Jako byste se teď znovu narodila. Jaké máte plány na léto?

Těším se moc. I kdyby bylo velké vedro, vůbec mi to vadit nebude, přála bych si, aby teplé počasí vydrželo co nejdéle. Manžela, syna i mě čeká v létě odpočinek v zahraničí a to si vždycky užívám ze všeho nejvíc.

Je to fajn, když jsme spolu, a přitom můžeme klidně chodit po ulicích, povídat si, nakupovat a chodit do restaurací, aniž bychom se museli rozhlížet, zda nás někdo sleduje či fotografuje, aby zase napsal něco hodně výživného o tom, co si povídáme, co jíme a jak vypadáme.

Iveta Bartošová

Iveta Bartošová minulý rok v létě

FOTO: Michaela Feuereislová

Takže budete jenom odpočívat?

Samozřejmě budu i pracovat. Další velkou radost mi dělá příprava na natáčení nového alba, na kterém budou úplně nové písničky. Vyprávěla bych o nich hrozně ráda, ale jelikož jsem pověrčivá, mám z toho strach. Proto si to ještě nechám pro sebe, ale jak jich budu mít pár hotových, určitě prozradím víc.

Také se těším na přestavbu našeho domku. Možná že na to se těším úplně ze všeho nejvíc, protože mám ráda, když domov voní čistotou a novotou, když je všechno ještě nedotknuté a natěšené, až tomu lidé vdechnou život. Abych se cítila dobře, potřebuju kolem sebe pěkné prostředí a domov je samozřejmě místem ze všech nejdůležitějším.

 

Je to fajn, když v zahraničí můžeme chodit nakupovat i do restaurací, aniž bychom se museli rozhlížet, zda nás někdo sleduje či fotografuje.

Před nedávnem jste s manželem Jiřím Pomejem prodělali krizi. Jak jste se z ní poučili?

Asi byla důležitá, protože nás ve vztahu zase posunula dál. Mnoho jsme si už vysvětlili a vidíme, že v některých věcech jsme se mýlili oba. A za to, co jsme si řekli a pak nás to mrzelo, jsme se jeden druhému omluvili. Doufám, že příště budeme oba rozumnější, a to samé mi řekl i Jirka. Pro to, aby naše manželství bylo šťastné, udělám všechno, co bude v mých silách.

Co vlastně způsobilo vaše rozpory?

Jirka mi chtěl v dobré víře domluvit co největší počet vystoupení. Hodně toho nasliboval, ale časově to ani nešlo stihnout. Nebylo to v mých silách, a když z toho pak sešlo, vina byla na mně. Vždycky přišel s hotovou věcí a čím dál častěji jsem měla pocit, že úplně řídí můj život. Když přestal být mým manažerem, ukázalo se, že je to tak lepší pro nás oba.

Víte už tedy, jak manželskou krizi zažehnat?

Například mi moc pomohly vzpomínky na všechno krásné, co jsme spolu zažili, a také na to, jak jsem se do Jirky zamilovala. Zná to asi každý. Člověk je jako omámený a celý svět mu připadá nádherný. V poslední době jsem na tento svůj pocit vzpomínala často. Pomohl mi.

Nelitujete svého sňatku?

To v žádném případě. Naše svatba byla krásná a vlastně jsem si tím splnila svůj sen. Byla jsem šťastná, že k někomu budu patřit a že mi někdo dá své jméno. Chtěla jsem poznat, jaké to je říct někomu ano. Po tom touží každá žena, jenže tím nic nekončí, ale všechno teprve začíná.

Co bylo kromě svatby tím nejkrásnějším, co jste spolu zažili?

Určitě nikdy nezapomenu na první pusu u hřbitova v Čimelicích a na zásnuby v Dubaji. Z takových velkých okamžiků může člověk čerpat dlouho, ale pak jsou důležité i drobné radosti všedního života a na tom jsme začali také pracovat. Třeba včera mi Jirka přinesl krásnou kytici, respektive byla to jenom jedna květina, ale i tak mi udělala obrovskou radost. Na oplátku jsem mu pak udělala jeho oblíbenou večeři – ovarové koleno.

Krize se u vás dostavila přesně rok po svatbě, což byla trochu zvláštní oslava výročí…

Rok je kritická doba a řada párů ji ani nepřekoná. Věřím, že to je za námi.

Do formy ji dostal i kickbox, v němž teď možná překoná i svého syna.

Do formy ji dostal i kickbox, v němž teď možná překoná i svého syna.

FOTO: Michaela Feuereislová, ČTK

Jak to všechno snáší váš syn Artur?

Artík je pro mě na prvním místě, i když všemu ještě nerozumí, věřím, že se z našich chyb poučí. Je to chytrý kluk a dělá mi radost, i když už pomalu jde do puberty. Mezi muži mého života hraje naprosto jedinečnou roli a také je jediný, komu jsem ochotna tolerovat cokoli, v tom má proti ostatním ohromnou výhodu. Vím, že Jirka Artura miluje, a to samé platí i o Artíkovi. Oba jsou rádi, že jsme zase všichni spolu.

V bratislavském studiu zdraví a krásy, kde jste před nedávnem prodělala ozdravnou kúru, jste denně cvičila několik hodin. Pokračujete v tom i doma?

Jelikož čtu pravidelně české noviny a četla jsem je i v době, kdy jsem byla na Slovensku, vím, že se v souvislosti se mnou píše, že jsem teď radikálně změnila svůj životní styl, protože se konečně hýbu. Ale to vůbec není pravda. Já sportuji odjakživa. Už jako holka jsem dělala atletiku, závodně jsem lyžovala, a dokonce jsem chodila do sportovního gymnázia. Takže mi to cizí není, cvičila jsem vždycky.

Ostatně, každý z mých kolegů vám potvrdí, že bez fyzické kondice by se naše povolání neobešlo. Sport a pohyb patří k mému životu neustále, bez něj si neumím představit jeden jediný den. Před každým projektem i během přípravy na turné vždy tvrdě trénuju se svým osobním trenérem Karlem Tuháčkem i se svými tanečníky. Nabídku na šestitýdenní pobyt na bratislavské klinice, který zahrnoval právě i fyzická cvičení, jsem proto přijala moc ráda.

Prý jste podstoupila i lifting obličeje…

To určitě ne, šlo pouze o radiofrekvenční vypínání pokožky, a to nejen na obličeji, ale i na bříšku. Všem ženám to můžu jen doporučit. Byly to příjemné zkrášlovací procedury, ale především jsem cvičila nebo absolvovala různé druhy masáží a zábalů.

O fyzickou kondici se postaralo jedno fitness centrum, které mi poskytlo velmi profesionální trenéry aerobiku, spinningu, kardio fitnessu, boxu i společenských tanců. Teď se cítím opravdu báječně a myslím si, že takový pobyt je ještě lepší, než když člověk chodí k psychoanalytikovi. Mám v plánu pokračovat v tomto ozdravném a kondičním režimu až do září i doma.

 

Jirka vždycky přišel s hotovou věcí a čím dál častěji jsem měla pocit, že úplně řídí můj život. Když přestal být mým manažerem, ukázalo se, že to tak je lepší pro nás oba.

Dozvěděla jste se tam něco nového?

Nedá se říct, že bych zjistila něco, co jsem nevěděla. Všichni víme, co nám prospívá a co nám naopak škodí, ale někdy je v návalu práce a starostí těžké se zastavit a začít se o sebe starat. Tím, že si sami sebe nevšímáme, si škodíme nejvíc. Měla jsem příležitost o tomhle všem přemýšlet a řekla jsem si, že od teď na sebe budu hodná. Proč bych to měla věčně jenom očekávat od druhých, když si to mohu dopřát sama?

Ale tím nechci říct, že by na mě na Slovensku nebyli hodní. Právě naopak. Potkávala jsem tam samé milé a srdečné lidi a získala spoustu nových přátel, s nimiž se kdykoli zase ráda uvidím. Pořád beru Slovensko jako součást svého domova a jsem ráda, že na tom ani vytvoření hranice mezi našimi státy nic nezměnilo. Možná se dokonce máme raději. Denně jsem měla pokoj plný květin a květinu vám přece vždycky přinese jenom ten, kdo vás má rád.

Na Slovensku jste měla také velký úspěch v soutěži Let’s Dance, kde jste se svým partnerem Matěm Chrenem skončila na krásném čtvrtém místě.

Na Let’s Dance vzpomínám moc ráda, byla to bezvadná životní zkušenost. Bylo to pro mě něco nového, protože v tancích jsem ještě nesoutěžila, a jsem ráda, že jsem hned nevypadla a docela si to užila. Ostatně i to byl důvod, proč jsem si teď ve fitness centru domluvila tréninky společenského tance s reprezentantem Slovenska v latinskoamerických tancích Mariánem Sivákem, takže v tancování pokračuju.

Iveta Bartošová

Iveta Bartošová

FOTO: Michaela Feuereislová

Pilovali jsme pozice, choreografii a kroky, které jsem se naučila už předtím. Už dávno vím, že pohyb musí člověka bavit, nesmí být nudný a úmorný – tanec je v tomto směru naprosto ideální. Když to někdo umí, je to krása, poezie a velký kus umění. Za možnost, abych to díky soutěži okusila také, jsem vděčná.

Brzy chcete zase začít zpívat. Jaký vliv má na hlasivky celková kondice?

Hlasivky jsou sval, to ví každé malé dítě. Vlastně jde o nejjemnější sval v těle. S hlasivkami se musí zacházet doslova v rukavičkách, zvlášť když právě tenhle sval člověka živí. Potřebují odbornou péči a ukázněnost. Je potřeba o nich přemýšlet, vědět, co jim škodí a co jim naopak udělá dobře.

Kdy zazpíváte naživo?

Dva velké koncerty chystám na závěr roku. Jeden bude v Praze a druhý v Bratislavě. A pokud jde o moji další práci, kromě nového alba, které vydávám se svým staronovým hudebním producentem, budu stejně jako předtím jezdit po českých a slovenských městech a zpívat. Už se na to moc těším.

Loni na jaře jste získala cenu TýTý, což je ve vaší kariéře velmi cenná trofej…

Moc si jí vážím, protože předtím jsem ji naposledy držela před patnácti lety. A byla to právě i Jirkova zásluha coby mého manažera. Nějaký čas naše spolupráce přinášela úžasné výsledky, ale pak se to změnilo.

Mnozí vám často podsouvali závislost na alkoholu…

Takovou závislost jsem nikdy neměla, léčila jsem se z trojkombinace léků, které mi předepsala moje psychiatrička. To už je ale minulost. Teď se naopak snažím o sebe dbát po všech stránkách a jsem opravdu šťastná, že se mi to daří. Je to, jako by jeden život skončil a druhý právě začal. Je mi fajn, protože myslím jen na to hezké a jím zdravě. Když na to ale přijde, v létě si u táboráku klidně dám i buřta. Nic nechci hnát do extrémů.

Kdybyste si mohla vybrat, chtěla byste s pěveckou kariérou začínat raději v dnešní době?

Určitě ne. Mám krásné vzpomínky, které mi nikdo nevezme, ale byla to jiná doba a možná i lidé byli jiní. Dnes jde ve všem o větší peníze a podle toto se lidé také chovají. Profesních přání mám ještě spoustu, ale na prvním místě je pro mě stejně Artur.

Už několikrát jste byla obsazena do hlavní role v muzikálu, ale i když jste tvrdě zkoušela, hrála jste pak jen párkrát, nebo do konce vůbec. U Johanky z Arku jste před léty odzpívala jen pár představení a u Mony Lisy na premiéru nedošlo vůbec. Kupodivu jste nenaskočila ani do muzikálu Děti ráje. Jak to?

Bohužel mě hodně lidí rádo využívá a mně to vždycky dojde až pozdě. Prostě jsem naivní. Ráda pomůžu, ale často se to pak obrátí proti mně. Nedokážu být zlá a vypočítavá, ale slibuju, že se pokusím z toho poučit.

Iveta Bartošová, Sagvan Tofi a další herci z muzikálu Děti ráje

Iveta Bartošová, Sagvan Tofi a další herci z muzikálu Děti ráje

FOTO: Michaela Feuereislová


Souvisí to s tím, že jste celý život jednou nahoře a jednou dole?

Určitě. Asi ne náhodou se tak jmenuje i jedna z mých posledních písniček, která má název Nahoru a dolů. Líbí se mi, ale prožívat to na vlastní kůži je hrozné.

Jak jste spokojená se svým novým účesem? Vypadá to, jako by byl symbolem startu do nového života…

I tak se to dá říct. Osvobodit se od těch dlouhých vlasů pro mě byla velká úleva.

Co vzkážete svým fanouškům?

Mám vás ráda a slibuju, že si spolu ještě užijeme!