Dorazí na minutu přesně. Dřív prý býval hodně nedochvilný, teď ale, jak říká, se snaží chodit včas. Opře si bradu o ruce. Po chvilce si prohrábne vlasy. Ale jen zlehka, aby nenarušil jejich tvar. Má je upravené přesně podle svého gusta. Však mu také po ránu trvá dvacet minut, než svou blonďatou hřívu učeše, natupíruje, nalakuje… Usmívá se. A to má tenhle jednadvacetiletý rodák z Košic za sebou propařenou noc.

Během SuperStar jste dával rozhovory jako na běžícím pásu. Proč mi teď trvalo přes měsíc, než jsem se s vámi domluvila?

Mám strašně málo času. A volá mi hodně novinářů, takže když jsem na Slovensku, dávám přednost slovenským médiím, když v Česku, tak českým. Jinak se to nedá.

Marta Jandová a Miro Šmajda na předávání cen Anno

Marta Jandová a Miro Šmajda na předávání cen Anno

FOTO: Michaela  Feuereislová

 

Dosud nemáte manažera…

A proč bych ho měl mít?

Třeba proto, abyste měl na některé věci víc času a nemusel ho ztrácet organizací.

S časem mi pomáhá asistentka.

Nějaká mladá pěkná slečna?

(úsměv) Zkušená zralá paní. Ta mi stačí. Navíc mám známé v byznysu, i právníky, když potřebuju poradit s nějakou smlouvou. Nejsem dítě. A mám to v hlavě celkem dostatečně uspořádané. Ve všem mám jasno. Tak proč bych se měl dohadovat s nějakým manažerem? Kdybych ho měl, třeba bych za dva měsíce zjistil, že to je na prd. Pak by byly zbytečné problémy, pošramotilo by se kamarádství…

S každým, s kým spolupracujete, musíte být zaručeně kamarád?

(zamyslí se) Ano. Je to lepší, protože můžete důvěřovat.

Kolik máte kolem sebe lidí, kterým naprosto důvěřujete?

Není důvěra jako důvěra. U každého to je jinak. U kamarádů, v lásce, v kapele, práci… A kolika lidem maximálně důvěřuju? Tak pěti.

Martin Chodúr a Miro Šmajda v superfinále Česko-Slovenské SuperStar

Martin Chodúr a Miro Šmajda v superfinále Česko-Slovenské SuperStar

FOTO: PRÁVO/Michaela Říhová

Zmínil jste lásku. Máte nějakou? Od začátku SuperStar jste ještě žádnou nepředstavil…

Nemám. Stále někde běhám a… (povzdechne si.) Novináři mi pořád nedají pokoj. Všechny trápí, proč Šmajda nemá holku. Protože pořád cestuju. A je málo takových, které by chápaly, že jsem neustále zaneprázdněný. Mám takový vnitřní pocit, že kdybych měl teď partnerku, zranil bych ji, byť neúmyslně.

Všichni muzikanti jsou rozlítaní. A pokud budete ke vztahu takhle přistupovat, asi ještě dlouho žádný mít nebudete.

Zatím jsem ještě nenašel ani tu pravou! Víte, já když se zamiluju, tak je to trochu průser!

Dáváte do toho všechno?

Ano! Plno věcí jde pak bokem. Kvůli lásce jsem schopný hodně obětovat.

Kdy jste byl naposledy zamilovaný?

Před rokem. Ale trvalo to bohužel jen dva měsíce. (posmutní)

Vaše city nebyly opětovány?

Přesně. Láska byla jen z mé strany.

Neurazíte se, když…

Neurazím.

Vždyť ještě nevíte, co chci říct!

Klidně do mě pojďte. Čím ostřejší otázky, tím lepší. (smích)

Víte, když ještě běžela SuperStar, tak jsem v jedné gay restauraci zaslechla, jak se o vás baví tři homosexuálové. Říkali: Šmajda? Ten je náš. A pokud ne, určitě je bisexuál.

(zarazí se) Tak já mám hodně kamarádů gayů. Nic proti nim nemám. A podle čeho tak vlastně usuzují? Že se starám o svůj zevnějšek? Každý si přece ráno vyčistí zuby, osprchuje se, upraví vlasy, jde na záchod… To jsou základní věci.

Autogramiáda finalistů Česko-Slovenské SuperStar - Mirek Šmajda

Mám hodně kamarádů gayů, říká Miro Šmajda

FOTO: Michaela Feuereislová

Říká se, že oni „svoje lidi“ poznají.

Tak to je bomba, že mě považují za jednoho z nich! Je to jejich názor.

Nevyvrátíte mi to?

Ať si klidně lidi o mně myslí, že jsem gay.

Vám by to nevadilo?

Absolutně ne. Vážně mi to je jedno. Každý má právo na svůj názor. Navíc já nemusím nic dokazovat. Ať jsou všichni na vážkách.

Stalo se vám někdy, že vás balil kluk?

Stalo. Ale v pohodě, může mi to jen lichotit.

Vrátím se k SuperStar, kde jste byl dlouho v roli outsidera. Jaký to je pocit, vyšplhat se až na výsluní? Připadal jste si vůbec vy sám jako outsider?

Ne! Absolutně ne. I když v médiích to tak bylo prezentované. I porota mě brala jako toho chlapce, který co nejdřív vypadne. Ale já byl uvnitř taktik. Nechtěl jsem hned na začátku ukázat v podstatě nic. Nepředvedl jsem chraplák ani vysoké polohy, nic z toho, čím jsem možná zaujal později. Taky jsem neukázal žádné šoumenství.

A co byste řekl téhle verzi. Když jste přišel do soutěže, zas až tolik jste toho neuměl. Castingem jste prošel díky své image. Věděl jste ale, že jen o té to není, a tak jste začal chodit na hodiny zpěvu. Váš pedagog, o kterém se říká, že používá velmi tvrdé metody, vás cepoval tak, že se nakonec dostavil úspěch. Vám se ale nelíbily povídačky o outsiderovi, který to dotáhl až na vrchol. Proto jste si vymyslel verzi o taktice…

(úsměv) Víte co? Za měsíc takového pokroku nedosáhnete. Nikdo by to nedokázal, i kdyby se postavil na hlavu a dělal nevímco. Navíc já jsem před soutěží zpíval čtyři roky s kapelou. A představte si, že přijdete do SuperStar a hned na konkurzu vybalíte Guns N’Roses nebo něco podobného. Pak přece už nic víc neukážete!

Miro Šmajda s moderátory Leošem Marešem a Adélou Banášovou v superfinále Česko-Slovenské SuperStar

Miro Šmajda s moderátory Leošem Marešem a Adélou Banášovou v superfinále Česko-Slovenské SuperStar

FOTO: PRÁVO/Michaela Říhová

Na castingu ale všechno stojí. Nesnaží se právě tam všichni ze sebe vydat to nejlepší?

Jasně.

Ale vy ne. Měl jste taktiku. Kde jste měl tedy jistotu, že budete postupovat dál a dál?

Žádnou jistotu jsem neměl. Byl to ode mě velký risk. Ale já nepotřebuju nikomu dokazovat, jestli to byla, nebo nebyla taktika. Přímým důkazem je, jak celá moje show postupně gradovala!

Dobře, už vás nechám. Koukám, že jste takový věčný pohodář, optimista.

(smích) To teda jsem. A taky flegmatik.

A co vás dokáže rozpálit?

Fronty v obchoďáku nebo když koupím meloun, na který se těším, rozříznu ho a je uvnitř bílý nebo růžový. To je fakt… (zatne ruku v pěst)

A jak mají obchodníci poznat, že není zralý?

Nevím, mají to nějak vyřešit! Pak mě taky vytočí, když mi zamrzne počítač! Prostě úplné maličkosti. (už se zase směje)

Řekněte, kde je teď o vás větší zájem? U nás, nebo na Slovensku?

V Česku.

Proč si myslíte, že o vás na Slovensku zas až tolik nestojí?

(zamyslí se) V Česku je rockovější scéna, i rádia jsou rockovější, požadavky jsou úplně jiné. U vás je větší zájem například o kapelu, o akustické vystoupení. Na Slovensku chtějí jen hraní na half playback, v obchoďácích. A já na half playback nezpívám, v obchoďácích taky ne. Proto dávám přednost Česku. Je tu víc klubů a víc možností k vystoupení. Navíc mi přijde, že je u vás jiný přístup k umělcům. Jako kdyby si jich lidi víc vážili.

Miro Šmajda na koncertě finalistů Česko-Slovenské SuperStar

Miro Šmajda to na koncertě finalistů Česko-Slovenské SuperStar rozbalil

FOTO: Michaela Feuereislová

A na jakých akcích vystupujete? Nikde jsem se toho nedopátrala, navíc nemáte webové stránky…

O svých vystoupeních informuju na facebooku. Zatím to stačí. Řeší to tak i všichni ostatní. Většinou zpívám po klubech nebo plesech, sportovních akcích… Ale dost si akce vybírám. Nabídek je totiž strašně moc.

Za kolik bych si vás mohla objednat?

To vám neřeknu. To je strašně individuální. Záleží na druhu vystoupení, jestli je to s kapelou, kolik písniček a podobně.

Dočetla jsem se, že výše vašeho honoráře za vystoupení je okolo šedesáti tisíc.

Vážně? Já zase četl, že devadesát tisíc. (tajemný úsměv)

Za kolik jste hrával, když jste ještě nebyl slavný?

Většinou zadarmo. Vždycky jsem muziku dělal pro zábavu. Ani teď peníze neřeším. A pořád nevím, co si mám za honoráře koupit. Spořím si je a možná si jednou koupím dům. Prostě mě moc neuspokojují. Na co peníze?

Nejste materiální typ?

Absolutně ne.

A snílek?

Ani ne. Jen mám jiné hodnoty.

Jaké?

Přírodu, kamarády, rodinu, lásku. A nemusí to být jen láska k ženě, ale k běžným věcem, ke všemu jinému.

Co ještě musíte ve zpěvu zlepšovat?

Je toho hodně. Hlavně jistotu. Už se to ale zlepšuje. Snažím se. Musím ovšem ještě opravdu hodně, hodně pracovat. Je mi jednadvacet a mám toho před sebou ještě dost.

V jednom rozhovoru jste se pozastavoval nad tím, že se lidi diví, když řeknete, že doma posloucháte Dvořáka. Mně na tom nepřijde nic zvláštního…

Mně taky ne. Ale komukoli to řeknu, tak odpoví: Ty? A vážná hudba? A co je na tom? Klasika je krásná muzika. Navíc je to základ. Od vážné hudby se odvíjí úplně všechno. Proto ji poslouchám a snažím se jí přijít na kloub.

Co si z ní berete?

Hlavně tu nadnesenost. Tou se inspiruju pro svou tvorbu. Právě ta nadnesenost v současné hudbě většinou chybí. Dnes se hodně muziky dělá jen jako produkt. Rychle nahrát, hlavně prodat a na shledanou. A muzikální stránka je dost zanedbaná. Jde jen o to, aby byla melodie, kterou by si všichni prozpěvovali, a je to vyřešené. Produkt je prodaný.

Co kromě klasiky si ještě doma pouštíte?

Třeba jazz, Enigmu. Nebo Sade. Ta je geniální, její muzika je neuvěřitelná! A víte, jak je to sexy, pustit si ji v autě?

Autogramiáda finalistů Česko-Slovenské SuperStar - Dominika Stará a Mirek Šmajda

Finalisté Česko-Slovenské SuperStar - Dominika Stará a Mirek Šmajda

FOTO: Michaela Feuereislová

Teď mě tak napadá, umíte noty?

Ne. Na co to potřebuju?

Jak skládáte písničky?

Hned si je nahrávám.

A muzikantům předložíte nahrávku, aby se to naučili z ní?

Ano. Je to tak jednodušší, protože hned znají aranžmá. Proč bych jim to měl ulehčovat notami? Ať makají. Je to lepší i pro ně… Přesně s tímhle mám problém, protože se spoléhají na tu partituru. Pořád musím někomu vysvětlovat, že… Kruci, ať si to naposlouchají! Nikdy jsem nepoužíval noty, tabulaturu, akordy. Tím pádem nemám teď problém vzít si kytaru a z fleku zahrát jakoukoli písničku. A tohle žádám i od svých muzikantů!

To jste přísný šéf!

Neumíte si ale představit, kolik to ušetří práce. Nahrávka ukáže přesné aranžmá, víte, co hraje kytara, druhá kytara, bicí, jaké je frázování. Tohle do not nedáte.

Takže jaký je podle vás předpoklad dobrého muzikanta?

Cítit, cítit, cítit, a nic jiného.