Hlavní obsah

Tlumočení slavným může být zábava, ale i spousta odříkání

Právo, Zuzana Musálková

Chtěli jste si potřást rukou třeba s Barackem Obamou? Strávit odpoledne se svou oblíbenou hvězdou nebo někým z Hollywoodu? Tlumočníci jsou lidé, kterým se tyto sny plní. Že jsou ovšem tato setkání spíš náročnou povinností než zábavou, je zřejmé.

Foto: Petr Machan , ČTK

Tlumočení jediné soukromé schůzky, kterou Barack Obama během své dubnové návštěvy České republiky absolvoval, považuje Helena Markusová za velkou čest.

Článek

„O tlumočení rozhovoru s Barackem Obamou mě požádal Václav Havel. Taková nabídka se pochopitelně neodmítá,“ říká Helena Markusová, která si se mnou smluvila schůzku na své chatě.

Přestože mě přivítala v domácím oblečení, působila dojmem upravené a distingované dámy a z korektního způsobu jejího vyjadřování bylo jasné, že je zvyklá pohybovat se v nejvyšší společnosti. Tlumočení jediné soukromé schůzky, kterou Barack Obama během své dubnové návštěvy České republiky absolvoval, považuje za velkou čest.

Kabinka na simultánní tlumočení

Helena Markusová je jako zaměstnankyně americké ambasády zvyklá pracovat se špičkovými světovými státníky, a pokud dává rozhovory o své práci, musí ambasádu požádat o svolení. Vzhledem k závažnosti některých jednání je vázána tajemstvím a nic z jejich obsahu nemůže prozradit.

„Samozřejmě že pro mě není problém nehovořit o tom, co si státníci mezi sebou povídají. Profesionál si něco takového přece nemůže dovolit,“ říká vitální paní Markusová. O zážitky ze setkání s americkým prezidentem se ale podělit mohla.

„Jistěže jsem měla respekt ze setkání s těmito dvěma významnými státníky – jak s Václavem Havlem, tak s Barackem Obamou,“ říká. „Během rozhovoru ze mě úplně spadla tréma. Byla to bezprostřední rozmluva, při které jsem se cítila, jako bych mluvila s úplně normálním člověkem. Barack Obama je neuvěřitelně příjemný – pokud s vámi hovoří, dívá se vám do očí a neusmívá se jen ústy, jak to často Američané dělají, ale směje se i očima,“ dodává.

Helena Markusová se nevěnuje jen překládání

„Na ambasádě pracuji jako politický specialista. Zabývám se hlavně lidskými právy, extremismem, etnickými menšinami, obchodováním s lidmi a pod. Podílím se na vytváření zprávy o lidských právech,“ dodává.

K nejdůležitějším schopnostem tlumočníka patří udržet pozornost po celou dobu jednání a také schopnost pohotově reagovat. „Pokud tlumočím, lépe mi vyhovuje, když mohu vidět na oba partnery, protože nemám nejlepší sluch a sluchem všechno ani zachytit nemůžete, ale pokud vidíte na ústa, můžete si ledacos doplnit,“ říká Markusová.

Pracovně se s Václavem Havlem setkala už několikrát během návštěv amerických diplomatů. Práce pro exprezidenta má podle ní svá specifika.

„Tlumočit pro pana prezidenta opravdu není problém, protože hovoří velice dobře anglicky. Je ale rád, když je u něj během hovorů se zahraničními státníky někdo, kdo zná jazyk profesionálně, pro případ, že mu vypadnou slovíčka. Převezmu to za něj jen v případě, kdy je už unavený nebo chce přesný výraz,“ říká.

Přestože je Helena Markusová zvyklá na stresové situace a při setkáních s nejvýznamnějšími světovými státníky si musí zachovat jak profesionalitu, tak pohotovost, říká, že na simultánní tlumočení by si nejspíš netroufla. „Před kabinkou mám respekt, vlastně nevím, jestli bych to zvládla,“ dodává.

Opravdové hvězdy a opravdu významné osobnosti bývají většinou zdvořilí a skromní lidé
Dana Hábová

Danu Hábovou tlumočnická kabinka naopak proslavila

Televizní diváci mohli její hlas slyšet v devadesátých letech u přenosu války v Perském zálivu. Přestože tlumočení může být jistě velmi stresující zaměstnání, Daně Hábové se, podle jejích slov, daří stresu vyhýbat. „Trémě se můžete vyhnout hlavně tím, že se nepouštíte do něčeho, co vám nejde. A také přípravou. Například při tlumočení televizního přenosu pocty Michaelu Jacksonovi je samozřejmostí nastudovat aspoň ve stručnosti jeho životopis,“ dodává.

Dana Hábová je jako doma i ve společnosti zahraničních celebrit. Ráda vzpomíná třeba na Gregoryho Pecka, Paula McCartneyho a Roberta Fulghuma. „Všichni byli velice příjemní a měli smysl pro humor,“ říká. Její nejoblíbenější zahraniční osobností je ale slavný Monty Python – Terry Gilliam. „Potkala jsem se s ním myslím už čtyřikrát. Naposledy začátkem srpna v Praze na Festivalu nad řekou. Jsem ráda, že jsem si ho užila jako tlumočnice i jako spřízněná duše,“ říká Dana Hábová.

Foto: ČTK

Překladatelka Dana Hábová ráda vzpomíná třeba na Gregoryho Pecka, Paula McCartneyho a Roberta Fulghuma. „Všichni byli velice příjemní a měli smysl pro humor,“ říká.

Profesionální tlumočník může za den práce získat honorář v řádech několika tisíc korun. Horní hranice bývá kolem deseti tisíc korun. „Tlumočníci nemají v některých obdobích roku příliš mnoho práce, takže z toho, co vyděláte na jaře, často žijete i v létě,“ říká Dana Hábová.

Tato profese patří mezi svobodná povolání, a shánění zakázek je její součástí. Nejprestižnější agenturou, která profesionální tlumočníky sdružuje, je Asociace konferenčních tlumočníků. Má zhruba pětasedmdesát členů, kteří překládají do různých jazyků.

„Mnoho skvělých tlumočníků pracuje také v Bruselu nebo nejsou členy naší asociace,“ říká Dana Hábová, která k Asociaci konferenčních tlumočníků patří.

Klukovský sen

Nejspíš každý teenager sní o setkání se svou oblíbenou hvězdou, ale jen některým se to nakonec podaří. Šestnáctiletému Tommymu Jayovi hvězdy přály při příjezdu amerického rappera Xzibita na letošní ročník festivalu Hip Hop Jam.

„Vždycky jsem byl Xzibitovým fanouškem, sledoval jsem Pimp my ride (pořad na MTV – pozn. red.) a mám naposlouchaná jeho alba,“ říká mladík, který při rozhovoru používá ještě víc anglických slov, než je u dnešních náctiletých běžné.

„K možnosti tlumočit tomuhle rapperovi jsem se dostal v podstatě náhodou. Před nějakou dobou jsem se seznámil s jiným americkým rapperem žijícím tady v Česku, Nironikem, a jeho manažerem Daliborem Frankovičem. Přišel jsem na Nironikovu autogramiádu, a protože umím dobře anglicky, povídali jsme si dvě nebo tři hodiny.“

Tommy se nikdy předtím s profesionálním tlumočením nesetkal. „Tlumočení pro Xzibita mi nabídl Dalibor. Nikdy jsem nic takového nedělal, ale pokud je člověk bilinguální jako já, tak se s tlumočením a překládáním setkává často v běžném životě.“

Kromě velkého počtu anglických slov je v Tommyho projevu slyšet přízvuk a občas si trochu plete českou gramatiku. Tommyho rodiče se přestěhovali z USA do Prahy v roce 1995, byly mu tehdy dva roky.

„Chodil jsem tady do anglické školky a česky jsem vlastně vůbec neuměl. Rodiče se chtěli během několika let přestěhovat zpátky do Států, i když máma je Češka. Až když mi bylo asi jedenáct, tak se rozhodli, že tu zůstanou,“ vysvětluje. Tommy bere setkání se svou oblíbenou hvězdou jako zážitek.

„Tlumočení na festivalu Hip Hop Jam nebyla placená práce. Dostal jsem volný vstup s možností vstupu do backstage. V podstatě jsem i pomáhal s věcmi, které jsou nutné při organizaci. Odnosil jsem třeba i několik beden časopisů,“ dodává.

Patois – jazyk, kterým nikdo nemluví

K tomu, abyste se mohli stát tlumočníkem, potřebujete perfektní znalost angličtiny nebo jiného světového jazyka. Jenže co když spolupracujete s lidmi, jejichž jazyk se v českých jazykových školách nenaučíte?

Verzi angličtiny používané na Jamajce se říká patois. Je to vlastně mix několika jazyků, které používali Evropané v Karibské oblasti. „Jediný způsob, jak se můžete jamajskou angličtinu naučit, je poslouchat písně jamajských interpretů a snažit se pochopit, o čem zpívají,“ říká DJ a producent Lukáš Kolíbal.

Má svůj rozhlasový pořad o reggae a pracuje jako producent hudebních akcí. Stará se o reggae a soulové hudebníky, kteří k nám přijedou během letních festivalů nebo mají samostatná vystoupení.

„Moje práce mi dává hlavně to, že se setkávám s hudebníky, kteří dřív hráli na festivalech pro půl miliónu lidí a jejichž muziku jsem léta poslouchal,“ říká Lukáš.

Ať už se ale jedná o světového politika, osobnosti Hollywoodu, hudebníky nebo rappery, všichni jejich tlumočníci se shodují na tom, že opravdové hvězdy a opravdu významné osobnosti bývají většinou zdvořilí a skromní lidé.

Reklama

Související témata:

Související články

Žena, která sklízí úspěchy mezi „ajťáky“

Kdyby někdo na střední škole řekl Štěpánce Kovaříkové, že bude manažerkou v počítačovém prostředí, považovala by to za nemožné. I nemožné se ale občas stane...

Výběr článků

Načítám