Když v německém Erlagenu před pěti lety otevírali klinické oddělení pro lidi závislé na nakupování, měli 61 pacientů. Dnes jsou jich tu stovky! Podle lékařů se nakupování stává problémem v okamžiku, kdy máte stále silnější potřebu získávat nové věci, které v podstatě nepotřebujete, ale radujete se přitom z nich čím dál tím kratší dobu. Mnohokrát se stává, že takto postižený člověk novou věc přinese domů a ani ji nerozbalí.

Neuhasitelná nakupovací mánie jde napříč všemi společenskými vrstvami. Podobně nezřízeně jako celebrity a boháči dokážou se stejným pocitem chvilkové blaženosti roztočit poslední korunu, častokrát půjčenou, i lidé s velmi malými příjmy. Co nutí člověka žijícího pár dní před výplatou doslova z ruky do úst nakupovat už dvacáté boty, patnáctý noční krém na obličej nebo značkové tričko o dvě čísla menší?

Duše je křehká nádoba

Nakupování působí na tělo a psychiku stejně jako čokoláda nebo intenzívní ranní rozcvička. Když pobíháte po obchodech, pozorujete a prohlížíte si nové zboží, série vjemů dá nejprve zapomenout na všední problémy a díky tomu se ve vašem těle začnou uvolňovat endorfiny, které snižují napětí a stres a dodávají člověku chuť do života.

FOTO: fotobanka Profimedia


Když si prohlížíte novou věc, kterou se chystáte zakoupit, začínáte bleskurychle snít, představujete si, jak v tomhle tričku, v těchto šatech, s tímto náhrdelníkem budete v budoucnu neodolatelná a krásná. Brzy se dostaví pozitivní pocit, jenž vám zlepší náladu a - donutí vás koupit nepotřebnou věc, bez ohledu na to, že na vašem kontě je zůstatek dvacet šest korun a výplata doputuje až za několik dní.

Že vás tohle nemůže potkat? Nebuďte si tak jistí. Lidská duše je křehká nádoba. „Podle nejnovějších výzkumů zhruba 40 % lidí má problémy se při nákupech dostatečně kontrolovat. Utrácejí bez ohledu na to, jestli věc skutečně potřebují, a příliš se neohlížejí ani na stav své peněženky.

Občas je u někoho možnost nákupu tak nutkavá, že neváhá a zadluží se u banky nebo u nějaké firmy na půjčování peněz,“ vysvětluje profesor Robert Lefever, doktor psychologie z amerického Kentu, a dodává: „Touto vášní jsou postižené především ženy.

Ačkoli si problém s posedlostí nakupováním přizná jen málokterá z nich, dvě z pěti jsou přece jen ochotny po kratší diskusi připustit svoji slabost pro módu a kosmetiku.“

Jak z toho ven svépomocí?
Máte-li pocit, že shopaholismus (nezřízené nakupování často zbytečných věcí) se vás může týkat, pokuste se dodržovat tyto zásady: 
1. Popadne-li vás chuť nakupovat naprosto nepotřebné a drahé věci, odejděte rychle z obchodu a zaměstnejte se ihned něčím jiným - sportem, návštěvou kamarádky, jděte do kina apod.
2. Zapisujte si pravidelně, kolik peněz, za co a kde jste utratila. Pochopíte, kterým obchodům se máte v budoucnu vyhýbat.
3. Choďte do supermarketu se seznamem věcí, které nutně potřebujete nakoupit. Seznam se snažte dodržet a zakažte si kupovat cokoli dalšího.
4. Zbavte se debetních i kreditních karet a plaťte jen v hotovosti. Podle výzkumů v zemích EU (Francie, Německo, Nizozemí, Belgie) člověk, který platí kartou, utratí o 18 až 30 % víc peněz než člověk, který platí hotově.
5. Pokud máte pocit, že vaše nakupovací mánie vám přerůstá přes hlavu, navštivte odborného lékaře nebo psychologa. Před návštěvou v ordinaci si sepište, co všechno vás v poslední době znervózňovalo - např. problémy v práci, krize v rodině, chování dětí, nemoc někoho blízkého apod.

Názory odborníků

„Člověk postižený shopaholismem zažívá před nákupem veliké očekávání až rozechvění, které však vyhasne často už cestou domů z nákupu,“ říká doktorka Ilona Preslová, která se u nás specializuje na problematiku závislostí, a pokračuje:

„Poté nastoupí pocity viny, výčitky a podobně. Přesto takový člověk při další příležitosti zase nedokáže odolat nutkání nakoupit nepotřebnou věc, a to i za cenu výčitek svého svědomí i výčitek jeho okolí, i za cenu velkých dluhů. Jedním z příznaků závislosti totiž je, že se něčemu věnujeme i přesto, že nám to výrazně škodí, ať už na zdraví, psychice nebo ve vztazích.

FOTO: fotobanka Profimedia

Rozdíl mezi tím, že každý si občas koupíme něco, co nepotřebujeme, a chorobným nakupováním je například ten fakt, že shopaholici nakupují i za cenu dluhů a značných problémů ve vztazích.

Příčin shopaholismu může být celá řada, od různých traumat v dětství a dospívání přes konzumní či výrazně pasivní způsob života až po poruchy nálad, emoční rozladěnost, pocity marnosti… Vždy však jde o útěk od něčeho.“

PhDr. Olga Jablečníková zase připomíná, že za nutkavým jednáním vždy stojí v pozadí úzkost a potřeba ji něčím utlumit. „Přirozená tendence naší psychiky k rovnováze nám velí zbavit se úzkosti tak trochu za každou cenu. Potíž je ale v tom, že pokud sáhneme k nějakému druhu rychlého řešení - dáme si panáka, zobneme neurol, koupíme si něco hezkého a drahého na sebe - dostaneme sice benefit v podobě krátkodobého zafungování, ovšem za nepřiměřeně vysokou cenu. Odvedeme sice na chvíli pozornost od své úzkosti, ale dlouhodobě můžeme uvíznout v patologickém vzorci.

Pokud nakupujeme, protože nás chlap našeho života podvádí, naše sebehodnota je na nule, špatně spíme a pomalu ztrácíme kontrolu nad svým životem. Postupem času přichází pocit viny a bohužel i to, co známe z látkových závislostí pod pojmem tolerance - to znamená, že pro dosažení původního účinku potřebujeme více a více drogy, více a více nakupovat,“ konstatuje PhDr. Olga Jablečníková.

Anketa

 

Dagmar Stehlíková, manažerka reklamní agentury, Hradec Králové:

„Na mém bankovním kontě mi nikdy delší dobu nevydrží žádné velké peníze. Řekla bych, že jsem naprosto ideální klient pro jakýkoli peněžní ústav. Přiznávám, že často utrácím úplně zbytečně. Mám ale naštěstí v sobě doposud záklopku, že dokážu utratit jen tolik, kolik budu schopna do určité doby na kreditní kartu zase vrátit. Kdybych kreditku neměla, tak bych ty peníze takhle bezúčelně nedokázala rozfofrovat.

Přiznávám, může za to moje nezodpovědnost, nicméně kreditka mi k tomu velmi výrazně nahrává. Čtvrtý notebook už jsem tolik nepotřebovala, ale protože jsem měla na účtu peníze, tak jsem si ho okamžitě koupila. Líbil se mi. Samozřejmě že po takovémto nákupu skoro vždy následuje hubené období, kdy mívám k dispozici například jen sto padesát korun, ale dokážu si i s touhle miniaturní částkou vystačit třeba tři dny. Jenže nesmím jet do velkého nákupního centra. To se musím udržet na uzdě.“

FOTO: fotobanka Profimedia

Dvě zákeřné stránky

Z vědeckých výzkumů v USA, např. ze studií dr. Elizabeth Edwards, profesorky marketingu na Eastern Michigan University, vyplývá, že shopaholismus má dvě zákeřné stránky:

1. nikdo vás před ním nevaruje. Naprosto dokonale to platí i u nás. Čekárny na poliklinikách jsou přeplněné letáky varujícími před braním tvrdých drog, před alkoholismem a před závislostí na nikotinu. O shopaholismu ani slovo;

2. když už se objeví první příznaky nezřízeného nakupování, je to na počátku společensky naprosto přijatelné! Zmíní-li se manžel v kruhu příbuzných, že jeho žena v poslední době nějak přehnaně utrácí za zbytečnosti, na 99 % uslyší odpověď: „Jen ji nech, každá ženská si občas potřebuje vyrazit na nákupy. To je normální.“

Co jsme objevili na internetu

Není to normální! Náš magazín Styl pro ženy našel na webu zarážející stránky, na nichž se jakési volné společenství maminek na mateřské vzájemně domlouvalo, kdy a kde se sejdou, aby šly společně nakupovat do velkých obchodních center. A to téměř každý všední den!

Z internetové diskuse jednoznačně vyplývalo, že zatímco dříve se podobné skupiny mladých maminek scházely na pískovištích nebo u prolézaček v parku, dnes je více než polovina jejich všedního dne věnována jen a pouze nakupování v nejrůznějších centrech a buticích. Z příspěvků rovněž bylo jasné, že spoustu zakoupených věcí před svými manželi raději vůbec nepřiznaly, jedna z účastnic dokonce radila ostatním, kam všude lze bezpečně schovat již patnácté tričko a dvacáté tenisky, aby doma na ně potom náhodně manžel nenarazil. (Výrazně to připomínalo stránky, na nichž si anorektičky navzájem radí, kam skrýt jídlo, které nesnědly.)

Kdo je ohrožený

„Většinou jsou nezřízeným nakupováním stiženy osamělé, někdy i vnitřně uzavřené, silně introvertní ženy, které mohou být třeba i vdané, ale jejich muž s nimi většinu dne ani většinu víkendu netráví. Vlastně si tady pacientky skrze chorobné nakupování řeší nějaké problémy. To, že potřebují další, třeba už čtyřicáté, černé lodičky - to si v příhodnou chvíli jen vsugerují,“ píše profesor Robert Lefever, doktor psychologie z amerického Kentu, v magazínu Live Science.

Navíc je zde zásadní rozdíl mezi muži a ženami. Muži většinou vběhnou do supermarketu pro určitou jednu věc. Když ji tam nenaleznou, odcházejí. Ženy však v těchto případech neodejdou z obchodu. Velmi často je tam zaujme něco jiného, co původně vůbec koupit nechtěly, prohlížejí si to a - nakonec jdou s nákupem k pokladně.

Ačkoli následky této poruchy mohou být velmi vážné a mohou pro postiženého znamenat minimálně destrukci rodinných a přátelských vztahů, shopaholismus je léčitelný. Nicméně je nutné, aby postižení vyhledali odbornou pomoc.

Při léčbě se mimo jiné zjišťuje, zda v patologickém nakupování nehrají významnou roli ještě další faktory - například dlouhotrvající úzkosti, neuróza, samota, těžko řešitelné partnerské problémy, začínající deprese…

Lékař potom může zvážit předepsání medikace ze skupiny antidepresiv, může pacientce doporučit změnu životního stylu. V těchto případech hodně pomáhá třeba východní relaxačně-meditativní cvičení, oblíbený sport, pravidelná fyzická aktivita, dlouhé a časté procházky přírodou apod. Velmi dobré výsledky zaznamenala i psychoterapie.

Sarah Jessica Parker

Herečka Sarah Jessica Parker nedokáže jít kolem obchodu s botami, aby alespoň jeden či dva páry nekoupila.

FOTO: fotobanka Profimedia

Zběsilé celebrity
Nálepku „shopaholička“ nosí třeba Victoria Beckham. Manželka britské fotbalové hvězdy utrácí za své oblečení přibližně 47 miliónů korun ročně! Za první rok manželství utratila ale něco přes 350 miliónů korun. Když se jí líbí nějaké šaty, je schopna koupit si je i v několika různých barevných odstínech.
Jennifer Lopez navštěvuje butiky nejslavnějších módních značek takřka každý den. A pokaždé si něco přiveze domů! O utracených částkách se odmítá bavit.
Hlavní představitelka Sexu ve městě, herečka Sarah Jessica Parker, je fanatik v oblasti bot. Jakmile zahlédne nějaké luxusní střevíce ve výloze, nakupuje jako smyslů zbavená. Nyní vlastní 120 párů bot! Nikdy prý nekoupila dámskou obuv, která by byla levnější než 9000 Kč.
Lindsay Lohan se ze shopaholismu dokonce už léčila. Údajně ale bez úspěchu. V roce 2009 utratila jen za nákupy šatů a kosmetiky 2 milióny korun.