Článek
To, jak se dokázala převtělit do role potetované asociální rockerky s desítkou piersingů a pankáčským účesem, je ještě dnes pro mnohé záhadou. Ani dánský režisér Niels Oplev si zpočátku nebyl stoprocentně jistý, že žensky půvabná Noomi je pro roli tou nejlepší.
„Vyzkoušel jsem stovky mladých žen, ona jediná ale přesně věděla, koho hledám a jak má hlavní hrdinka vypadat. Přesto jsem měl určité pochyby. Po měsíci jsem do ní narazil v L. A. Kdyby mě na sebe neupozornila, vůbec bych ji nepoznal. Měnila se k nepoznání, za další měsíc z ní byla Lisbeth,“ říká s obdivem režisér prvního z trojice zmíněných krimithrillerů - Muži, kteří nenávidí ženy.
Ve skutečnosti ani trochu nepřipomíná svou filmovou hrdinku Lisbeth Salandenovou.
A třicetiletá Noomi, ve Švédsku známá hlavně z uměleckých filmů a divadla, se do role skutečně obula. Její filmová postava měla být ještě menší než ona, hubená jako tyčka, bisexuálka s drakem vytetovaným přes celé tělo a mnoha piercingy, sociálně nepřizpůsobivá, pouliční rváčka, ale i počítačový mistr.
„Okamžitě jsem nasadila přísnou dietu. Vyškrtla jsem chleba, těstoviny, brambory, sladkosti a alkohol, vlasy jsem ostříhala nabarvila načerno a nechala si udělat všechny piercingy. Pak jsem začala pracovat na fyzičce. Chtěla jsem se zbavit ženské jemnosti a vypadat víc jako kluk.
A protože jsem se při natáčení chtěla prát sama, odmítla jsem kaskadéry a začala s nácvikem kikboxu a thai boxu. Bylo to drsných pět dnů v týdnu po sedm měsíců a k tomu jsem se učila jezdit na motorce. Chtěla jsem v sobě probudit tu šelmu, kterou máme v sobě každý z nás, a dát jí volný průchod, chtěla jsem s Lisbeth splynout v jednu osobu.“
Naomi vyrostla na Islandu, kam se po rozvodu s jejím otcem, španělským tanečníkem a zpěvákem flamenga Rogelio Duránem, přestěhovala švédská matka, herečka Nina Norénová za svým dalším manželem.
Na své proměně si nechala záležet i ve druhém filmu Dívka, i která si hrála s ohněm.
První film natočila Noomi v sedmi letech. „Byly to jen tři týdny, maličká role, ale otevřela mi zcela nový svět. Když natáčení skončilo, vůbec se mi nechtělo jít domů,“ vzpomíná. V patnácti odešla z domova a zapsala se na divadelní školu ve Stockholmu. Vydělávala si účinkováním v rozhlasových i televizních seriálech, krátkých filmech a od devatenácti pak i v celovečerních.
„Jako teenager jsem, jako ostatně snad všichni u nás doma, dost pila a jen díky filmům jsem dospívání přežila v pohodě. Při jejich sledování jsem se necítila tolik opuštěná. Jejich výběr byl ale dost svérázný, většina z nich byla od Quentina Tarantina a jemu podobných, žádná romantika či komedie,“ přiznává.
Právě proto ji také okouzlila role Lisbeth. „Nejvíc se mi na ní líbí to, jak bojuje o život. V průběhu trilogie ji několikrát surově zbili, znásilnili, střelili do hlavy, falešně obvinili z vraždy a dvakrát zavřeli do blázince, ale nezlomilo ji to. Naopak. Její vztek se změnil v neuvěřitelnou sílu, se kterou bojuje o svobodu. Něco z ní ve mně už zůstane navždy,“ opěvuje svou hrdinku a dodává:
S manželem, švédským hercem Olou Rapacem. Ve francouzštině znamená Rapace dravec.
„Hraní je pro mě život a ten je daleko víc než romantická komedie. Je v něm spousta problémů, které Larsson (švédský novinář a spisovatel Stieg Larsson zemřel na infarkt v roce 2004, krátce po odevzdání poslední části trilogie nakladateli. Bylo mu padesát let - pozn. aut.) pojmenoval a které Lisbeth prožívala. Nejhorší je, že se o nich bojíme mluvit,“ říká Noomi, která svými slovanskými rysy a tmavýma očima nezapře romské předky z otcovy strany.
Právě proto byla nadšena nabídkou Brita Guya Ritchieho, který jí dal roli cikánky ve druhém pokračování Sherlocka Holmese. Vždycky chtěla prozkoumat i tuto část svého dědictví. Chystá se navštívit cikánské tábory kolem Paříže i v Transylvánii.
Jedinou potíž s milovaným herectvím vidí Noomi v tom, že se do filmové postavy pokaždé až příliš vžije.
„Než se mi narodil syn, prožívala jsem život ztvárněných postav víc než ten vlastní.
Teď, když mám Leva (7), snažím se doma roli nechat spát. Několikrát jsem ho ale vzala na natáčení poslední části trilogie - Dívky, která kopla do vosího hnízda. Vypadám tam jako šílený pankáč, tak jsem měla strach, abych ho nevyděsila, až přijdu domů,“ vysvětluje Noomi, která si v roce 2001 vzala švédského herce Ola Rapaceho.
Čím se (ne)může pochlubit
- Ve čtrnácti letech si nechala udělat několik piercingů a skoro denně byla opilá.
- V patnácti se postavila na vlastní nohy a začala se živit sama.
- Nejhorší z trilogie pro ni byla scéna znásilnění, kterou natáčela celý týden.
- Všechny tři filmy: Muži, kteří nenávidí ženy, Dívka, která si hrála s ohněm a Dívka, která kopla do vosího hnízda natočila v roce 2009. Jejich hrdinka Lisbeth je podle ní dospělou verzí rebelanstké Pipi Dlouhé punčochy.
- Letos podepsala smlouvu na další film The Last Voyage of Demeter, v němž jí bude partnerem slavný Ben Kingsley.
- K dalším americkým filmům bude zdrženlivá, o hollywoodskou slávu nestojí. Ráda by se soustředila na Evropu, která je jejímu naturelu bližší.
Loni na jaře zažádala o rozvod, vše ale může mít ještě šťastný konec. Manžel, který měl problémy s drogami, chce udělat vše pro to, aby Noomi pomohl v její kvetoucí kariéře.
