Jste ve čtvrtém měsíci těhotenství. Jak to snášíte?

Dobře.

Žádné ranní nevolnosti?

Vůbec nic mi nebylo.

Jak na tu zprávu zareagovala vaše maminka?

Poslala jsem jí ememeskou těhotenský test a k tomu jsem jí napsala - babi. Měla zrovna první večer ve StarDance, tak to chtěla říct v přímém přenosu všem do mikrofonu, ale naštěstí se ovládla. Měla obrovskou radost.

Dala vám nějakou radu?

Ne, říkala jenom, ať jsem v klidu.

A jste v klidu?

Moc ne.

Co se děje?

Mám toho moc. Dostavuji barák, mám přehlídky, moderuji, otevřela jsem obchod, studuji, pořád je něco.

Pamatujete si mámino těhotenství? Minimálně s Kordulkou.

Vůbec si nepamatuji, jestli jí bylo špatně, my nemáme moc čas těhotenství prožívat, ani ona, ani já.

To nebude moc klidné miminko!

Ale ne, když můžu, tak spím, ale že bych šla předčasně na mateřskou jako většina mých kamarádek, to ne.

Až se mu něco nebude líbit, začne kopat.

Ještě nekope. Děti mají geny po rodičích, takže moje dítě bude úplně v pohodě.

Jak se vede vaší sestře Kordulce?

V říjnu jí bude šest, ale do školy půjde už v září. Máma požádala o speciální přezkoušení, že je schopna nastoupit už v pěti letech.

Předpokládám, že po ní zdědíte nějaké věci na dítě?

Asi před dvěma lety jsme s mámou vyřazovaly oblečení, tak jsem si něco nechala, ale mám třeba ještě dupačky po mně. Něco schováváme pro další generace.

Co dělá vaše druhá sestra Markéta?

Pracuje, bydlí ve vedlejší vesnici a těhotná není. Je jí čtyřiadvacet let.

A co bratři?

Cyril bydlí v další vesnici, je mu třiadvacet, studuje filologii a píše bakalářskou práci. S Honzíkem se nestýkáme a nechci o něm mluvit. Vinca se chce hlásit na herectví, je v deváté třídě, je mu čtrnáct.

Scházejí se i otcové, myslím váš Jiří Hanych a Marek Navrátil, otec Cyrila a Vincenta, a také Martin Stropnický, otec Kordulky?

Vždycky se scházeli, třeba na moje narozeniny, kdo z tátů mohl, přišel. Není na tom nic neobvyklého.

Nikdy jste o svém otci moc nemluvila, jako byste něco tajila.

Nic jsem netajila, ale nikdo se mě na něj neptal, asi jim nepřišel moc zajímavý.

Jak se těší na vnouče?

S tou informací se pral trochu víc než máma, zaskočilo ho to, ale těší se. Když jsem u něj byla na návštěvě, přinesl mi trochu zbrkle šlehačku a kyselé okurky, jak to vidí ve filmech. Myslí si, že těhotné takhle jedí.

Nebo to tak měla vaše máma, ne?

Máma to tak určitě neměla. To má z filmů. Je to jeho představa o těhotenství.

Kdy máte termín porodu?

Na začátku srpna.

Co do té doby chcete ještě stihnout?

Všechny naplánované akce. Mám tak čtyři týdně - přehlídky, moderování, autogramiády, pokerové turnaje. Za chvíli odjíždím do Ostravy. Za měsíc najezdím tisíce kilometrů. V přízemí svého domu mám obchod s oblečením, které navrhuji, provozuji také internetový obchod značky Agata Fashion, balím denně tak patnáct až dvacet zásilek. Na konci roku otevřu v Praze na Můstku Party Casino, takové ještě v Česku není. Bude tam bar s DJ pultem, tanečním parketem a chci tam pořádat pokerové turnaje.

Na přehlídkách budete chodit i s bříškem?

Ano, v Ostravě dokonce předvádím spodní prádlo.

Zatím nic není vidět…

Přibrala jsem jenom jedno kilo. Ale říkám si o dvojnásobné honoráře, když jsme dva.

Bude to kluk, nebo holka?

Už máme potvrzeno, že to bude kluk.

Vybíráte jméno?

Vybíráme a bude staročeské. Jedno hodně vzácné jsem našla na internetu, tak se ještě nikdo nejmenuje.

Jen aby se to hodilo k příjmení Hanych nebo Dopita.

To půjde a dítě bude mít obě příjmení.

Budete ho učit na flétnu, jak to po vás všech vyžadoval váš děda Václav Žilka?

Určitě. Flétna visí u okna mezi kytkami. Ještě teď zahraji cokoli. To se nezapomíná.

Co byste nechtěla zopakovat ze svého dětství?

Měla jsem krásné dětství, takže klidně můžu zopakovat všechno.

Opravdu se vám všechno líbilo?

Ano.

I to, jak časem přibývali sourozenci?

Zrovna nedávno u mě byli bratři. Často ke mně chodí na jídlo, protože jsem taková mezistanice mezi jejich domovy, a pak jsem mámě napsala SMS, jak jsem hrozně ráda, že nejsem jedináček. Všichni jsou milí, citliví, chytří, už velcí. Včera jsem celý den hlídala Kordulku, dokonce pak ani nechtěla jet domů. Je blonďatá a chce se kvůli mně obarvit načerno. Nemá ráda ani blonďaté barbíny.

Zatím to pořád jde, ale stejně nakonec budete muset tempo zpomalit.

Nebudu, ani se k tomu nechystám. Moje máma nezpomalila ani s jedním dítětem.

V inscenaci Kachna na pomerančích hraje s Janem Šťastným, maminkou a vpravo vykukuje Martin Stropnický.

V inscenaci Kachna na pomerančích nejprve sbalí Martina Stropnického (vykukuje vpravo), ale nakonec odejde s Janem Šťastným. Veroniku Žilkovou ve hře nenávidí.

FOTO: Dana Kaplanová, Právo

Co by se muselo stát, abyste změnila svůj životní styl?

Nevím, proč bych ho měla měnit. Asi bych se zbláznila, kdybych neměla tolik práce, co mám. Tak pracovitý jako já je jen Leoš Mareš. Říká se, že si otevřete olejovky a vyskočí na vás buď Mareš, nebo Hanychová.

Umíte si představit vás dva jako dvojici?

Neumím. Leoš je prťavý, já bych s malým klukem nikdy nechodila. Ale pracovně by mi vyhovoval.

Nafotíte také nějaké „těhotné“ snímky?

Nechci se fotit nahá s velkým břichem. Tedy, vymyslela jsem těhotenský kalendář, který chci nafotit, ale nebudu ležet nahá a držet si břicho. To je hloupé a dělá to tak každý.

Jak se to dá tedy nafotit?

To uvidíte. S kudlami a krví. (směje se)

Napsala jste už bakalářskou práci o fotografovi Jiřím Turkovi?

Ano, už jsem bakalářka.

Jak to šlo?

Těžce, ale odpromovala jsem, měla jsem samé jedničky a jednu dvojku. V létě budu dělat přijímací zkoušky na magisterské studium. V Opavě studuje hodně holek s dětmi, tak se připojím.

Máte představu o době po porodu?

Chci si užít šestinedělí a pak budu normálně pracovat. Chci ale co nejdéle kojit.

Váš partner hraje americký fotbal. Co o tom sportu víte?

Nevím nic, s Mirkem jsem začala chodit, když neměl sezónu. Ale stejně nebudu jeho zápasy sledovat, zvlášť ne v těhotenství. Americký fotbal jsem viděla jen jednou a to stačilo. Nehodlám porodit někde na hřišti. Je to fakt drsný sport.

Jak jste se seznámili?

Na máminých narozeninách jsme si s kamarádkou stěžovaly, že nemáme kluky, a máma řekla, ať jdeme do baru a bavíme se s každým, kdo přijde. První přišel Mirek.

To ale máte na sportovce štěstí. Předtím jste chodila se snowboardistou, hokejistou, automobilovým závodníkem, motokrosařem a teď s hráčem amerického fotbalu!

Jenže to je jen jeho koníček, živí se jako podnikatel.

Je hodně vytížený?

Nikdo nemůže být tak vytížený jako já. Jsem na chlapy hodně náročná, se mnou to nemá nikdo jednoduché. Ale někam do práce chodí.

Čím vás zaujal?

Vůbec ničím, byl první v baru.

Takže jste ho něčím zaujala vy. V tom baru asi bylo víc žen.

Seděl blízko mě a já chlapům nedávám moc šanci se rozhlížet. Ale chodili jsme spolu na základku, on tedy o čtyři třídy výš. O tom jsme se začali bavit. Byl idol naší školy, jenže já jsem milovala jeho kamaráda. Oni dva tam vyčnívali.

Jak dlouho jste spolu?

Pět měsíců. Mirek už má dvouapůlletého syna. Když ho má u nás, já odjíždím, protože si myslím, že by si ho měl užít sám. Já jsem taky nesnášela macechy.

Jste pořád pryč. Cestujete ráda?

Nerada, hrozně mě to obtěžuje. Pořád balím na ty pracovní víkendy, pak zase vybaluji. Jet na dovolenou je pro mě velká obtíž, jsem ráda, že mám konečně svůj dům. V létě budu ležet na zahradě nebo v bazénu a bude mi nejlíp.

Nicméně jste byla v Americe, v Koreji, na Kubě, v Číně…

Korea, Kuba i Čína byla práce, v Americe jsem byla s bývalým partnerem.

Která země vás nejvíc ovlivnila?

Asi Mexiko, kde jsem nafotila bakalářskou práci. Šla jsem sama přes ten nejhorší přechod Tiguana s obrovským foťákem. Nechtěli mě pustit, pašují se tam drogy, ztrácejí se lidi.

Jste dobrodružná povaha?

Potřebovala jsem na bakalářku zajímavé fotky.

Jsou někde k vidění?

Určitě ve školním archívu.

Jste spokojená?

Ano, jsem.