Chlapci a muži na Velikonoční (nebo také Červené) pondělí chodí od domu k domu, aby "vyšlehali" dívky a ženy. Původem pohanská tradice mrskání dívek má paradoxně poetický význam. Muži tak o dívku prostě projevují zájem. Vyšlehání proutkem, pomlázkou (tatarem), vařechou či jalovcem má ženám zaručit mládí, krásu, zdraví a plodnost. Na Moravě koledníci dívky navíc polévají vodou a není výjimkou, že je dívka rovnou vymáchána v potoce nebo ve vaně. Oblíbené je i stříkání nepříliš voňavými parfémy s prošlým datem spotřeby.

Někde je zvykem, že se po poledni či na druhý den úlohy otočí a na mrskačku chodí ženy.

Chlapci si výpraskem obvykle vykoledují sladkosti, pentli na tatar, slivovici, drobné pohoštění či nejčastěji barvené vejce - kraslici.

Vejce bylo od nepaměti magickým předmětem. Symbolizovalo plodnost a často se mu jako zdroji života přisuzovala i nadpřirozená moc. Barvení vajec je staré více než pět tisíc let. Známé je z Číny. Ve spojení s lidovou tradicí je zvyk zdobení vajíček doprovázený řadou obřadů a pověr. Vejce něco skrývá, je jako zamčený hrob, ve kterém je přesto ukryt život. Tady je zřetelné symbolické spojení se zmrtvýchvstáním Ježíše a s křesťanskými Velikonocemi.

V Česku se vejce nejčastěji zdobí kresbou voskem či barvou, barvením, batikováním, gravírováním, leptáním kyselinou či polepováním. Nejčastěji používanou barvou je od prvopočátku červená.

Češi si na tradice potrpí

Více než polovina Čechů si myslí, že je důležité dodržovat tradiční hodnoty a zvyky. Opačného názoru je pouhých jedenáct procent. Celá třetina nemá vyhraněný názor. Vyplynulo to z průzkumu společnosti Median, který probíhal od loňského června do prosince a zapojilo se do něj celkem 7525 osob. Obecně tradice ovlivňují spíše ženy a starší lidi.

Velikonoční tradice se různí jak v jednotlivých zemích, tak i v regionech. V mnoha zemích západní Evropy se například o vajíčka vůbec nekoleduje. Děti je pouze hledají ukrytá v domě či na zahradě. Proto Rakušan či Nizozemec často jen nevěřícně zírá, když mu popisujete, že u nás na velikonoční pondělí vyrazí tisíce malých chlapců na koledu, aby ze sousedek stužku, vajíčka či drobné sladkosti doslova vymlátili.

I kvůli častému popíjení alkoholu bývá závěrečný velikonoční den každoročně spojován s dopravními nehodami. Loni se stalo celkově o velikonočních svátcích 753 nehod, které si vyžádaly 15 lidských životů. Nejvíc smrtelných úrazů na Velikonoční pondělí zaznamenala policie v roce 2002, kdy zahynulo osm lidí, uvedla ČTK.