Herec Daniel Day-Lewis: Každého chlapa děti změní

„Pominu to, že neumím zpívat, ale hlavně se nám to nehodilo doma. Moje žena Rebecca právě dokončovala režírování filmu Soukromé životy Pippy Lee v americkém Connecticutu, kde jsme se s dětmi na tři měsíce usadili, takže jsme o dalším stěhování nechtěli ani přemýšlet. A mně se po dramatu Až na krev (2008) ještě nechtělo do práce. To by ale režisérem Nine nesměl být Rob Marshall. Ten by opravdu umluvil mrtvého. Byl to předem ztracený boj,“ směje se dvaapadesátiletý Daniel.

A tak, i když režisérovi opakoval, že jedinou zkušenost se zpíváním má jako kluk ve sboru v irském kostele, a nabízel mu za sebe jiná herecká jména, Rob trval na svém. Nezapomněl Danielovi zdůraznit, že pro film získal i slavnou Sophii Lorenovou a Judy Denchovou a ještě k tomu přihodil další čtyři hollywoodské krásky. Nakonec tedy výzvu ztvárnit slavného italského maestra Guida, kterého ve Felliniho původní klasice 8 a půl hrál Marcello Mastroianni, Daniel přijal.

„Na rozdíl od mých samotářských postav jsem byl neustále obklopen úžasnými herečkami – na sólo se Sophií nezapomenu do smrti. Role mě vtáhla do světa, který jsem jako herec neznal. A myslím si, že každý, kdo dělá tvůrčí práci, se ve středním věku sám sebe ptá, jestli může ve své profesi ještě něco nabídnout. Měl jsem proto strašné obavy, jestli to zvládnu, ale nakonec na mě ten strach paradoxně působil jako afrodiziakum,“ přiznává.

Podle kritiků se role zhostil s bravurou sobě vlastní. „Jeho Guido Contini mluví a zpívá s výrazným italským přízvukem, čímž dokáže bavit diváky po celý film, v hudebních číslech je sice znát, že není rodilým zpěvákem, to ale vynahrazuje teatrální artikulací,“ psali pochvalně.

„Pravda je, že kdybych neuměl obstojně italsky, tak bych na Guida nekývl, to byla výhoda pro obě strany,“ dodává herec, o kterém se ví, že je perfekcionista, že se pokaždé tak hluboce ponoří do role, že se z ní dlouho nemůže vzpamatovat.

Když se učil psát nohou pro roli ochrnutého irského umělce v dramatu Moje levá noha, zlomil si dvě žebra, před natáčením Posledního mohykána žil nějakou dobu sám v lesích a naučil se dělat kánoe.

Aby zvládl co nejlépe tyranského naftaře ve filmu Až na krev, četl měsíce stohy korespondence z období ropné horečky. Na Danielovo zapálení pro roli vzpomíná i Martin Scorsese, se kterým si Day-Lewis zopakoval spolupráci v Gangách New Yorku.

„Je nesmírně tvrdohlavý. Byl nastydlý, ale dál hrál řezníka Billa Cuttina jen v tenkém dobovém plášti. Pak musel brát antibiotika.“

I Rebecca, která ho režírovala v Ostrově samoty, s ním má stejné zkušenosti. „Na dobu natáčení se od nás prostě odstěhoval a žil sám jako poustevník, stejně jako ústřední hrdina,“ vzpomíná.

Daniel přiznává, že je těžký introvert, a proto ani ve škole nepatřil k nejoblíbenějším žákům. Vyrostl v Londýně, kde ho považovali za outsidera, protože byl po otci napůl Ir a po matce napůl Žid. A tak místo toho, aby se stýkal s vrstevníky, žil sám se svým bohatým vnitřním životem, ovlivněným bujnou fantazií. Už samotná skutečnost, že vyrůstal ve stínu známého otce, slavného irského básníka Cecila Daye-Lewise, ho svým způsobem poznamenala.

„Byl jsem na něho sice nesmírně hrdý, ale současně to ve mně vyvolávalo plachost. Na dobu dospívání ale přesto vzpomínám rád. Otec s námi trávil hodně času u příbuzných v Irsku, a to mě naučil milovat,“ prozrazuje anglický herec, který má i irské občanství.

Skoro sto devadesát centimetrů vysoký Daniel nikdy neměl nouzi o ženy a dokázal, že má dobrý vkus. Chodil například i s Julií Robertsovou a Winonou Ryderovou. Na začátku devadesátých let žil pět let s půvabnou francouzskou herečkou Isabellou Adjaniovou, se kterou má třináctiletého syna Gabriela. V devětatřiceti se při natáčení filmové adaptace hry Arthura Millera Čarodějky ze Salemu zamiloval do jeho dcery Rebeky. Léto prožili na otcově farmě v Connecticutu a od té doby jsou spolu. Mají jedenáctiletého Ronana a sedmiletého Cashela.

V roce 2002 si koupili byt i v New Yorku na Manhattanu, ale do Evropy se s dětmi často vracejí. Na syny je Daniel pyšný. Také pro něj není problém vyměnit natáčení za hlídání ratolestí. „Měl jsem je dost pozdě. A každého chlapa, i když to nepřizná, děti změní. Mě otcovství zcela uchvátilo.“