsem nabídku konkurence na naší první straně s titulkem: Nabízejí monopol tisku! A přiložil fotokopii dopisu, který dostala matka. Tím jsem se navždy odepsal z lepších společenských kruhů v Adelaide,“ vzpomínal.
Získal si sympatie veřejnosti. Zásobuje nás drby a popuzení mocní si kvůli tomu na něho chtějí vyšlápnout – tak to viděla většina Australanů.

Senzacechtivý bulvár, který bez skrupulí podporoval Murdochovy přátele a podkopával protivníky, se na pátém kontinentě překvapivě zdárně uchytil. Za patnáct let vytvořil z otcova vydavatelství monopol na australském trhu – vlastnil bulvární, ale i velice seriózní noviny a časopisy, rozhlasové i televizní stanice, nahrávací společnost.

Nadešel čas vrtnout se i jinam. Někam, kde to znal a kde chtěl hodně uspět. Do Británie. Tam začal naprosto stejný příběh.