O čem jste snila jako malá holčička? Čím jste chtěla být?

To jste mě překvapila. Nikdy jsem neměla úplně konkrétní představu, co bych chtěla dělat. To se samozřejmě měnilo s věkem. Ale od nějakých čtrnácti, patnácti let jsem se viděla někde v autobranži. Ani nevím, jak to vzniklo. Vždycky mě zajímala hezká auta, motory. Udělala jsem si i papíry na velkou motorku. To byly věci, které mě zajímaly.

Asi jste tedy nechtěla být baletkou, nebo princeznou.

Abych pravdu řekla, takové představy jsem úplně neměla. Ani si nevzpomínám, že bych měla ty dětské sny, že bych chtěla být třeba zdravotní sestřičkou, nebo učitelkou.

Šla jste si cílevědomě od těch patnácti let za svou představou, že budete pracovat v automobilovém průmyslu?

Úplně cíleně to nebylo. Snažila jsem se víc soustředit na studium a přitom jsem si založila menší reklamní firmu, která pro různé akce dodávala hostesky, nebo dělala podporu různým produktům v prodeji atd. A při této práci jsem se v podstatě náhodou dostala ke společnosti Porsche, protože jsem na pár akcích spolupracovala s Porsche Inter auto.

Pak mě oslovil generální ředitel. Zjistil si o mě více informací, např. že jsem psala diplomovou práci pro Mercedes Benz, což mu přišlo zajímavé. Také jsem ovládala němčinu, což bylo plus, protože Porsche je rakouská společnost. Našlo si mě to dřív, než jsem stačila cíleně pracovat na tom, aby mě někdo v autobranži zaměstnal.

Anna Gruberová

Krásná žena s krásným autem

FOTO: Ondřej Lazar Krynek, Novinky

Jak dlouho už ve firmě pracujete?

Jsem ve společnosti osmým rokem, což je docela dlouho.

Nemáte pocit vyhoření?

Ne, ne, ne. Naštěstí ne. Myslím si, že to je zejména z toho důvodu, že naše společnost rychle roste. Když jsem nastupovala, tak jsme měli ani ne 400 zaměstnanců a teď máme po celé České republice 750 zaměstnanců, což je velký rozdíl.

Jsem zodpovědná za PR a řízení lidských zdrojů (HR). Práce neustále přibývá, obměňuje se a jsou tam věci, které se dají dělat nově. Je to velmi zajímavé i proto, že naše společnost neustále roste a expanduje. Celých těch osm let mě to baví, přináší mi to stále nové zkušenosti, poznatky.

Je toho hodně, dokážete si doma vyčistit hlavu a odstřihnout se od práce?

Určitě se snažím. Jsem ten typ člověka, který se snaží v pátek večer vypnout a přes víkend pracovní věci neřešit. To jsou pro mě tabu maily i telefonáty, pokud není něco opravdu extra důležitého. Také se snažím každý rok dodržovat 14denní dovolenou bez mailu a bez telefonu.

Čtrnáct dní za rok je málo

Samozřejmě je to málo, ale dalších 14 dní si vyberu v průběhu roku. O víkendech se snažím odjet z Prahy. Hrozně ráda cestuji, takže si občas udělám prodloužený víkend, kdy v pátek už ani v kanceláři nejsem. Takže myslím, že jsem schopná vypnout a odpočinout si.

Máte čas na soukromý život? Přemýšlela jste nad tím, jak časem skloubíte práci a rodinu?

Uvědomuji si, že to bude ještě daleko náročnější. Už jsem nad tím uvažovala a doufám, že to půjde skloubit, že nebudu muset slevit ze svých pracovních nároků. Ale je pravda, že představy jsou vždycky trochu jiné, než je realita. Vím, že si moje kamarádky myslely, že až půjdou na mateřskou, tak si třeba dodělají vysokou školu a pak byly překvapené. Teď stále pevně doufám, že to skloubit půjde, protože bych i dál chtěla pokračovat v tom, co dělám.

Rýsuje se svatba?

Ne, to zatím ne. Nic takového na obzoru není.

Jako služební vůz máte Porsche. Jezdíte pokaždé novým typem vozu, to musí být příjemné? A fakt, že jste mladá, hezká žena, jistě přitahuje pohledy okolí...

To je pravda, je to určitě příjemné. Vozy prodáváme a máme tady i menší flotilu, která je k dispozici pro testování automoto novinářům. A i to spektrum vozů, kterými můžu jezdit, je určitě zajímavé. Jak motorizačně, tak na pohled. Řídím velmi ráda, takže si to vždycky užívám. Porsche je zajímavé stále. Po Praze, kde se jich prodá nejvíc, jich jezdí hodně. I přesto se chodci nebo řidiči ostatních aut po něm otočí.

Anna Gruberová

Fakt, že je jedinou ženou ve vedení firmy, za výhodu nepovažuje.

FOTO: Ondřej Lazar Krynek, Novinky

Dodržujete rychlost?

Snažím se.

Když sednete do takového sportovního auta, jde to se ukočírovat a nešlápnout na plyn?

Samozřejmě bych měla říct, že všichni rychlost dodržujeme. Ale také se snažíme ty vozy otestovat, co umějí. To ale děláme mimo normální silnice, aby nevznikl žádný problém, např. v Mostě na autodromu. Ale je pravda, že v silnějším voze máte tendence jet rychleji, protože vám přijde, že ta 130kilometrová rychlost není téměř ani cítit, a ani nemáte pocit, že jedete tak rychle.

Na to jsou dobré německé dálnice.

Přesně tak. Ale snažím se být opatrnější, protože řidičský průkaz mám jenom jeden. A ke svému povolání ho potřebuji.

Není vám líto, když třeba třikrát za rok vystřídáte služební auto a zvyknete si na něj, se s ním rozloučit?

Měla jsem to takhle ze začátku. Ale za těch osm let jsem si už zvykla, že v pondělí jedu domů jiným autem, ve středu také a v pátek zase jiným. Už mi to ani nepřijde.

Jaké auto máte zrovna teď?

V současné době tady máme Panameru 4 S v hezké hnědé barvě a pak ještě Cayenne hybrid.

Je to tak, že Porsche 911 si chodí kupovat muži, protože si tím plní dětský sen a ženy se zajímají o rodinná auta?

Nám zákaznice stále přibývají a to ve všech modelových řadách. A musím říci, že i stále více mluví do výběru rodinného vozu. Ženy do něj zasahují nejen co se týče barvy, ale i motorizace. Už rozhodují, co by v tom voze chtěly, či nechtěly. To dřív nebylo. Ten trend, že se ženy více zajímají o rodinné vozy a více nakupují, určitě máme.

Jako žena ve vedení jstev auto moto firmách velká výjimka.

Myslím, že žen ve vedení těchto společností v autobranži je určitě málo. Vidím to i z reakcí médií, nebo kolegů, kteří říkají, že to je super, protože takové pozice mívají většinou muži. Vnímám to i u nás ve společnosti, kde jsou téměř všechny manažerské pozice obsazené muži. Asi je to takové automatické, že jsou jim auta bližší.

Ženy máme dobře zastoupené u prodeje vozů. Máme i jednu raritu. Dámu – přejímací techničku, to nevím, že by v jiné společnosti bylo. Opravdu musím říci, že se výborně vyzná nejen v technických věcech, ale i velmi dobře komunikuje se zákazníky. A ti se po ní ptají, je oblíbená.

Hýčkají si vás mužští kolegové?

To jste mě zaskočila. Za těch osm let je to takový běh, že ani nestačím sledovat, jestli se ke mě chovají jinak než ke kolegům, nebo jestli si mě nějak zvlášť hýčkají, ale určitě si myslím, že ten tým to hodně vyvažuje. Včera jsme měli třeba jeden takový mítink, kde se sešlo vedení a všichni naši ředitelé z poboček a já jsem tam byla jediná žena - bylo tam kolem 15 - 20 mužů.

Nikdy jsem to nevnímala ani jako plus ani jako mínus. Jsem na to prostě zvyklá. Pro mě to je v podstatě první zaměstnání. Jsem tu od 22 let a ani nemám s čím srovnávat. Takže mi to nepřijde ani jako výhoda ani jako nevýhoda.