Hlavní obsah

Kdy jít do důchodu? Rozhodnout se správně může být složité

Právo, Alexandr Petrželka

Jít na odpočinek včas, tedy do předčasného důchodu, je podle řady výzkumů většinou pozitivní, ale ne vždy.

Foto: Profimedia.cz

Skok z plného zaměstnání do vytouženého sladkého nicnedělání v důchodu se může ukázat jako nešťastný.

Článek

Francouzský výzkum v loňském roce zjistil, že nechat zaměstnání v 55 letech znamená pro většinu lidí velkou úlevu, především z pohledu únavy a napětí. Naproti tomu britští vědci u lidí, kteří šli do penze předčasně, žádné zlepšení zdravotního stavu nezjistili, spíše naopak. Experti se přiklánějí k názoru, že tak jednoduché to není.

Francouzský výzkum zahrnul 14 tisíc zaměstnanců. Ti, kdo odešli do důchodu ve stanoveném důchodovém věku, byli vystaveni většímu riziku srdečních příhod, rakoviny a tzv. civilizačních chorob jako je cukrovka, než ti, kdo si poslední roky práce před důchodem „usnadnili“ přechodem na zkrácený úvazek.

Když vás to baví

Psychologové to vysvětlují tak, že záleží na typu zaměstnání: jestliže vás baví, posiluje vaše sebevědomí a vnitřní spokojenost, což se pozitivně odrazí na fyzickém zdraví. Pochopitelně vliv tu má i vědomí, že dál vyděláváte, takže budete mít lepší podmínky pro dobu, kdy už nebudete dostávat mzdu.

Foto: Profimedia.cz

Kdo nemá koníčka, bude prý po nástupu do důchodu nešťastný

Je-li vám zaměstnání nepříjemné, setrvávat v něm znamená zhoršení vyhlídek.

Psychologové Stockholmské univerzity po 15 let prováděli výzkum ve Francii v době, kdy podniky z ekonomických důvodů nabízely zaměstnancům odchod do předčasného důchodu ve věku 55 let.

Zaměstnanci, kteří potřebného věku teprve měli dosáhnout, v 25 procentech trpěli depresemi a každý desátý měl problémy se srdcem nebo chronickou nemocí typu cukrovky. Poté, co odešli do důchodu, u těchto novopečených penzistů procento depresí pokleslo a výrazně se snížily pocity jak psychického, tak fyzického vyčerpání.

„Jestliže pro mnoho starších zaměstnanců je už práce únavná, častější pocit lepší fyzické kondice je důsledkem faktu, že zdroj problémů pominul,“ vysvětlil změny šéf výzkumu Hugo Westerlund. Připustil však, že bez pracovních povinností si lidé prostě svou únavu už subjektivně nepřipouštějí a že význam tu má i možnost věnovat víc času relaxačním aktivitám.

Nepřestat, jen zvolnit tempo

„Z výzkumu vyplývá, že je třeba změnit pohled na pracovní život,“ shrnul výsledky Westerlund. „Starší lidé, kteří chtějí pracovat déle a udržet si přitom dobrou kondici, by měli mít možnost přechodu na zkrácený úvazek nebo změny pracovní pozice.“

Významnou roli ale hraje i skutečnost, zda zaměstnanec odchází do penze dobrovolně, nebo je k tomu nucen předpisy. Vynucený odchod do důchodu v okamžiku dosažení důchodového věku je podle mnoha psychologů demoralizující a aktivisté dodávají, že i diskriminační. Stejně negativně ale působí okolnost, je-li člověk nucen pracovat nad důchodový věk z finančních důvodů.

Hodit s odchodem do důchodu veškerou práci za hlavu podle výzkumu Marylandské univerzity není dobré pro zdraví. To, co my starší tušíme, prokázali na údajích 12 tisíc lidí.

Foto: Profimedia.cz

Ideální je zařídit si na dobu nástupu do penze částečný úvazek v původním oboru

Výzkum, popsaný předloni v časopise Journal of Occupational Health Psychology, se týkal lidí, jimž na začátku studie – v roce 1992 – bylo mezi 51 a 61 lety. Po šest následujících let jim každé dva roky předložili k vyplnění dotazník, týkající se jejich zdravotního stavu, psychické pohody, finančních poměrů a pracovní aktivity či užívání penze.

Kdy zůstat v oboru…

Prvním poznatkem bylo zjištění, že ti z penzistů, kteří i v důchodu pokračovali v činnosti, blízké jejich předchozímu povolání, byli ve větší pohodě než ti, kteří své někdejší povolání „pověsili na hřebík“. Menší spokojenost už pociťovali ti, kteří v penzi přijali nějaké odlišné částečné zaměstnání. „Vysvětlení spočívá v tom, že penzisté, kteří pracovali v jiném než ve svém někdejším oboru, pracovat spíše museli než chtěli,“ vysvětlil vedoucí výzkumu Mo Wang.

Podle odpovědí v dotaznících šlo zejména o lidi, jejichž finanční situace nebyla ideální. Tito lidé se museli naučit něco nového, adaptovat se na jinou práci, než byli zvyklí, což s sebou neslo napětí a stres. Z toho vyplývá závěr, že pro lidi na odpočinku, kteří si potřebují zlepšit finanční situaci, je výběr doplňkového zaměstnání velice důležitý.

…kdy s tím skoncovat

„Správná volba pracovní náplně při penzi nejen že usnadní přechod do fáze úplného ukončení pracovní aktivity, ale napomůže i k udržení pocitu spokojenosti a fyzického zdraví,“ doplnil Wanga jeho kolega Kenneth Schultz.

Britský specialista na psychologii práce Cary Cooper z Lancasterské univerzity k tomu doplnil, že špatná duševní pohoda se odrazí na zdravotním stavu, přičemž platí, že dobrá pohoda napomáhá udržení aktivity a vitality. Proto podle něj pro člověka, který do penze odchází ze stresujícího zaměstnání, může být naopak naprostý rozchod s dosavadním povoláním prospěšný. Samozřejmě za předpokladu, že má dostatek „zásobních“ činností, které ho udrží v aktivitě.

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám