Předloni jste získala bronzového slavíka, vloni stříbrného. Půjdete-li tímto tempem, zlato vás do roka nemine. Jste na to připravená?

Jenže ten bronzový přišel až asi po patnácti letech (směje se), takže to tempo není tak závratné.

Jste připravená i na nevraživosti, které by se na vás v takovém případě snesly?

Je to naopak. Před deseti lety jsem se celkem často setkávala s tím, že mi takoví ti radilové chtěli říkat, s kým mám pracovat a s kým ne. Neposlouchala jsem je. Dělala jsem s lidmi, kterým věřím. A pracujeme spolu pořád. Když něco funguje a baví vás to, je to výhra. Lidská i pracovní. Teď, když přišel stříbrný slavík, ty nevyžádané hlasy všeználků utichly. Pochopili asi, že musí hledat někoho jiného. Někoho, kdo je bude poslouchat.

Lucie Vondráčková a Jiří Mádl

.: Lucie Vondráčková a Jiří Mádl
FOTO: archiv Česká televize

Panuje v českém šoubyznysu hodně nevraživosti?

Nevím. Podle mě si má každý hledět své práce, chovat se slušně a nechat druhé dýchat. Zpěvačka prostě buď má dobrou písničku, nebo nemá. O nic jiného nejde. Když ji totiž nemá, tak může dělat třeba salto mortale a nic se nestane.

Jak se vypořádáváte s negativní kritikou?

To závisí na tom, od koho je. Pokud od toho, na kom mi záleží, tak můžu vnitřně sice vyletět z kůže, ale počítám v duchu do deseti a pak se ukáže, že měl třeba recht. Potom tu věc se skřípáním zubů opravím a výsledek je často mnohem zajímavější, než byl. Ale když vám třeba do výběru písniček nebo textů chce mluvit někdo jen proto, že ho baví vlastní pocit důležitosti, tak je mi to dost fuk. Jen mě i po těch letech překvapuje, kolik lidí si myslí, že jejich názor všechny okolo zajímá.

Lucie Vondráčková získala další ocenění.

.: Lucie Vondráčková získala další ocenění.
FOTO: Korzo

Jak jste oslavila stříbrného slavíka?

Po svým. Byla jsem nemocná, tak jsem hned z Ambassadoru upalovala domů. Nadělila jsem si super speciál balení všech dílů Dobrodružství kriminalistiky a vyřizovala sms.

Nedávno jste navíc vyhrála i Desku roku v kategorii zpěvačka za nejprodávanější CD Fénix. To je jeden úspěch za druhým.

Mám opravdu radost. Znamená to, že si tuhle desku nacházejí posluchači. Že si o ní řeknou mezi sebou, i když ji neslyší hrát z rádia na každé stanici. Moc si toho vážím a Fénixovi to přeju.

V novém českém filmu Labyrint hrajete novinářku. Dovedete si samu sebe představit v roli zpovídající? Co by vás na lidech nejvíc zajímalo?

Vždycky jsem se na něco vyptávala. To mi zůstalo. Radši poslouchám, než mluvím. Nedávno mi jedna stará paní vyprávěla, že kdyby mohla vrátit čas a byla znovu mladá, určitě by nechodila bosa. Raději by si našetřila na boty. To jsou takové důležité drobnosti, co někdy vypadají nedůležitě. Natáčení Labyrintu bylo ohromně zajímavé a moc se na něj těším.

Lucie Vondráčková a Michal Dlouhý v dramatu Othello

.: Lucie Vondráčková a Michal Dlouhý v dramatu Othello
FOTO:  Česká televize

Ve svých osmadvaceti jste složila doktorát z kulturologie. Máte ještě kam mířit dál?

Vždycky si něco najdu. Učíte se jazyky a čím víc do nich pronikáte, tím víc toho taky zapomínáte. Pořád je, co se dozvídat. Záleží taky na tom, jaké potkáte lidi a jak vás obohatí.

Na jaké téma jste psala rigorózní práci a proč jste si je vybrala?

Udělala jsem hloubkový ponor do historie české a slovenské filmové pohádky. Bylo to celkem dobrodružné, protože tenhle žánr u nás naprostý fenomén a vždycky mě zajímal. Antropologický, psychologický i sociologický pohled na věc. Všechno bylo zajímavé.

Neustále se zdokonalujete. Prozraďte, co vám naopak nejde nebo co vás nebaví.

Lyže. Vysvobození z toho neelegantního utrpení pro mě přišlo až se snowboardem. Je překrásné, když někdo sjede sjezdovku na lyžích s nohama krásně u sebe, rychle jak vítr a přitom jakoby nic. Já ale vždycky spíš připomínala náhodnou kulku.

Kolem vaší osoby se vznášejí dvě tabu: vaše teta, se kterou nemluvíte, a přítel, kterého nemáte. Co na ně obvykle říkáte?

Že na ně nic říkat nebudu.

Jako mladá a nezadaná jste pod drobnohledem, co se týče partnera. Vztah s Tomášem Vernerem je tedy už definitivně minulostí?

Ten nikdy nebude minulostí. Na to si příliš rozumíme. Ale prostě někdy netrefíte správné načasování.

S kým teď trávíte nejvíc času?

S kamarády, s rodinou a v divadle v partě lidí, která hraje Touhu. Tam je mi dobře.

S bývalým přítelem Michalem Dlouhým jste hráli na Hradě Desdemonu s Othellem. Bylo pro vás těžké zachovat si při škrcení čistě profesionální přístup?

Profesionální? Když vás někdo škrtí, tak je to přece prudce osobní záležitost. Jen tak někomu takovou delikátnost nedovolíte (směje se). S Michalem jsme hráli už v několika hrách v Rokoku. Při hraní Na dotek jsme se tenkrát zrovna rozcházeli, takže Othella s Desdemonou už nemohlo nic překvapit. Byla jsem ráda, že Othella hrál zrovna Michal. Mám takový pocit, že jsem ho snad i doporučila. Přišel mi nejlepší.

Jiří Vondráček A Hana Sorrosová jsou pro Lucku rodinným zázemím i inspirací

.: Jiří Vondráček a Hana Sorrosová jsou pro Lucku rodinným zázemím i inspirací.
FOTO: Michaela Feuereislová

Čím nutně musí oplývat muž, aby vás zaujal?

Ničím nutně. V tom jsem tolerantní.

A co mu neodpustíte?

Nerada nechávám někoho čekat a nerada čekám.

Od Snowboarďáků prý kamarádíte s Jirkou Mádlem. Je to tak?

Byl mi sympatický už první den natáčení. To si prostě s někým sednete na první dobrou. Maká na sobě, učí se jazyky, cestuje, myslím, že docela čte a nedělá ze sebe něco, co není. Vždycky ho ráda vidím.

Proč si rozumíte?

Máme podobný smysl pro humor. A je to jeden z mála lidí, kteří hned pochopí, kdy si dělám srandu a kdy mluvím vážně. Což někdy u mě není jednoduché ani pro mě (směje se). Sešli jsme se ještě ve filmu Bathory Juraje Jakubiska.

Lidé vás znají jakou milou, pilnou, hezkou, vlídnou. Kdy se ve vás projevuje rebelka?

Zrovna nedávno jsem byla v takové svízelné situaci. Příliš jsme v divadle pracovali a pilovali detaily. A už toho na mě bylo nějak moc. Dlouho bez spánku a tak. Měla jsem trochu vztek a potřebovala jsem dát hlavu pod studenou vodu, abych se uklidnila. Nebo prostě být chvilku sama a zjistit, proč jsem se nechala tak vytočit. Pak většinou zjistím, že to není chyba někoho druhého, ale že je to čistě moje věc, se kterou se mám poprat.

Sem tam potřebuju samotu, dlouhou procházku, do uší Vivaldiho a jsem zas v pohodě.

Lucie Vondráčková

.: Lucie Vondráčková
FOTO: Michaela Feuereislová

Když se takhle vytočíte, křičíte?

Ne. Nezvyšuju ani na nikoho hlas. To mi nejde. Ve zpěvu a na jevišti mi to stačí bohatě.

Připadá mi, že odpovídáte velmi trpělivě. Které situace vás dokážou vytočit a trpělivost z vás padá?

Když vidím, že někdo ubližuje dětem a zvířatům. A když to všichni kolem vědí, jenže podle zavedených norem se musí šíleně dlouho čekat a všechno prověřovat, než se konkrétní případ začne řešit. To bych snad i řvala! A mám známou, která v takových chvílích hází židlemi.

Momentálně jste nemocná. Šijou s vámi čerti, nebo u vás převládá slastný pocit, kdy máte chuť se jen zavrtat s knížkou do postele a podřimovat?

Už jsem se z toho vybabrala. Jsem jako kočka. Spousta lidí mi volala, jestli nechci s něčím pomoct. Přinést ovoce, horký čaj. Byli moc hodní, ale jsem v takových chvílích totální samotář. Vlastně mě z toho dostala až sněhová bitva při natáčení nového klipu na písničku Láska umí víc. To byl asi pro tu chřipku takový šok, že se radši odporoučela.

Lucie Vondráčková loni získala v anketě Zlatý slavík 3. místo.

.: Lucie Vondráčková loni získala v anketě Zlatý slavík 3. místo.
FOTO: Michaela Feuereislová

Prozradila jste o sobě, že vás baví poslouchat tikot hodin. Nejsou to náhodou ty biologické?

Ani ne. Tikot hodin mě skutečně uklidňuje. Teď se mi zrovna jedny doma zastavily, takže nic neslyším. Ale dobré jsou taky zvony v neděli. A ty v Brně, co mě budily, když jsem tam zkoušela v divadle. A pak je taky uklidňující křupavý sníh pod botama.

Jaký chcete, aby měli lidé z vašich písní pocit? Aby si odpočinuli, přemýšleli, rozveselili se?

Každá písnička má vlastní svět. Nemůžu chtít po tanečním Větru, aby hloubal nad nesmrtelností brouka. Je tu pro to, aby si lidi zatancovali a uvolnili se po týdnu práce od nevidím do nevidím. Písnička Strach je zas jiný příběh. Hodně li dem pomáhá po krachu čehokoli. Vědí, že v tom nejsou sami. Písnička Tenkej led oslovuje zase ty, kteří se zrovna zamilovávají a naprosto netuší, co bude dál. Je v tom taky špetka strachu a nejistoty. A moje poslední píseň Láska umí víc? Ta by měla lidem dodávat sílu.

V dramatu Othello, který byl součástí Letních shakespearovských slavností, Lucie Vondráčková hrála Desdemonu. Setkala se tu se svým bývalým partnerem Michalem Dlouhým, který měl roli žárlivého mouřenína.

V dramatu Othello, který byl součástí Letních shakespearovských slavností, Lucie Vondráčková hrála Desdemonu. Setkala se tu se svým bývalým partnerem Michalem Dlouhým, jenž měl roli žárlivého mouřenína.
FOTO: archiv

Na čem teď pracujete?

Dostříhali jsme nový klip Láska umí víc. Jsem zvědavá, co na to řeknou diváci a posluchači. Teď už záleží jen na nich.

Jste zatím bez závazků, využíváte svůj volný čas k cestování? Kde se vám líbí nejvíc?

Ráda jezdím do Londýna. Ale už mě tam v okolí nějak moc znají, a tak budu muset najít zase jiné místo, kde budu za holku, co prostě jen přijela studovat. Bez vlastních stránek na netu a bez všech těch cingrlátek, které na sebe lepíte, když vás je vidět v různých časopisech a televizích. Tomu záměrně utíkám.

Dovedete si představit, že byste nežila v Čechách?

Zatím ne. Mám to tu ráda. Narodila jsem se v Praze a čím jsem starší, tím je pro mě obtížnější jen tak odcestovat na delší dobu pryč. U mě už prostě existují vztahy k lidem, kteří mi někde daleko chybějí.