Stále více pacientů se dnes obrací k lékařům, absolventům klasické medicíny, kteří z nejrůznějších důvodů spojili svou praxi i s alternativními metodami léčby. Proč?

Neurologie a čínská medicína se krásně doplňují

„Podle mě je opravdu škoda, že se západní a východní medicína tak striktně oddělují,“ říká MUDr. Daniela Bláhová, která při své neurologické praxi aplikuje i akupunkturu a další metody čínské medicíny. „S akupunkturou jsem začala před dvaceti lety, těsně po ukončení školy,“ vzpomíná lékařka. Léčebné prostředky západní medicíny jsou podle ní sice nemalé a účinné, ale poměrně jednostranně zaměřené s velkým množstvím vedlejších účinků.

 

Nedávno jsem měla jednoho pacienta, který ke mně přišel s problémy s hučením v uších. U nás se léčí jen to hučení. Čínská medicína začne vyšetřovat, proč to tak je. MUDr. Daniela Bláhová

Proto začala hledat i jiné léčebné postupy. „Neurologie je jedním z mála oborů, kde má právě akupunktura jedno z výsadních postavení, protože neurologie nahlíží na člověka celkově,“ vysvětluje. A právě čínská medicína prosazuje celostní přístup k pacientovi, což podle paní doktorky může postupy západní medicíny obohatit.

Ušní akupunktura pomáhá proti alergiím a zlepšuje náladu.

Ušní akupunktura pomáhá proti alergiím a zlepšuje náladu.

FOTO: Petr Hloušek, Právo

Daniela Bláhová řeší u svých pacientů nejčastěji bolesti hlavy, problémy s páteří nebo psychosomatické potíže. Díky čínské medicíně se více zabývá příčinami potíží svých klientů. „Nedávno jsem měla jednoho pacienta, který ke mně přišel s tím, že má problémy s hučením v uších. U nás se léčí jen to hučení. Čínská medicína začne vyšetřovat, proč to tak je,“ říká Bláhová.

Východní medicína předpokládá, že za hučením v uších stojí onemocnění jater nebo ledvin. „Pacienta jsem vyšetřila pomocí pulsové diagnostiky, zjistila problémy s ledvinami a poslala ho na klasická vyšetření západní medicíny,“ dodává. Nemocnému diagnostikovali lékaři rakovinu v začátečním stadiu a začali ji léčit ozařováním.

Technika je někdy pomalejší

„Západní léky a léčbu svým pacientům samozřejmě nezakazuji, to by byla velká chyba, ale pomocí čínské medicíny se dá někdy diagnóza určit dřív, než to udělá západní diagnóza s ,těžkou‘ technikou,“ vysvětluje Bláhová.

Paní doktorka rozhodně neslibuje svým pacientům zázračné uzdravení za pět minut.
„Žijeme v době, která je výrazně stresová. Všichni chtějí vyléčit hned a včera už bylo pozdě,“ myslí si. Úspěšnost léčby svých klientů odhaduje na sedmdesát procent. „Někdy musím nemocnému říct už předem, že se mi ho nepodaří zcela vyléčit. Když se nám ale podaří zmírnit migrénu tak, že ji pacient místo jednou týdně dostane jednou za měsíc a místo tří dnů trvá jeden den, tak je to úspěch,“ vysvětluje Bláhová.

„Pacient musí počítat s tím, že akupunktura není ani antibiotikum, ani operace, která by všechno najednou zlepšila,“ dodává. Délka léčby pomocí vpichování jehliček do kůže může trvat jen pár týdnů, ale také několik let. Jedna návštěva stojí stovky korun. Za kúru, která čítá sedm až deset sezení, zaplatí pacient okolo tří tisíc. Kúra se dá samozřejmě opakovat podle závažnosti a délky nemoci nebo podle toho, jak si pacient akupunkturu oblíbí.

Číňané jsou posedlí jídlem

Podle Bláhové je to i dobrá psychorelaxace. „Část mých pacientů sem přijde třeba po delší době s tím, že jim léčba už chybí, berou to jako takovou drogu.“ Lékařce způsob východního myšlení zaimponoval natolik, že studuje univerzitu čínské medicíny a zaměřuje se i na její další obory - fytoterapii (léčbu bylinami) a sestavování správného jídelníčku.

„Akupunktura vám na rozdíl od všech ostatních metod léčby nic nevezme ani nedá, ale srovná vás. Pokud je třeba něco doplnit a pacient má - jak oni říkají - nedostatek energie jinu nebo jangu, je dobré nasadit bylinnou léčbu,“ vysvětluje Bláhová, která také často doporučuje svým pacientům cvičení a vždycky dietu podle čínských standardů.
„Číňané se stravují podle toho, jestli je strava chladná nebo teplá a v jakém je stavu. Jsou naprosto posedlí jídlem,“ dodává.

Diplom k vyléčení nestačí

Medicína z východu má v Evropě čím dál větší popularitu. Dá se ale bezpečně říct, které metody alternativní léčby jsou účinné a které ne? Prof. MUDr. Pavel Klener, Dr. Sc., proti různým metodám alternativní léčby veřejně vystupoval, než zjistil, že medializace problému nemá žádný efekt a že se lidé s vážnými zdravotními potížemi svěří do rukou podvodníků, kteří slibují zázračné vyléčení smrtelných nemocí, tak jako tak.

„Všechny metody alternativní medicíny nejsou zavrženíhodné. Ale jen pár jich je akceptovatelných. Samozřejmě pacient jako laik se v tom nemůže orientovat,“ myslí si Klener, který se v rámci své onkologické praxe setkal s případy, kdy se pacienti s nádorovými onemocněními dali do rukou nejrůznějším léčitelům, opustili konvenční léčbu, promeškali okamžik vhodného zahájení léčení a ztratili tak možnost uzdravit se.

Podle Klenera ani lékařský titul nezaručuje to, že lékař pacientovi doporučí alternativní terapii, která mu pomůže nebo alespoň neuškodí. „Jsou léčitelé, kteří v podstatě spolupracují s lékaři. Ti jsou schopni prospět. Druhá skupina jsou psychopati, kteří si myslí, že mají nějakou zázračnou moc, a třetí, největší skupina, jsou podvodníci. Ti hřeší na neštěstí druhých a tahají z nich peníze,“ říká Klener s tím, že léčitelé, kteří svým pacientům zakazují klasickou léčbu a léky, patří k těm nejnebezpečnějším. Na druhou stranu si profesor Klener myslí, že určité druhy alternativní medicíny můžou fungovat jako doplňková léčba.

Léčitelka jako motivace

MUDr. Lenka Gluvňová začala o možnosti věnovat se alternativní medicíně uvažovat po návštěvě léčitelky. „V druhém ročníku medicíny mě vzala jedna moje kamarádka za psychotroničkou. Z návštěvy jsem byla překvapená. Tenkrát jsem si poprvé říkala, co na lékařské fakultě dělám, když tady ta paní mi bez přístrojů říkala věci, které jsem vnímala jako pravdivé,“ vzpomíná Lenka Gluvňová.

 

Tenkrát jsem si poprvé říkala, co na lékařské fakultě dělám, když tady ta paní mi bez přístrojů říkala věci, které jsem vnímala jako pravdivé. MUDr. Lenka Gluvňová

Jako studentka si Lenka kupovala knihy o akupunktuře, ale opravdu se jí začala věnovat až po skončení školy. Na konci devadesátých let absolvovala kurz akupunktury. „Podmínky byly takové, že studium akupunktury povolovali lékařům, kteří měli atestaci v základním oboru,“ vysvětluje Gluvňová.

MUDr. Lenka Gluvňová předepisuje místo chemických léků bylinky.

MUDr. Lenka Gluvňová předepisuje místo chemických léků bylinky.

FOTO: Jan Handrejch, Právo

Zpočátku si ani nemyslela, že se akupunktuře bude věnovat profesionálně. Nejdřív zkoušela píchat jehly do svých příbuzných a známých. „Můj bratr byl dobrý pokusný králík, ale nemyslela jsem si, že mám dostatečnou praxi,“ říká Lenka Gluvňová.
Nakonec se ale okruh jejích klientů začal rozšiřovat o známé i pacienty z nemocnice, kde pracovala jako anestezioložka.

„Některým ležícím pacientům jsem zdarma nabízela kúru,“ vzpomíná Lenka, která teď už svou práci v nemocnici a praxi v Centru čínské medicíny zcela odděluje i proto, že její nadřízení nemají pro alternativní způsoby léčby pochopení.

Na cestě za poznatky jiných léčebných systémů se Lenka Gluvňová rozhodně nezastavila u čínských léčebných procedur. Při návštěvě Indie ji zaujala i čtyři tisíce let stará ajurvéda. Tradiční indickou medicínu odjela studovat do Nového Mexika. „Absolvovala jsem tam osmiměsíční denní studium, ale po návratu do Čech mi chyběl učitel. Po tak krátké době studia mi nepřišlo dobré provozovat praxi,“ konstatuje lékařka.

Vyléčila i sama sebe

Sama se pomocí čínské medicíny léčila, a právě proto alternativní léčbě věří - její zdravotní stav se následně zlepšil. „Na vysoké škole jsem měla úraz s páteří. Od té doby se mi stávalo, že jsem se probudila s hlavou na stranu a nemohla jsem s ní pohnout. Asi rok jsem chodila k čínskému doktorovi a dnes skoro nevím, co jsou to problémy se zády,“ říká lékařka. Léčba pomohla i s pocity únavy.

Doktorka Gluvňová vidí hlavní rozdíl mezi západní a východní medicínou ve způsobech léčení. „Evropská medicína se dobře potýká s těžkými infekcemi nebo život ohrožujícími stavy, jako jsou infarkt nebo následky autonehody. Naopak si někdy neumí dost dobře poradit s chronickými nebo funkčními onemocněními,“ myslí si Lenka Gluvňová.

Rozdíl je také v tom, že západní medicína přinesla důkazy o své účinnosti v podobě věrohodných studií. Účinnost čínské medicíny je prokázána jen částečně, a to se nedá mluvit o jiných alternativních metodách. I proto je jen těžko bude u nás hradit pojišťovna. Pokud vás tyto léčebné metody lákají, budete si je muset zaplatit.

Placení často posiluje odhodlání léčit se

Lékařka Vladimíra Strnadelová placení nevidí jako jednoznačné negativum. „Na jedné straně je mi líto, že musím od svých pacientů požadovat za léčbu peníze. Na druhou stranu jsem před založením kliniky celostní medicíny pacientům doporučovala věci, které by k jejich uzdravení přispěly, a oni to ani nezkusili,“ vysvětluje s tím, že pacienti, kteří za léčbu platí, jsou pevněji rozhodnuti se léčit. Dodržet pak třeba předepsaný jídelníček není tak velký problém a jejich stavu to prospívá.

Lékařka Vladimíra Strnadelová studovala mnoho druhů alternativní medicíny, nejvíce ji ale oslovují čínská medicína a léčebné účinky makrobiotické stravy.

Lékařka Vladimíra Strnadelová studovala mnoho druhů alternativní medicíny, nejvíce ji ale oslovují čínská medicína a léčebné účinky makrobiotické stravy.

FOTO: Petr Hloušek, Právo

Léčbou pomocí jiných metod, než je tradiční západní medicína, se zabývala už i její maminka. „Měla zdravotní problémy a zabývala se přírodními způsoby léčby. Léčila se s větším či menším úspěchem. Dnes už vím, kde dělala chyby,“ vysvětluje Strnadelová.
Když pracovala jako neuroložka a dělala v poradně pro mozkové příhody, nepřišlo jí, že západní prevence je dostatečná.

„Nestačilo mi, že lidé chodí na kontroly a hlídá se, jestli nemoc vznikla nebo nevznikla,“ vzpomíná. U neurologických pacientů začala s akupunkturou a poté i se studiem způsobu stravování.

Léčba na míru

„Zajímala jsem se o ně v souvislosti s cévními příhodami a zjistila, že správná strava může vyléčit spoustu nemocí,“ dodává lékařka s tím, že se kromě tradičního čínského způsobu stravování zabývá makrobiotikou i dalšími směry.

Během patnáctiletého fungování ordinace přírodní medicíny chodí k doktorce Strnadelové nejčastěji lidé s imunitními nebo zažívacími problémy, únavovým syndromem, astmatem, chronickými bolestmi hlavy a děti s atopickým ekzémem.
Lékařka se snaží každému namíchat léčbu na míru.

„Absolvovala jsem akupunkturu, byla jsem i na stážích ve světě. Studovala jsem homeopatii, dietologii, Bachovy květy a tak dál. Mám hodně kurzů a certifikátů, které mě opravňují tyto metody vykonávat,“ vyjmenovává doktorka, která se zabývá jen některými z oblastí, které vystudovala.

Podle Strnadelové nemá alternativní medicína v lékařském světě velkou odezvu a mnoho lékařů ji vyloženě zavrhuje. „Například ke mně chodí pacient s cukrovkou, jeho stav se zlepší, lékař ho pochválí, pacient mu řekne, že chodí sem, a doktor mu málem vynadá,“ uvádí případ z praxe.